Černobílá podruhé…

(photo credit: Kyrill Poole)

(photo credit: Kyrill Poole)

Tentokrát úplně jiná černobílá.

Tentokrát oblíbenkyně mé dcery .

A její černobílé turné.

Je to už tedy nějakou dobu, co jsme na koncertě Lucie Bílé byly… tenkrát jsem neměla potřebu o tom psát. Ale dnes mě to tak nějak v souvislosti s šachy a minulým článkem napadlo… tak jsem sama zvědavá, co se z toho vyvrbí.

Tak vzhůru do dobrodružství zvaného volná tvorba! :-)

Fanynskovství mé dcery vypuklo někdy loňský rok (nebo už předloňský?). Tenkrát jsme na návštěvě u mých rodičů neměli večer po ruce žádnou knížku na večerní čtení, lovit nějakou potmě v garáži se nám nechtělo, tak jsme si půjčily otcův počítač a pustila jsem jí, milovnici různých strašidelných pohádek, včetně příběhů o Drákulovi, na „dobrou noc“ jinou pohádku – tu o tom, jak Drákula rozhřešení došel.

Ano, ten starý muzikál s Hůlkou a Bílou. Je k nalezení na youtube rozkouskovaný do několika dílů cca po 10 minutách. Tak jsme to pouštěly jeden díl denně. Dokola a dokola. Byla absolutně uchvácená. Tak uchvácená, že když šla loni k zápisu, děsila mě svým přáním, že bude zpívat písničku o Tajemném hradě v Karpatech (letos dostala pod stromeček DVD Tajemný hrad v Karpatech), kterou znala zpaměti. Nakonec říkala nějakou básničku a když jsem si oddechla, že mám vystaráno, přišla paní psycholožka, u které ten zápis dělala, s nápadem, že má namalovat svéhobratříčka, nebo tatínka, nebo prince. Prostě nějakou mužskou postavu.

A ona začala malovat Drákulu i s pláštěm. O tomhle nezapomenutelném zážitku jsem nakonec napsala celý článek – S Drákulou u zápisu.

Ale od té doby se datuje její zamilovanost do Lucie Bílé. Zpočátku se sice ptala, proč že to tam ta paní tak strašně křičí. Ale pak začala „křičet“ také… a postupně se jí její vysoký hlásek posunul o nějakou tu oktávu níž. Křičet takovým ječákem se přece jen moc dobře nedá…

Začala si všímat, že se o ní píše, nebo že je v TV. Začala si všímat jejích plakátů. Pak je i začala pomalu číst. A pak přišla s tím, že by chtěla jít na nějaký její koncert. Půjčila jsem jí pár CD a ona si zamilovala i jiné písničky než Jsi můj pán a Tajemný hrad – třeba „jedovatou bylinku“. A tak když k nám přijelo turné a zjistila jsem, že nás to finančně úplně nezruinuje, koupila jsem dva lístky, a šly jsme.

Byl to můj třetí koncert – po mých srdcových Depeche Mode, jejichž koncertní zážitek už, předpokládám, nikdo nikdy nepřekoná, a po Stingovi, jehož mám několik CD. Poctivě koupených. Nečekala jsem tedy žádnou velkou slávu. No, ona to ve srovnání s DM ani nějaká sláva být nemohla… ale Lucie Bílá prostě zpívá senzačně. Některé pecky byly absolutně peckoidní. A sledovat radost té své malé bylo také senzační. Atmosféra toho koncertu byla také špičková – je vidět, že fandové svou Lucii opravdu milují a ona jim to vrací.

A hlavně – byla dalším z impulzů k tomu, co právě teď dělám. K psaní tohoto blogu. Nejen že ho, lidi, čtete, což mě nesmírně těší a je to jeden z důvodů, proč píšu dál. Ale ona přišla s jednou větou, která mě zamrazila – že by chtěla šířit mezi lidi dobrou náladu. Dát jim radost a štěstí. Třeba i jen na chvíli.

Ráda se nechávám inspirovat – pokud taková inspirace přijde, neřeším odkud a proč přišla, beru ji a nechám ji rozkvétat… a protože jsem hmatatelně cítila, jak ve mně ta slova zakořenila, i já chci dál psát a ukazovat lidem cestu, jak toho štěstí a dobrého naladění dosáhnout. Protože i mně to přináší štěstí a dobré naladění.

Ani já nejsem dokonalá, stejně jako nikdo z Vás, co to čtete. Často mi to štěstí uniká mezi prsty, ale naštěstí mám ten čas a tu možnost se zastavit a začít ho zas hledat… a říct: koukněte, tamhle není, tam jsem šla a tam nemá smysl chodit. A koukněte, tohle jsem vyzkoušela a tohle mi funguje – zkuste, třeba Vám to také pomůže. Proč nepředat to, na co jsem přišla, dál těm, kteří nemají tolik možností se zastavit a hledat. Protože to často stojí spoustu let zastavení a hledání – někomu to život naservíruje, jinému ne. A co si budeme povídat, většina lidí radši žije, než hledá :-)) Což chápu :-) Také bych už ráda… :-))

Ale nikdo nám nemůže ukázat tu NAŠI cestu. Nakonec záleží jen a jen na nás samotných. Na na tom, kam nás ten život vede a jaké životní lekce přináší. Záleží na důvěře, se kterou se jím necháme vést, na bdělosti, se kterou dokážeme vnímat, co po nás chce, a na vášni, se kterou jsme schopní sáhnout po tom, po čem opravdu toužíme – po nepodmíněném štěstí, svobodě, lásce a vnitřním míru.

A když přestaneme toužit a přestaneme hledat, nalezneme.

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Písně, život se štítky , , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

4 reakce na Černobílá podruhé…

  1. Sedmi napsal:

    To zacala docela brzo :D Jsem zvedava, s cim prijdou holky… doufam, ze to bude alespon tak snesitelne, jako Bila…

    • avespasseri napsal:

      Škoda že na tom letos nejsem zatím moc s penězi dobře, hned bych ji vzala na DM :-)) Prý tam chodí i děti. Je zvyklá je doma poslouchat a nedávno si tu s nima pobrukovala: slow, slow :-)))
      To by teprve viděla mazec :-))) Jen si nejsem jistá, kolik let ještě oni vydrží hrát…

      • Sedmi napsal:

        no ty lístky jsou docela mazec… chtěla jsem koupit pro rodiče lístky na Yanniho, bude poprvé v ČR… ale je to šílená pálka (krát tři)… DM taky stojí dost… a to nemluvím o dalších, třeba koncert Morriconeho bude asi taky dost unikátní zážitek… ale letos asi zkusíme nějaký letní festival, snad vyjde alespoň to :)

        • avespasseri napsal:

          Letní festivaly mi vůbec přijdou dost drahé… ale když se to vezme kolem a kolem, je to vlastně několik koncertů naráz a tak se dost ušetří :-) Jen si říkám, kde na to ta dnešní mládež bere, když je prý ta krize :-))

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s