A budu jako on!

S další adventní nedělí další starý článek, který bych ráda připomněla. A připomněla Vám Vaše staré dětské vzory. Vaše ideály.

Byl to jeden z mých úplně prvních článků:

Co Vás napadne, když se řekne slovo žít? Život je těžký? Život je jen náhoda? Žít teď a tady? Jak žít (a nezbláznit se)? Proč žít? Kde žít? S kým žít?

Když jsem uvažovala o tom, jak svůj blog o žití začít a položila si výše zmíněnou otázku, napadl mě Žut (naštěstí ne fyzicky… ). Znáte Žuta? Toho padoucha z knihy Karla Maye? Ta kniha byla také zfilmována a právě díky filmu Žut jsem se poprvé, jako malé dítě, seznámila se svou první velkou láskou – Kara ben Nemsím (alias Old Shatterhandem). Byla to tak velká láska (a nic na tom nemůže změnit to, že na ČSFD film získal jen 59%, takže bych ho jako správná “intelektuálka” měla rovnou zapřít a dělat, že jsem ho nikdy neviděla…), že jsem se už někdy v 10 letech rozhodla, že budu jako on. Cestovat, umět anglicky a arabsky, jezdit na koních, střílet, podívat se do Egypta a do jiných zemí a zažívat tam nejrůznější dobrodružství. A tak se i stalo. Opravdu. Jen toho pokrevního bratra jsem zatím nepotkala…

Fascinovala mě jeho statečnost a moudrost, se kterou stál na straně dobra a spravedlnosti. A jeho hluboká úcta k životu. (Ačkoliv mé soucítění s člověkem asi ještě není tak daleko, abych pochopila, proč někteří koně musely platit zraněním za své zlodušské jezdce.)

Také jste měli jako děti nějaký vzor? Vzpomenete si na něj ještě, nebo už jste na něj zapomněli? A jak moc je pro Vás  a ve Vás jeho odkaz živý?

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice INSPIRACE, život se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

24 reakcí na A budu jako on!

  1. jolana88 napsal:

    arabsky mně nějak nikdy nelákalo. Idol? – žádný. (a to mám z mayovek kompletní sbírku :)) )

    • avespasseri napsal:

      Po sbírce jsou toužila jako malá :-) Ale nakonec jsem si přivlastnila sbírky knihoven – tj. ne, že bych si je nechávala doma, ale fondy knihoven považuji za své vlastní. Jen je sdílím s ostatními :-))))))

  2. jolana88 napsal:

    počítá se „tulák po hvězdách“? …

  3. est napsal:

    Někdy v osmi letech jsem objevil sbírku Čapkových fejetonů Na břehu dnů. Četl jsem ji (a přitom vybarvoval obrázky) asi dva roky, pořád dokola. Idol se nekonal, ale Čapkovy mravní postoje mě ovlivnily doživotně.

    • est napsal:

      Když to teď po sobě čtu, vidím ten nesmysl :)) Jasně že jsem tenkrát spoustu věcí a souvislostí nechápal (to by snad bylo proti přírodě), ale pamatoval jsem si je. Jak roky přibývaly, docvakával jejich smysl. Je to jako rodičovský vzor, pozorujete jejich chování a i k dyž ho nechápete, nesmazatelně se do vás zapisuje. Habitus se tomu říká.

      • avespasseri napsal:

        Souhlasím. Nejvíc vychováváme, když nevychováváme, ale prostě jen jednáme. Vychováváme tím, jací jsme. A ty děti si to pak už jen přeberou – buď to přijmou, nebo se tomu vzepřou.
        A věřím i tomu, že nejvíc nás láká právě to, co s námi nejvíc rezonuje. No, uvidíme – dcera je takový můj experiment. Jsem zvědavá, co z ní jednou vyroste. Ale on se ten experiment stejně nezdaří, protože těch proměnných je až moc :-)))))

  4. Pipi dlouhá punčocha! Byla výstřední a uzvedla koně.

  5. Pingback: Já bilancuju pravidelně, tak proč ne i teď? | Žít je umění

  6. Pingback: Divoký hřebec | Žít je umění

  7. Pingback: 24. Vzpurný hřebec… (Absurdistán 2014) | Žít je umění

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s