Politika mě v zásadě nebaví

 

DollarhandshakeA nebaví mě už ani politické vtipy. Protože ve chvíli, kdy nám nezbývá než jen vtipkovat nejsme daleko od komunismu, kdy lidé odjeli na chalupy a po hospodách si vyprávěli vtipy o Jakešovi aspol.

Ale hlavním důvodem, proč mě už ani nebaví politické vtipy, je má praxe učitelky. Horko těžko jsem se naučila (jo, jo, učí se hlavně učitelky), že smát se vylomeninám malých dětí, které mi kolikrát přijdou opravdu legrační, sice můžu, ale tím je jen utvrdím v tom, že je vše v pořádku, že je to vlastně jen taková sranda a že si to mohou „klíďo píďo“ dělat dál.

A politici jsou teď jak ty malé děti, co si hrají na písečku, hádají se o to, kdo bude vozit písek na hrad, kdo bude kopat a kdo bude říkat, jak má ten hrad vypadat a kde bude stát. Než přijde někdo „hravý“, nebo upozaděný a hrad jim rozdupe…

Neodsuzuju politiky, ruku na srdce, kdo z nás, kdyby se dostal do vlády a do parlamentu by se nenechal semlít opojnou mocí a mašinerií kamaráčoftů, kde kolem Vás poletují milióny, stačí jen natáhnout ruku, otevřít pusu (na ty létající pečené husy), udělat nějakou protislužbičku (no, snad se pro jednou nic nestane, komu to ublíží?) a mít se „dobře“.

Jsem vděčná, že nejsem vůdčí typ, že netoužím po kariéře ředitelky nějaké státní firmy a nemusím na každém kroku dělat kompromisy. Tu menší, tu trošku větší, až najednou koukám, že ze mně už tu nezbylo vůbec nic a je tu jen POLITIK.

Vůbec netuším, zda kdy můžeme mít ve vládě lidi, kteří by svou moc nezneužívali, ani netuším, zda je to vůbec možné. Zatím žádný typ vlády v minulosti nevyšel, vždycky ti nahoře začali kašlat na ty dole a to tak dlouho, dokud to těm dole už nelezlo krkem a krále nepopravili.

A tak se snažím vypořádat se se svými vlastními urputnými touhami, které mi kolikrát brání vnímat přání a potřeby těch druhých, a se svými vlastními bubáky a strachy, které mi kolikrát brání dělat to, co považuji za správné, a snažím se neplýtvát časem a energií na ty panáčky tam nahoře, kteří jsou jen zrcadlem našich vlastní slabostí.

Copak jsme si je nezvolili my sami? A výmluva, že není z čeho vybírat, je chabá. Kde je OPRAVDOVÁ poptávka, hned přijde i nabídka. Tedy doufám :-)

Nejlepší by možná bylo propojit toto vědomí s angažováním se za nějakou smysluplnou změnu, alespoň krůček na cestě za něčím lepším, v politickém uspořádání naší země. Pořád je lepší takováto pokroucená demokracie než býval otrokářský systém, tak snad to znamená, že vždy může být jen lépe a lépe.

Ale to mi zatím nejde.

Třeba někomu z Vás??

Příspěvek byl publikován v rubrice život se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Politika mě v zásadě nebaví

  1. vimneok napsal:

    tohle ale není demokracie v původním významu toho slova… to je spíš demokratura. A v našem českém vydání to je banánokratura… nějak jsem ztratila důvěru v to, že by mohly volby něco změnit, jen se dostanou nová prasata ke korytům.

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s