Vánoce v Egyptě

 

(photo credit: Ricardo Liberato)

(photo credit: Ricardo Liberato)

A je po Vánocích. To byl zase fofr, co?

Než se člověk otočí, všechny dárky, kvůli kterým jsme obíhali obchody, stáli dlouhé minuty ve frontách, vystavovali své peněženky nájezdům zlodějů (i z řad některých výrobců), vysedávali hodiny u internetu a hledali toho nejlevnějšího a nejlepšího prodejce… všechny ty dárky jsou rozbalené.

A jediné, co zůstane, je rozsvícený stromeček, mísa cukroví a v těch lepších případech nadšené obličeje obdarovaných. V těch horších se jde zas zpět do těch obchodů vyměňovat a vracet. V těch nejhorších za sebou zhrzená manželka (ten hňup mi nekoupil ani ten briliantový prsten, který jsem mu tak „nenápadně“ ukazovala) práskne dveřmi a zamíří rovnou k rozvodovému advokátovi.

Dvakrát v životě jsem zažila Vánoce bez ozdobeného jehličnanu, klasické večeře a hory darů. Jednou dokonce jen velmi náznakové Vánoce. Koupily jsme si se spolužačkami jakýsi fíkus, v obchodě koupily cosi jako vánočku a cosi jako vánoční cukroví, možná došlo i na nějaký malý dárek, to si vlastně vůbec nepamatuju… co si ale pamatuju bylo, jak jsem šla 24.12. v neděli do univerzitní knihovny a cestou potkávala školáky, jak jdou do školy. V Egyptě. A jak jsem se z klimatizované knihovny chodívala ohřívat ven do areálu kampusu. To bylo ještě v dobách, kdy tam sníh běžně v prosinci nepadal :-)

Podruhé proběhl na popud jednoho studenta i předvánoční úklid a k večeři byl žralok.

Potřetí jsem měla být na Vánoce původně také mimo Českou republiku. To bylo v roce 2004, kdy jsem pracovala na Srí Lance. Nabízela jsem, že tam ještě zůstanu, protože na Vánoce mimo domov jsem zvyklá, ale mé nástupkyni nevadilo prožít Vánoce v Asii. A tak jsem nakonec vyrazila za svým novým přítelem – budoucím manželem – zpět do republiky. Týden po mém odjezdu zaplavila pobřeží Srí Lanky vlna tsunami…

A tak vím, že na Vánocích nejsou nejdůležitější ty vnější atributy – ani stromeček, ani sníh, ani kapr nebo vinná klobása, ani cukroví, ani dárky. Je to štěstí, zdraví a takový zvláštní vnitřní pocit, který odlišuje běžné dny roku od těch svátečních.

A tak doufám, že i navzdory všem těm vnějším atributům jste ten vnitřní pocit vnímali… a měli i to štěstí a zdraví.

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Štěstí, život se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 reakce na Vánoce v Egyptě

  1. Sedmi napsal:

    tak to jsi mela dobre nacasovane teda…

  2. Pingback: Já bilancuju pravidelně, tak proč ne i teď? | Žít je umění

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s