Rozhovor

Píšu si tu svůj blog ani ne dva měsíce, když se stala pro mě neuvěřitelná věc: ozvalo se mi na e-mail Malé srdce. Jeho blog, který je ve své symboličnosti a ve svém zápalu po hledání věcí pod povrchem velmi podobný tomu mému, najdete na http://www.male-srdce.cz.

A poprosil mě o e-mailový rozhovor pro čtenáře svého blogu.

Přiznávám, že mě jeho komplimenty těší, jsem velmi ráda, že mé články někoho tak oslovují, že mám někomu co nabídnout. Proto je píšu a je to pro mě motivace pokračovat dál.

Otevřené, upřímné sdílení svých pohledů na svět, bez osočování, bez vynášení názorů jedněch nad názory druhých je podle mě něco, co nutně potřebujeme. Tak místo abych si to jen myslela, rozhodla jsem se vyjít ven a sdílet. Protože sdílet se nemusí jen na Facebooku :-) Tak snad se někdo ve stejném duchu přidá. Už dnes je možné na internetu najít diskuse různě smýšlejících lidí, kteří si nenadávají…

Dlouho jsem se bála mluvit o svých názorech, protože jsem vždycky cítila, že jsem trochu mimo :-) Zatímco vrstevníci se bavili o klucích a holkách, nejnovější módě, diskotékách, otravných rodičích a ještě otravnějších učitelých, já žila v úplně jiném světě….

Ale možná každý z nás žije v úplně jiném světě, jen se to bojíme dát tváří v tvář tomu davu kolem sebe, který se zdá hrát tu samou hru na povrchní zájmy, najevo. Možná kdyby každý z nás dal najevo, co ho opravdu zajímá, a co si opravdu myslí, beze strachu, že ho druzí nepřijmou, možná bychom zjistili, že je všechno úplně jinak, než jak se nám zdá.

Strach je dobrý sluha (brání nám si ublížit), ale velmi, velmi špatný pán!

Dlouho jsem se bála mluvit o svých názorech, protože jsem nevěděla, jak druhé povzbudit na jejich cestě, kterou si zvolili, a zároveň jim ukázat, že možná není nutné, aby chodili oklikou, když mohou jít přímou cestou. Hodně duchovně založených lidí si myslí, že oni sami vědí nejlépe, že musí chodit a „evangelizovat“ ty druhé, kteří ještě nechápou… A nechápou, že když jim někdo řekne pravý opak toho, čemu věří, že to neznamená, že nemají pravdu, ani to, že nemám pravdu já. Ale jen a jen to, že nikdy nesmíme zapomínat, že Pravda je paradoxní povahy, černá i bílá zároveň. Ať to zní sebenemožněji.

A za touto Pravdou si stojím :-)))

Navíc otázky Malého srdce (zatím se ptal na život, utrpení a lásku) mě nutí se hlouběji zamyslet a uspořádat si na dané téma myšlenky, za což mu děkuji…

Takže kdo se chcete dozvědět něco více o tom, co za myšlenkové pochody a za zážitky z minulosti stojí za mými články, mrkněte se Malému srdci na blog. Ztím tam vyšla první část našeho rozhovoru, kterou naleznete zde:

http://www.male-srdce.cz/volne-povidani-se-zpevnym-ptacatkem-o-smyslu-zivota-1-cast/