Nedávno jsem tu uveřejnila pár kvízů na bdělost. Už jste přišli na to, co je v Noci na Karlštejně špatně?
Nenechte se mýlit, bdělost je velmi důležité umění. Když nejste dostatečně bdělí, může být pro Vás cesta po ulici jedním velkým hazardem. Stačí, když je někde něco trošku jinak, než jste zvyklí. Třeba psí hovno na chodníku…
Ještě matně vzpomínám, jak jsem se cca v 5 letech v rumunském bludišti strašně praštila do čela o zrcadlo. Byla jsem si tak jistá. Bolelo to dost na to, abych na to nezapomněla…
To jsou takové zjevné příklady. Ale je také spousta dalších možností, jak bdělost využít. Ne tak zjevné, jemnější, nenápadné… ale mocné. Třeba k odstranění různých závislostí, zaběhaných způsobů chování (kterých si sotva kdy všimneme, jak jsou zaběhané), k ušetření spousty energie (už jí neplýtváme na zbytečnosti)…
Chcete si vyzkoušet další hříčku? Jak moc jste bdělí a pozorní? Vidíte, co se změnilo, nebo se necháte snadno zmást?
Žít je umění 
V souvislosti s dušičkovým tématem, sebekontrola až za hrob?
Jak se to vezme :-) Slovo „sebekontrola“ nemám zrovna v lásce, protože ve mně vzbuzuje dojem osekávání vlastní přirozenosti (chtěl bych to udělat, ale radši neudělám, co by na to řekli ostatní?). Mluvím spíš o bdělosti… o tom, jak je důležité si uvědomovat (ne hlavně cenzurovat), co, proč a jak dělám… abych nespadla někam do jámy :-))) Ale význam slov je dost individuální :-)
Pingback: Proměňte svůj život v zázrak (jen 5 bodů to má :-)) | Žít je umění
Pingback: Po chvále spánku chvála bdělosti… | Žít je umění – ENjoy!