Oslava tance…. také ho milujete?

Na gymnáziu jsem do tanečních zaboha nechtěla. Poslouchat výklady o tom, jak se chovat, být v hledáčku přítomných matek… a přítomných kluků… to jsem upřímně nesnášela.

Když před několika lety šla do tanečních má neteř, byla jsem se na jedné hodině podívat. Tedy jen na půlce hodiny. Víc jsem nedala. Jen se mi potvrdilo, jaký hledáček mají přítomné matky :-)

Takže dodnes pořádně tančit neumím. Polka, valčík, mazurka… to je tak max., co bych zvládla. Narazit na partnera, který Vás umí držet a vést, není úplně snadné. I když netvrdím, že nejsou. Jsou, můj manžel je třeba zrovna takový. A uznávám, od těch mladých oušek v tanečních to člověk asi moc čekat nemohl. A poté už jsem těch zkušeností tolik neposbírala.

Pravda, zvládla bych možná ještě i salsu. Šla jsem se ji kdysi učit, ale bez partnera. A tak jsem měla ohromné štěstí: tančil se mnou náš kubánský lektor. A tenkrát jsem pochopila jednu základní věc: stačí partnerovi důvěřovat, tančit těch pár jednoduchých kroků bez přemýšlení, až se v nich úplně ztratíte, a nechat se vést. To, co pak zažijete, je extáze. Partner Vás neustále překvapuje, ale zároveň Vás drží a nedovolí Vám se ztratit. Dodnes neumím ani jednu ze všech těch figur, co nás učili. Nepamatuji si všechny ty názvy. Jediné, co vím, je, že stačí nechat se vést a nic víc nemusím vědět.

Ovšem nejlepší salsa tanečník je tady:

A pravda, zvládla bych i trochu baletu. Mám základy a když nám učitelka naší dcery nabídla, že bude učit i dospělé, šla jsem hned do toho. To absolutní soustředění, ale zároveň ladnost a krása. A emoce. Nedávno jsem se na představení přistihla, že se tam všichni vracíme do minulého, ne, do předminulého století. Sledujete starý příběh, ve staré choreografii a v tak klasickém pojetí, že úplně zapomenete na to, že máte v kabelce vypnutý mobil. Vše je tak pomalé a precizní… nebo tak svižné a zase precizní. I jen sledovat to Vás přesouvá do meditativního stavu mysli. Je jen tady a teď.

Co jiného sem dát za ukázku, než známou umírající labuť, skvost klasického baletu. Už jste tohle někdy viděli???

A pravda, zvládla bych i spontánní tanec. Ten je ze všeho nejlepší. Prostě se podřídíte hudbě a necháte se vést. Můžete tančit latinu, můžete tančit klasiku, můžete tančit úplně, co chcete… nebo spíš úplně to, oč si řekne Vaše tělo.

A věřte, řekne si o různé věci, občas jen zírám.

A pro pobavení sem ještě musím dát tohle. Když tohle vidím, cítím tu radost z tance, to africké nadšení a elán.

Užijte si to a když zas někdy budete moct, běžte si zatančit.

Nebo když uslyšíte nějakou svou oblíbenou písničku v rádiu, pustťe si to na plné pecky, zpívejte si a pohupujte se do rytmu. Nebo si prostě pusťte něco oblíbeného do uší z mobilu, nebo z přehrávače. A trsejte třeba na zastávce autobusu. Úplně jako žena na posledním videu. Není na pohled žádná krasavice, ani štíhlá baletka. A co? Jde jí to úžasně a navíc se určitě úžasně baví. A hlavně, nenudí se a „neprudí se“ :-)))