Je jedním z nás – v našich nejtemnějších snech…

Nedá mi to. Antihrdinové mě prostě fascinují. Ti neblazeovaní nedokonalí lidé, které někde v hloubi srdce pronásleduje temnota, které chvíli podléhají, a pak se zase chvíli proti ní snaží bojovat, protože je zároveň přitahuje i světlo. Kdo z nás je ten dokonalý, heroický hrdina? A kdo z nás je právě takový jako Dexter?

Ano, rozhodla jsem se věnovat Dexterovi dál a soustředit se na jednu myšlenku z každé série, která v seriálu zazněla. Kdo seriál sleduje, ví, o co se jedná.

Pro ty, kdo ho nesledují: autoři vymysleli jednu pěknou „vychytávku“,  jak umožnit divákům proniknout do světa sériového vraha. Pravda, Dexter je opravdu hodně neortodoxní sériový vrah, je to sériový vrah s kodexem. S vědomím, že nesmí zabít jen tak někoho. A v dalších sériích i s vědomím, proč se tím sériovým vrahem vůbec stal. V poslední sérii potká i člověka, který jeho adoptivnímu otci pomáhal najít způsob, jak by ho ta „temná stránka“ nepohltila úplně.

A tak máme v Dexterovi člověka, který má silné nutkání zabíjet, cítí tu Bestii v nás (už jsem o ní také psala), ale žádné jiné emoce necítí (radši, se mu po tom traumatu ani nedivím). A o tom, co vidí, co si myslí, a co cítí (případně necítí), nám povídá ve svých komentářích.

V první sérii najdete spoustu vtipných komentářů o prapodivných lidských zvycích, na které Dexter jako v té době zcela emočně plochý člověk jen nevěřícně hledí. Je to takové zrcadlo té nenormální normálnosti. Tyto komentáře jsou asi jedním z mnoha důvodů, proč možná měla ta první řada tak veliký úspěch. A dodnes je považována za úplně nejlepší. A také za naprostý průlom v tom, jaké seriály a s jakými hrdiny se normálně točí. Kdo by si byl někdy pomyslel, že tolik lidí se bude rádo dívat na problémy vraždícího psychopata?

A v první řadě, na jejím úplném závěru, zazněl i tento úžasný komentář:

Dexter Morgan: This is what it must feel like to walk in full sunlight, my  darkness revealed, my shadow self embraced. Yeah, they see me. I’m one of  them… In their darkest dreams.

Odraz toho, proč asi tolik lidí rádo sleduje problémy vraždícího psychopata.

Je prostě jedním z nás… v našich nejtemnějších snech.

Nejen že i my máme v sobě ten stín, který kolikrát nechceme vidět.

Hodně lidí (hlavně prý v Americe) v podstatě Dextera vnímalo hodně dlouho jako člověka, který vlastně dělá něco, co oni si tajně přejí: zabít všechny ty lumpy, kteří týrají a vraždí druhé lidi.

Tady máte ukázku ze závěru první řady, kde tento Dexterův komentář zazněl:

Ti, co viděli závěr poslední série, možná teď cítí mix smutku a rozčílení…

První článek ze série o Dexterovi naleznete zde. Ostatní pak v rubrice Inspirace.

Článek inspirovaný komentářem s druhé řady naleznete zde.

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Dexter, život se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

5 reakcí na Je jedním z nás – v našich nejtemnějších snech…

  1. annapos napsal:

    Nemám co říci, neznám to. Znám ale temnou stránku v člověku, mluvit o ní ale také nechci, je toho všude tolik, že není co dodat.

  2. Daniela napsal:

    Seriálům moc nefandím, všechno v nich trvá moc dlouho a tvůrci kolikrát nevědí, kdy přestat. Z Dextera jsem viděla první dvě řady, první byla úžasně napínavá, hlavní hrdina byl – no, jiný, prostě to bylo něco nového, jenže jsem se nedokázala ztotožnit se žádnou z postav a ve druhé řadě mě omrzelo neustálé Dexterovo mudrování (Jsem špatný, vím, že jsem špatný, ale nevím proč. Tak alespoň budu svoji temnotu ventilovat tak, že z toho vznikne „dobro“). Ve výsledku se mi zdá, že autoři vzali maniaka, vraždícího magora, a divákům ho předkládají jako Mirka Dušína s „takovou menší úchylkou“. To mi právě přijde zvrhlé a svým způsobem vyprázdněné, že se snaží vykreslit takhle úchylného hrdinu kladně. Ale nakonec je to jen seriál a jeho tvůrci dělají svou práci – přijít s něčím neokoukaným, co přitáhne dostatek diváků a vydělá dost peněz.
    Ještě dodám, že nerevoltuji proti násilí na obrazovce (i když kolikrát je zbytečné), třeba seriál Hannibal mě nadchl, a je to nekonečná přehlídka zoufalství, všelijakých nechutností, kanibalismu, vychytralého manipulování – zkrátka slušná dekadence. :)

    • avespasseri napsal:

      Díky… pravda je, že já vždycky doufám a doufám a oni pak autoři nakonec opravdu prokáží, že peníze jsou pro ně často víc než kvalita seriálu. Naštěstí jakžtakž věděli, kdy přestat (byli by to bývali nejradši táhli dál a asi jako tzv. spin off o nějaké z postav to také dál potáhnou, protože to mělo velikou sledovanost), sedmá řada byla zpočátku povedená, ta osmá tak prvních pár epizod, ale na tom konci si vylámali zuby úplně. Přišli s novým antihrdinou, ale co s ním dělat na konci, aby to nebylo klišé, aby to nebylo úplně blbý, ani aby neukazovali národu, že být vraždící maniak je „cool“… Američani si asi s těmi svými maniaky útočícími ve školách apod. nemůžou dovolit ani náznak vykoupení takového člověka, i když zrovna on by si to býval zasloužil a hodně fanoušků mu fandilo, aby se Temného pasažéra zbavil. No nakonec se zbavil, ale…

  3. Pingback: Dexter, jeho konec a konec lidského života… | Žít je umění

  4. Pingback: Peníze, peníze a peníze… | Žít je umění

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s