Valentýnský bonus :-)

(credit to: Nevit Dilmen)

(credit to: Nevit Dilmen)

2 články denně opravdu psát nehodlám :-) To se spíše stane, že dříve nebo později, s větším návalem práce, nebudu mít už čas psát každý den…

Ale nemohla jsem vynechat Valentýna….

Tedy ne že bych ho slavila. A ne že bych ho tu chtěla kritizovat :-)

Ale včera jsem vedla se svou dcerou, která bude právě 14.2. poprvé přespávat u svého – jak ona říká „největšího kamaráda“ (on zatím ale plánuje společné bydlení v podkroví chaty jeho rodičů…), vážnou debatu o lásce…

Pro ty, co nejsou informováni – mé dceři je 7 let a chodí do první třídy. Její „kamarád“ je její stejně starý spolužák…

Mluvili jsme o lásce a o svobodě. O tom, že skutečná láska dává druhým lidem možnost „si hrát i s ostatními“. Nenamlouvá si, že ho jeho milovaný už nemá rád, když se nevěnuje jen a jen jemu, ale je i s ostatními…

Doufám, že to nechápete tak, že prosazuju volnost „hrátek“ s kýmkoliv! :-)

Bavíme se tu o dětech, prosím! :-)

Nicméně, je zajímavé, jak již v tak útlém věku si některé děti stoprocentně nárokují své „partnery“….

Někteří z toho vyrostou a nestanou se z nich žárliví a majetničtí partneři. Někteří z toho nevyrostou a nebude s nimi k žití. A někteří z toho také nevyrostou, i nadále budou potřebovat hodně úzký láskyplný vztah, ale najdou si stejného partnera a naučí se, že láska dává křídla… a nesvazuje je. A někteří se možná ještě změní a ty svá křídla roztáhnou do mnohem větší šíře.

Těžko říct, co budoucnost přinese.

Zda láskyplnou svobodu, nebo láskyplné vězení.

Co přinesla Vám??

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Hloupůstky, Utrpení a láska se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 reakce na Valentýnský bonus :-)

  1. Sedmi napsal:

    já bych vězení nedala… svobodu dávám i žádám :) a taky důvěru :) naštěstí jsem našla protějšek, který je toho schopen též…

  2. annapos napsal:

    Velice složité téma, jednou větou, nikdy a nic neřekneme a víc jich nemáme sílu poslouchat. Od narození do sta? Někdy ti, co nám do života mluví, jdou nám na nervy již v útlém věku, nemluví li, rosteme jako dříví v lese ale i tam, bez jakékoliv péče, občas vyroste překrásný, zdravý strom.

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s