Také skáčete po gauči?

happyHledat věci a témata, která v nás vzbuzují opravdovou radost, není lehké. Takovou tu radost, kdy je Vám lehko, máte chuť si zpívat, tancovat… nebo pokud nejste hudebně a tanečně zaměření, tak se Vám aspoň chce pořád usmívat.

Je spousta věcí, které v nás radost probouzejí… takové ty drobné radosti. Setkání s přáteli, pohlazení od partnera, přitulení od dítěte, oblíbené jídlo, ocenění od druhého, čerstvý sníh, slunce po delší době plískanic. Všechny ty časy, kdy se přehoupneme z té zamračené nálady a neustálého přemítání nad tím, co ještě všechno musíme, do té roztančené nálady, kterou nám ukazují v reklamách (a snaží se nám namluvit, že když si koupíme to či ono, budeme ji také cítit, ha, ha). Jako by ty drobné radosti byly okamžiky, kdy zjišťujeme, že jsme o něco ochuzení – o tu čistou, nepodmíněnou radost ze života – stejně jako každé zamilování nás uhrane právě tou připomínkou, že nám chybí ještě jedna základní věc – čistá, nepodmíněná láska.

Když se dívám, jak dcera vedle v pokoji hopsá po gauči (už je v hrozném stavu, ale ona je tak šťastná), metá na něj kotrmelce a celkově se raduje ze života… ptám se sama sebe, kde jsme tuhle dětskou a zvířecí (psala jsem o ní včera v článku o našem psovi) radost poztráceli….

Příspěvek byl publikován v rubrice Štěstí se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

24 reakcí na Také skáčete po gauči?

  1. mrnikdo napsal:

    Super. Vzpomněl jsem si na minulý týden, kdy jsem takhle skákal po posteli :-D.
    Už ani nevím proč, ale vím, že zpět do života tuto radost cpu!

    • avespasseri napsal:

      No… to záleží na tom, o jaké skákání vlastně šlo? :-) Pravděpodobně to nemělo nic společného s čistou dětskou radostí? Ale neva, i ta dospělácká je v 99% fyzickému i duševnímu zdraví naprosto prospěšná :-)))

      • mrnikdo napsal:

        Ale no tááák. Zcela normální – hop, hop, hop, jak když skáče zajíček anebo králíček :-D.
        Ale opravdu normalní a klasické skákání. Já mám takovou úchylku provádět dětské nezbednosti, asi proto se mnou ta moje pořád ještě je :-D.
        Ona nosí čepici s Pandou a já tam mám zase číro :-D

        • avespasseri napsal:

          Tak to obdivuju… to dnes jen tak někdo v dospělosti neprovozuje :-) Já se v tom vyžívám na trampolínách… je to super zábava.

          • mrnikdo napsal:

            Proto jsem psal, že si dětské radosti jen tak nenechám ujít :-). Neustále jsem hravý, tedy oba jsme hraví :-D.

            Trampolíny – jumping? O tom jsem slyšel, že je to celkem peklo. Bohužel já potřebuji vytrvalostní trénink :-(…

            • avespasseri napsal:

              Kdepak jumping. Aerobikové aktivity mi přijdou padlé na hlavu… jedině že bych předcvičovala :-) Hopsat podle někoho. to ne. Myslím tím čistě spontánní hopsání na trampolínách… mám výhodu malého dítětě, hopsám s ní, kdekoliv to trochu jde :_)))))

              • mrnikdo napsal:

                Aj, tak. No prý Jumping je mazec a svaly se při něm zpevňují až nezvykle rychle. Jsem slyšel.

                A znáte Decathlon? Super obchod. Já tam se sestrou a jejím manželem nemůžu. Hrajeme ping pong, jezdíme na koloběžkách atd. :-D

                Takže bych si měl pořídit dítě, aby moje ptákovinky nevypadaly zle? :-D

                • avespasseri napsal:

                  Také jsem slyšela jsem a jednu chvíli jsem o tom i uvažovala. Ale na spartakiády já bohužel nejsem :-) Zvládla jsem asi dvakrát zumbu. Jednou tam bylo asi padesát ženských a cvičitel :-)) Decathlon neznám… koloběžku znám… když před časem byla stávka MHD, osvědčila se jako suprovní dopravní prostředek. Lidi možná koukali, ale mně to bylo jedno. A Vás trápí, co si o Vás myslí? Hmm, tomu moc nevěřím :-))) I když, kdybyste přišel na hřiště (bez dítěte) a začal se houpat na houpačce, maminky by se možná dívaly nevrle… a možní i zavolaly policii :-) někdy se dítě jako zástěrka hodí. Si půjčte :-)))))

  2. Sedmi napsal:

    ja tancuju s holkama v obyvaku na oblibene pisnicky nebo hrajeme polstarovou bitvu :D

    • avespasseri napsal:

      Není nad to mít děti :-) Já si to uvědomila, když jsem šla před pár dny na pohovor (učit děti)… v koupelně jsem si zpívala písničku Hello, hello, hupsala, a přiblble se usmívala na tučňáčka – mýdlo a ptala se ho, jak se jmenuje :-)) (měla jsem si připravit úvod hodiny) Dětinské? Kdepak! Radostné :-)

      • Sedmi napsal:

        no ja to rikam porad, ze chci jit taky ucit male deti :D

        • avespasseri napsal:

          No, někdy jsem chodila z hodin nabitá energií… jindy úplně vybitá :-)
          Uvažuju, že se zaměřím jen na ty nejmenší… školky, prvňáčci, druháčci. Ještě úplně nevím, jak na to, ale to by se mi líbilo. To je ještě taková skoro nezkažená generace….

  3. giselzitrone napsal:

    Liebe Grüße wünsche eine schöne vorweihnachtliche Zeit Grüße lieb und Freundschaft. Gislinde

  4. annapos napsal:

    Jako revmatická babka si již moc vysoko nevyskočím, nutkání mám často, Takovým, velkým zdrojem je většinou láska a děti, doufám, že mě to ještě potká a to v pravnoučcích?

    • avespasseri napsal:

      Z dětmi člověk úplně omládne, že? Škoda, že tolik lidí to dnes už nepozná…
      Já budu ráda, když se dočkám vnoučků :-) Na pravnoučky bych musela být hodně dlouhověká… ale geneticky na to máme. Moje prapratetička zemřela po devadesátce, moje praprababička také, babičky po osmdesátce. Takže já mám ještě většinu života před sebou :) A to se má věk ještě prodlužovat :-)))

  5. Vendy napsal:

    Kdepak, po posteli už dávno neskáču, ani si neposkakuju. Ale sem tam přijde den, kdy se mi chce tančit. Jen tak, s dobrou písničkou, která rozproudí krev. Myslím, že to je obdoba hopsání na posteli… :-) prostě je to chvilka, kdy se cítím nezvykle dobře. Jen je škoda, že takových chvilek ubývá…

  6. jolana88 napsal:

    ano. podupáváme u rádia ..jednou za čas na trampolínách anebo v parku (myšleno zábavním) – po lanech, skluzavkách..kolem Decathlonu naštěstí nechodíme často. V létě se na „dětském“ hřišti houpali i rodiče (obého pohlaví). Nabízeli jsme tatinovi – i některým jiným – NÉÉ – já už jsem přece DOSPĚLÝ. Tak nevím jak na tom jsem já ? — že by „návrat do dětství??“ :)))

    • avespasseri napsal:

      Zábavné parky pro děti, to je kapitola sama pro sebe. Teď jsem četla článek, kde autor popisoval tu hrůzu, že rodiče si v herně ani nedaj v klidu to kafíčko a pořád se věnují těm dětem. Aby třeba náhodou… :-)
      No, já chápu, jak to myslel. Ale možná přehlédl ten fakt, že někteří dospělí si do herny chodí i hrát :-) A ne se jen starat o děti :-) Minule mě velmi zamrzelo, že mé dítě už povyrostlo a že jí v některých hrách rychlostí a mrštností (to se jí to leze průlezkama když má metr dvacet) nestačím …

      • jolana88 napsal:

        jj, taky jsem si všimla, že lana jsou nějak blíž u sebe a „kopečky“ strmější :)) rodiče a herny („dozor“) je kapitola sama pro sebe …

        • avespasseri napsal:

          Já nechápu, že všechny tyhle věci vůbec nevidím :-) Ale to bude asi tím, že nesedím u toho kafča v zázemí, ale hopsám s dcerou na té trampolíně :-) Když jsem tentokrát skončila u toho kafe, docela mě to mrzelo. To jsem asi teprve pochopila, že už mi není deset :-)))))))))
          Na kafíčko mám lepší místa než herny :-)

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s