Smutný konec… nebo existuje naděje?

 

Hurikán z výšky vypadá krásně, že? Hmmm...

Hurikán z výšky vypadá krásně, že? Hmmm…

Psát o poslední řadě Dextera není lehké. Zaprvé nechci moc spoilerovat, za druhé je to prostě celé takové smutné.

Najít nějaký komentář také není lehké… náhodou jsem odklikala právě tento:

Now, what’s in focus is my future. Bright, brighter than it’s ever been.

A je mi z něj také smutno. A to z několika důvodů.

Tím nejdůležitějším ale je, že mám tak trochu strach, aby jakékoliv vidiny světlých zítřků nevzaly za své právě jako ty Dexterovy.

Sériový vrah nesmí prožít happy end… tak to říkali tvůrci. Dobrá.

Ale co lidé, kteří překonají své stíny, zachovají se správně… mohou oni prožít happy end?

Platí na světě zákon zachování energií… nebo je svět jen to, co nám ukazují v TV? Jenom tom, co si představují autoři televizních seriálů? Jen to, co jim producenti nařídili, aby si představovali?

(Návodná otázka, že? Vidíte, jak se stále držím té naděje?? :-)

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Dexter se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

29 reakcí na Smutný konec… nebo existuje naděje?

  1. Sedmi napsal:

    Teda, zatím odolávám sledování Dextra, ale možná mě nakonec zvikláš :) I když depresivní konce bych si v tomhle ročním období už docela i odpustila… a k tvojí otázce… to asi záleží na každém…

  2. jolana88 napsal:

    přiznávám – ze seriálu jsem viděla (2 slovy dvě) epizody. snažila jsem se pochopit „co na tom je“ – a nic. asi to souvisí s mým postojem – ale to sem nepatří. Obecně vzato – s tvůrci souhlasím – nezaslouží si hepyend. Pokud lidé překonají své stíny — široký pojem. Pro někoho může být hepy už prostý fakt – srovnat se sám se sebou, najít vnitřní klid.

    • avespasseri napsal:

      K tomu „co na tom je“ jsem něco napsala u komentáře u Annapos. Ale to, co koho chytne, je silně individuální :-)
      Je pravda, že srovnat se sám se sebou, najít vnitřní klid, nebýt puzen ubližovat druhým (brát jim život, ale i jen jim prostě ztrpčovat život), ale žít ten život v lásce k druhým (a že k tomu měl jen krůček), to je ten pravý happy end. Ten bych tam byla ráda viděla. Autoři bohužel měli dojem, že (jak jsem citovala v nějakém jiném článku pár komentářů) správnější je být sériovým vrahem a vůbec se o ten vnitřní klid ani nesnažit, protože pak to vede jen k tragédii.
      Je zajímavé, jak zpřeházeli antickou tragédii (tedy nejsem si jistá, už jsem dlouho ze školy :-)), ale pokud vím, tak tragédie většinou byla o tom, že člověk zaplatí za své špatné chování. Ne, že člověk zaplatí za svou snahu chovat se správně… a že veškeré snahy chovat se správně se ukáží jako beze smyslu, až nebezpečné…

  3. annapos napsal:

    Tak zhruba jsem se podívala o čem to vlastně je a něco podobného, ze zásady ne? Televize u nás? Slouží, mě ke sledování dokumentů a manželovi sportu, tedy ani já, nemohu sloužit?

    • avespasseri napsal:

      Dokumenty… to je asi nejlepší. Já přestala číst beletrii už dávno, filmy mě, kupodivu, stále ještě drží. Kdysi jsem viděla kus první řady… a přepla. Taky jsem si říkala, proč se dívat na seriál o vrahovi, plný násilí. A někdy je to násilí hodně násilné. Ale od poloviny druhé řady mě to chytlo, za prvé to bylo napínavé (chytnou, nechytnou?), za druhé mě to chytlo tou filozofií (kde je hranice dobra/zla)? Všimněte si, že Amerika je místem zrodu všech těch „hrdinů“ jako je Batman, Superman, Spiderman atd. Kteří zabíjejí ty zlé. Je zajímavé, že je nazýváme „hrdiny“. Oni dělají totéž, co Dexter. Ale už autoři udělali z Dextera psychicky nemocného člověka. Zajímavé. Že by už v USA nebylo politicky správné vyzvedávat vraždění druhých jako hrdinské? Velmi, velmi zajímavé.

      • annapos napsal:

        O tom co by v Am….e bylo nebo, nebylo politicky správné by jsme tady mohli diskutovat čtyřiadvacet hodin avi a jejich kultura je jedním z důvodů, proč ne, tedy nemusím většinu toho životního stylu dnes? Běžím něco uklohnit, tak „hezký český„ den avi…

        • avespasseri napsal:

          Já se ti ani nedivím, Aničko. USA mají spoustu problémů… a spoustu jich zatáhli i jinam. Bohužel. Zajímavé je, jak snadno se celý svět dal, že?

          • annapos napsal:

            Neřesti se lidé učí nejrychleji?

          • Sedmi napsal:

            Tohle me taky neprestava fascinovat… jak je ta zapadni (rozumej americka) kultura atraktivni a zadouci pro vsechny ostatni kultury bez rozdilu. Vlivu je vic, ale nejvetsi vliv myslim ma televize a idealisticke zobrazovani zivota na Zapade (taky jste koukali vsicni na Beverly Hills?, Pratele?, koukate na IT crowd, BBT?). Mam zkusenost s tim, jak to ve statech vypada doopravdy. Taky jsem videla, jak v kazde sebezapadlejsi a chudsi africke vesnici, kde jsou jen chatrce se strechou z vlniteho plechu, nemaji ani tekouci vodu a elektrina jede par hodin denne, ma ten nejbohatsi u sebe televizi, pred kterou se nabozne schazi cela vesnice a kouka na ten raj…

            • avespasseri napsal:

              Jo, Beverly :-) Ty ostatní už moc ne… já na seriály v podstatě moc nejsem (nechala jsem se nalákat na Dextera a na Sherlocka :-) To mě zajímá… tak USA realita je tak jiná? Můžeš k tomu říct něco víc? To s tou televizí i v těch zapadlých částech světa znám taky, Egypt, Srí Lanka… televize prostě být musí. I když oni spíš koukají na ty své. Nebo mobily? Když jsem byla před 2 lety v Káhiře, měla jsem nejhorší mobil… strašně si na tenhle status potrpěli.
              Ale je to neuvěřitelné, co? Jak lidi letěj na ten americký sen? Je to asi sen lidstva jako takového? Jen nevidíme, neviděli jsme, co to všechno obsahuje, dokud jsme do toho nevletěli? Ale pak mě třeba fascinuje, jak si to zuby nehty někteří Američané brání… pamatuju si třeba na jednu diskuzi ohledně mateřských příspěvků v USA. Tak silný hlas pro to, že je tohle věc každého, že si má našetřit, proč by to měli těm rodinám dotovat atd. Solidarita veškerá žádná….

              • Sedmi napsal:

                Tak to by se ti mozna libil serial My name is Earl… je to daleko vic o realite v USA, nez cokoliv, co jsem odtamtud videla. Pokud to najdes, koukni alespon na prvnich par minut. Nechci spoilerovat, vsechno to tam reknou hned na zacatku a pak je to hodne zajimavy. A navic je to velmi pozitivne ladene… na podzim jako delane. Nebo pak Zenaty se zavazky, to taky je daleko vic z reality, akorat tam jeste neresi hypoteku a ze nemaji kde bydlet.
                Jinak moje zkusenosti jsou starsiho data, to jeste moc mobily nebyly, nejdriv vubec a pak spis „pagery“. Ale o tom mobilu jako znamce statutu by se dalo psat dlouho. Nedavno jsem videla nejaky clanek, ze nejaky Asiat prodal ledvinu, aby si mohl koupit novy iphone. Nechapu. Jo americky sen… a dokud jsou lidi mladi a zdravi (a dravi), tak jim to vetsinou nevymluvis… a tak si vsichni mysli, ze zrovna jim se to povede. A vubec, to by bylo na dlouho…

                • avespasseri napsal:

                  Přesně tak, to by bylo na dlouho. Amerika jako takový ten sen o úspěchu… který snil celý svět a teď sleduje, jak se tenhle sen bortí, protože byl vždycky nerealistický.
                  Na Earla se mrknu. Ženatý se závazky jsem párkrát zahlédla a nechytl mě.

                • Sedmi napsal:

                  Obávám se, že velká část světa si právě zatím ještě neuvědomuje, jak se ten sen hroutí… a jak je růst růstu naprosto neudržitelný nesmysl… no nic…
                  Earl by tě mohl bavit víc :) dej mi pak vědět :)

                • avespasseri napsal:

                  To máš vlastně pravdu. Východ si stále ještě myslí, že Západ je ráj na zemi… jinak by se sem tak houfně nestěhovali a nesnažili se nás kopírovat…

      • est napsal:

        Superman někdy někoho zabil? Asi jsem neviděl všechny díly.

        • avespasseri napsal:

          No jo, to abych se na to šla taky zase podívat, že? :-) Abych něco neplácala. Včera jsem viděla kousek, dcerka na to zrovna koukala… tu klasickou starou hranou verzi. Já to viděla jako malá a utkvělo mi v paměti, že porážel zločince (pravda, Lexe Luthora, či jak se jmenoval, nechával naživu). Ale možná je nezabíjel… ajajaj, to je ale faux pax :-)))
          Nicméně, podstata stále zůstává stejná, nebo ne?

          • est napsal:

            Žádného Dextera jsem neviděl, nemůžu srovnávat. Oba asi reflektují lidskou touhu po spravedlnosti, jenže zatímco Superman jí napomáhá, Dexter koná na vlastní triko. Jako Douglas ve Falling down. Je to „správné“? Nevím.
            Kompars neschopných balíků v uniformách pak dotváří dojem potřebnosti takových hrdinů.

            • avespasseri napsal:

              To jste řekl hezky: kompars neschopných balíků v uniformách dotváří dojem potřebnosti takových hrdinů. Falling down jsem viděla, dokonce ho nedávno opakovali. To už je ale spíš to ad absurdum, o kterém mluvila Jolana. Superman pomáhá, Dexter trestá… a tvrdě, jak je v některých státech USA běžné (smrtí).

        • avespasseri napsal:

          Tak prý výjimečně. Snaží se nezabíjet. Že by takový americký Kara ben Nemsí :-) Old Shatterhand? :-)

  4. jolana88 napsal:

    nesouhlasím. Nedělají totéž. Mezi Supermanem a Dexterem existuje zásadní rozdíl – fikce a skutečnost. Nějak mi uniklo, že by D. žil v iracionálním světě. Z toho důvodu nemám s D.slitování – ani trochu. Nemyslím, že by kdekoli (nejen ve státech) bylo správné z jakýchkoli důvodů vyzvedávat podobné skutky.(stejně jako jsem nepochopila, proč má být masový vrah na obálce časopisu.) Vražda – z jakýchkoli pohnutek – zůstane vraždou. dovedeno ad absurdum – mohla bych člověka shodit ze schodů, protože se nepěkně podíval na syna. PS: beletrii nečtu už dávno – ačkoli asi z jiných důvodů. Knihy už jen tzv. oddechové .. a nestačím zírat o co všechno jsem přišla, co všechno jsem nevěděla. Ve škole nás učili, že tragický hrdina je dohnán k vlastní záhubě, protože nedokáže vyřešit životní situaci. dokud jsem nepřečetla J.M.Robertse, vůbec jsem netušila, jak s tragedií souvisí kozí kůže :) ..

    • avespasseri napsal:

      A to já jo :-) Ale mě bylo líto i Vetřelce, jak ho „chudáka“ honili, a on přitom dělal jen to, co uměl. Ale to je taková má úchylka :-) Ale chápu, Dexter je zasazen do zcela reálného prostředí, zatímco takový Superman je spíš fantasy. Ale v podstata zůstává nakonec stejná, nebo ne? Zabíjení zločinců. Dexter dělá právě to: zabíjí sériové vrahy, poté, co se ujistí, že jsou opravdu vinni, a že se chystají vraždit znovu. Nevraždí jen tak někoho. Když se náhodou spletl, mě výčitky svědomí. Ad absurdum zde právě vůbec neplatí.
      Nemyslím, že autoři chtějí uctívat sériového vraha a naznačovat, že vražda je za určitých okolností v pořádku, jen vzali člověka, který zažil jako dítě trauma a vytvořili pro něj čistě fantazijní (myslím, že v reálném životě to takhle nemůže nikdy fungovat, žádný kodex opravdového sériového vraha nepředělá… jak říká jeho brácha: nemůžeš být vrah a zároveň hrdina) prostředí a podmínky. Podle jednoho rozhovoru je prý výrazný rozdíl mezi přijetím seriálu v Americe (kde stále ještě v některých zemích platí trest smrti) a v Evropě. V Americe Dextera často diváci vnímají jako právě toho, který čistí ulice od vrahů, se kterými si soudní systém neví rady. Jako „hrdinu“ sice kontroverzního, ale přece jen hrdinu. Který dělá něco, co touží někde uvnitř udělat spousta lidí, jen by si to netroufla. U nás pak takoví lidé volají po obnovení trestu smrti. V Evropě je pak situace složitější, protože tady je stále vnímán život jako něco tak vzácného, že nikdo nemá právo ho druhému člověku vzít, i když je to vrah (s čímž zcela souhlasím). Jediné s čím nesouhlasím je s odsuzováním druhých lidí (bez znalostí kontextu), házení je do jednoho pytle.
      S tou tragédií je to dobré, mrkla jsem se do Wiki (no jo, kozel!) A podle Aristotela to fakt není o charakterové vině, ale prostě o chybě, kterou ten člověk udělá, a která nakonec vede k tragédii. Tragédii, která byla nevyhnutelná, ale pro hrdinu nevyhnutelná. Pak mi to dává smysl… Dexter je klasická antická tragédie. Ten člověk udělal chybu v tom, že netušil, co s sebou přinese jeho snaha být lidštější, navázat vztahy, milovat, cítit emoce. Jeho tragédií je, že prostě nemá na vybranou. SPOILER: Už jako dítě byl odsouzený k tomu být sám. A jeho katarzí je skutečnost, že je sám, a přece již nemá potřebu vraždit. To je holt prostě tragédie, opravdová tragédie, ve které žádný happy end (překonáním vlastních stínů ke šťastným zítřkům) nemá co dělat, ač bych ho tam chtěla vidět sebevíc. Díky za podnětnou diskuzi…
      To bohužel nahrává všem těm tragickým scénářům našich vlastních zítřků, protože těch špatných rozhodnutí jsme všichni (i celé lidstvo) nadělali přehršel. Takže si z toho odnáším ponaučení, že nejsem ten typ člověka, co má rád tragédie :-))))

  5. Pingback: Můj 17.listopad | Žít je umění

  6. jolana88 napsal:

    spajdyho i betmena ovládám slušně, supermana též (kreslené a hrané) – pokud někdo zemřel – nebyl zabit. zničil sám sebe, což je zajímavé. Vetřelec mi nevadí, žralok taky ne, pochopím i kousajícího psa – je to jejich přirozenost. Člověk není zvíře. D. nebyl jediný, kdo jako dítě zažil trauma (děti jich zažívají mnoho i v našich podmínkách, jen se o tom nemluví, protože se jedná o velmi „nepříjemné“ téma, kdy brečí i dospělí), což by znamenalo, že potencionálně každý z nich může „čistit“? … měl výčitky svědomí.. to ale život nevrátí. Ano, jsou případy, kdy bych souhlasila s trestem smrti, protože je fakt, že někdo se jako – odpusťte mi ten výraz – zrůda narodí – a nikdy nic k jeho nápravě nepomůže. Moje řešení je jednoduché – na seriál se nedívám ani nebudu. Když se člověk osobně i s násilím setká, fyzickým i duševním, možná na to vše má pak jiný pohled. Ale to by byla jiná diskuze .. díky za pokec :)))

    • avespasseri napsal:

      Aby nedošlo k mýlce: rozhodně nejsem pro trest smrti a rozhodně se neříkám, že vraždit je z jakéhokoliv hlediska správné. Nikdo nemá právo vzít druhému člověku život. A rozhodně nikdo nemá právo jít „čistit“, když zažil trauma… ani jako dítě, ani později. A myslím, že to neříká ani ten seriál. Celý ten seriál je právě o tom, že Dexter, takhle postižený, jehož trauma vedlo k nutkání vraždit (takovou příčinu mají asi vražedné choutky hodně vrahů, nevím)… zcela jistě ale ne každý traumatizovaný podobné choutky má… který se cítí a chová jako monstrum, zvířetem, se snaží být tím člověkem. Najít blízké vztahy, milovat. Překonat ty své stíny. SPOILER Na konci předposledního dílu poslední řady udělá právě to: kvůli lásce k Hannah a ke svému synovi, kvůli své touze po novém životě se rozhodne „nečistit“, nezabít zločince, který dokonce předtím zabil jeho duchovní matku. Zavolá svou sestru-policistku, která se o jeho skutečné povaze dozvěděla na konci 6.řady, a předá jí ho. Ať ho zatknou a soudí. Loučí se s tím, že už nemá potřebu vraždit, že je pro něj láska a rodina a nový život někde mimo USA důležitější. Odjíždí na letiště… když v tom dojde ke zvratu osudu, klasická tragédie. Sestru ten nezabitý vrah postřelí, ona pak kvůli tomu nakonec zemře. A Dexter se zhroutí, protože tomu nejdůležitějšímu člověku, kterého nejvíc miloval, ublížil. Samozřejmě ne jen tím, že toho vraha nezabil sám, ale protože je tím, kým je, a ona na to přišla a neudala ho. Najednou se s ním ocitla na jedné lodi. Doslova.
      Vidíte? O tom já mluvím. O tom, zda si člověk zaslouží odpuštění, když překoná své stíny? Může pykat za všechny ty předchozí činy, ale musíme ho nenávidět? Nesmíme mu dopřát mírumilovný konec v náručí milované ženy, se synem, někde jinde, v jiném životě? No, asi ne, protože je to tragédie. Tragédie člověka, kterému zabili před očima jeho matku, když byl dítě, kterého nevlastní otec naučil choutky vraždit nasměrovat na zabíjení vrahů, který se snažil nebýt tím monstrem, navázat vztahy a stát se člověkem, nakonec se zbavil i své závislosti na vraždění (často to srovnávají třeba s drogovou závislostí), ale k ničemu mu to nebylo. Ocitl se v pasti násilí a není z něj cesta ven, ani pro něj, ani pro nikoho jiného, ať je chtěl chránit sebevíc.

  7. Pingback: Proměňte svůj život v zázrak (jen 5 bodů to má :-)) | Žít je umění

  8. Pingback: Návraty – Můj 17.listopad | Žít je umění

  9. letitiatiba napsal:

    Ahoj, po dlhšom čase sa sem vraciam… a čítam si staré naotvárané linky. 8-)

    Týmto článkom si mi pripomenula včerajšie (znovu) rozhorčenie nad tým, ako tvorcovia seriálov nenápadne posdsúvajú „svetu“ svoje myšlienky. Napr. práve včera sme znovu videli diel Sherlocka – Jak prosté, kde hlavným motívom celej epizódy bolo, že „pomsta prinesie pokoj“.
    Tvorcovia tomu asi veria. Predpokladám, že mnohí tomu veria. Ale zdá sa mi desivé, túto myšlienku ešte viac šíriť prostredníctvom zážitku – divák si po čase nebude pamätať, že to videl v seriáli, jednoducho uverí, že má tú skúsenosť. Ktosi bol zlomený z nešťastia, ktoré jeho blízkej osobe spôsobil násilník a našiel pokoj potom, ako sa na ňom vlastnoručne pomstil. – Smutne? Desivé? Rozhodne sa mi to nepáči.

    Prepáč za negativistický komentár. Hľadám spôsob, ako tú myšlienku niečím vyvážiť. Zatiaľ aspoň podlieham túžbe vykričať (prostredníctvom tvojho blogu) do sveta, že TO NIE JE PRAVDA. :) Pokoj nájdeme len v odpustení, nikdy nie v pomste. Pomsta viac ublíži, ako pomôže.

    Asi niečo podobné sa udialo aj s Dexterom. Autori mu nenechali nádej (? nevidela som to, len čo som sa dočítala u teba). Odmietli pripustiť zmierenie duše. Cestu k zmene… Možno by im to „normálni(?)“ ľudia neuverili? Všimla som si, že súčasný svet nemá rád hapyendy. Svoj smútok si lieči nešťastím fiktívnych postáv… Ale to už je zase ďalšia téma.
    Radostný deň.

    • avespasseri napsal:

      Spousta filmů je dnes na negativistické vlně. Nejslavnější filmy jsou ty akční a popisující boj zla a dobra (Harry Potter, Pán prstenů). Pak se divíme, že to máme v reále :-( Nechci být ten typ „já to říkala“, ale už když se to v kinech rozběhlo, říkala jsem si, že máme zaděláno na problém :-( Protože věříme tomu, že existuje nějaké obludné zlo, proti kterému je třeba jít do války. Je to podobné jako s tím Sherlockem :-( Nebo že i to by politické elity nenápadně podstrkovaly lidu dopředu? Nejsem konspirační typ, ale do výšin politiky nevidím a kdo ví, co se tam děje. Ale možná je to jen taková synchronicita… autoři často dokáží citlivě předjímat nálady doby… Ať tak či tak, není to dobré. U Dextera je to asi totéž. I tam asi měli pocit, že násilí je nutno potrestat = pomstít. Že cesta smíření a odpuštění nepadá v úvahu. Že je to slabost. Že je to nereálné. Že je to nebezpečné.
      Btw, díky za návrat :-)))) Zajímavé komentáře. Negativiistické vůbec nevadí :-))

      • letitiatiba napsal:

        Mne osobne ani tak nevadí boj dobra so zlom ako takým. Ale vadí mi, keď „dobrý“ hrdina bojuje (zabíja) tých „zlých“. A keď sú na záver všetci šťastní, že všetkých zloduchov vyzabíjali. (ale moc takých filmov nevnímam, pretože vypíname už aj upútavky ;) ).

        Trebárs Pán prsteňov – tam ten boj vnímam ako symbolický – postaviť sa klamstvu, pokušeniu – pokušeniu ovládať, poznať (špehovať), ovládať… a fyzický boj bol ak sa nemýlim vždy len obranou pred útokmi – čiže symbolicky vytrvalosť, vernosť, odvaha čeliť aj nebezpečenstvu. Hovorím o knihe, filmy možno odrážajú trochu iné posolstvo, neviem. Tam je asi naozaj dôraz na tie „krvavé bitky“ proti „akémusi obludnému nepriateľovi“. Tak preto sa mi tie filmy nikdy moc nepáčili? Aj keď boli natočené na moju obľúbenú knihu? (detto napr. Kroniky Narnie)

        HP sa mi páčil prvý diel (zase predovšetkým kniha) – pretože vtedy ešte nešlo o to poraziť Voldemortta – silou, mocou, šikovnosťou… ale premôcť strach (ktorý bol zakorenený v celej spoločnosti), podriadenosť, chamtivosť, snahu ovládať – vernosťou, statočnosťou, priateľstvom… To bola ešte taká rozprávka. :)

        Toto je spôsob „boja“, ktorému verím. :) Nie vyničiť tých zlých. Ale šíriť radosť, pokoj, … lásku (hm, chúďa to slovo čo všetko sa zaň skrýva, ale už vlastne aj za tie ďalšie slová – kto už dnes vie, čo je radosť, alebo pokoj… – rôzni ľudia si pod tým predstavia rôzne veci – často protichodné).

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s