Mikuláš – andělé, nebo čerti?

čert

(photo credit: Qarispol)

Pěkně jsem si na to své dítě postěžovala (v článku: Proč mám, sakra, kupovat ty vánoční dárky???) a pak jsem se pěkně zamyslela nad odpuštěním (Walking in my shoes)… tak teď se snad dokážu spravedlivě rozhořčit nad strašení dětí čerty…

Já vím, že to většině lidí přijde naprosto normální (stejně jako pálení čarodějnic v dubnu, uff). Nějak jsme si nechali všechny ty zvyky (Vánoce, Mikuláš, pálení), ale už moc nevnímáme, co vlastně znamenají. Je to prostě jen a jen zábava.

Vezmeme čerta, anděla a Mikuláše, někdo si s kostýmem vyhraje víc a někdo míň. Mládež si přivydělá. Děti se trochu postraší (beztak se chovají strašně, viz ten vánoční článek, že???). Prostě ten správný mumraj. Mívala jsem, i jako malá, tenhle mumraj ráda. Chodívali jsme ven do ulic a dívali se na ty čerty harašícími naschvál řetězy, sotva se kolem mihlo nějaké dítě, na andělíčky, které ty děti zase uklidňovali, a na Mikuláše, ke kterým hlavně směřovat toužebný pohled dětí, protože tam… hlavně tam… se skrývalo to, po čem touží každé dítě nejvíc.

Po dárkách. Po sladkostech.

A čert je jen taková překážka, která se musí překonat. Jak jen se k tomu košíčku s dobrotama dostat??

Když chodívají po ulicích, je to fajn. Když se za nimi chodívá na nějakou Mikulášskou slavnost, je to také fajn. Byli jsme kdysi dávno na Mikulášském divadelním představení. Čert byl hodňoučký a anděl smíchy bez sebe, když mu tam (snad tříletá tehdy?) holčička zanotovala do mikrofonu („řekneš přece Mikulášovi nejdřív nějakou básničku, nebo zazpíváš písničku?“) Whisky, to je moje gusto. Měla zrovna období Limonádového Joa, ovlivněna návštěvou boskovického Western parku.

Ale zvát si čerta do domu? Do toho místa, které s manželem nazýváme bunkr, místa, kde má člověk nacházet ten klid a mír před tou divokou džunglí venku? Kde jinde má mít člověk jistotu, že tam na něj nepřijde žádné zlo, než doma?

A co se vůbec té tradice strašení čerty týká… každého nás asi, někoho víc, někoho méně (mě) čerty strašili. Měli jsme být díky tomu hodnější. Mít strach chovat se špatně, aby si nás ten čert neodnesl.

Ruku na srdce, rozhlédněte se kolem sebe… a pohleďte sami do svého srdce.

Kde jsou ty hodné děti, které měl čert přivést na správnou cestu???

Takže nakonec v některých zůstává jen ten strach? A pocit viny?

A v jiných lhostejnost?

A možná jen občas se někde objeví ten anděl… a snaží se nás vést. Ale jak často mu opravdu nasloucháme?????

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice život se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

13 reakcí na Mikuláš – andělé, nebo čerti?

  1. Sedmi napsal:

    domu certy taky nezveme… ale jinak neni moc uniku, v Praglu byli loni vsude, i pred nakupnim centrem… musim rict, ze holkam to tenkrat docela stacilo. Jak to vyresim letos, jeste netusim…

    • avespasseri napsal:

      Tak ve Svedsku nechodí, ne? Nebo budete v tu dobu v Praze? Já jedu s malou do Čech (mám to blíž, jen z Moravy) už zítra :-)
      Ta menší města jsou na tohle prostě lepší, je to všechno takové decentnější. Nakonec jsem ve školce přivítala, že tam jim chodil… všechny děti totiž jasně poznaly paní učitelku (tuším) :-)) A protože malou čerty odjakživa nestraším, tak je to spíš otázka toho, že vypadají strašidelně a z pohádek jsou naučené, že nosí ty zlobivce do pekla….

      • Sedmi napsal:

        budeme v cr az od pulky prosince, a tady opravdu nechodi, ale my chceme drzet tradici…

        • avespasseri napsal:

          Pro mě je tradice punčocha za okno (i když v manželově rodině, kde se dává talířek na okno, jsem ji bohužel neprosadila. Když ono se do punčochy vejde míň a oni jsou tak štědří :-)) a v ní spousta dobrot :-)

  2. giselzitrone napsal:

    Wünsche einen schönen Tag Kinder sind doch so unschuldig Liebe Grüße und eine schöne Adventszeit Gislinde

    • avespasseri napsal:

      Danke. Wunsche sie einen shone Adventszeit, auch :-))
      I cannot speak German at all :-) And as the google translation to English is so horrible, the google translation to German would be probably the same :-))

  3. Myšák napsal:

    Jak často ho do života pozveme?

  4. Pingback: Proměňte svůj život v zázrak (jen 5 bodů to má :-)) | Žít je umění

    • Letitia napsal:

      Výborný článok. (teraz mám na mysli, ten z linku)
      U nás sa to našťastie (zatiaľ?) s čertami tak nepreháňa. Podľa mňa vôbec čert nepatrí k Mikulášovi (neviem kde sa vôbec tá „tradícia“ berie). A pozvať ho do domu? To by som nerobila. U nás tiež chodieva Mikuláš tajne (tak ako dával aj za svojho života). Prinesie darčeky (alebo aj niečo iné) tak, aby nikto nevedel, od koho sú.
      A robí to niekedy aj počas roka, nielen 6.12. :)

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s