Kritizovat, či nekritizovat, toť otázka…

Blíží se konec týdne věnovaného rozmazlené princezně, co pořád jen kritizuje, na co přijde… a stejně nevím, co s tím upatlaným zrcadlem :-)

Možná tento zásadní problém bytí a nebytí rozlousknu jiný týden :-)

Jedno vím ale jistě (na základě našich diskuzí a toho, co se tento týden dělo): že je „kritizovat“ a „kritizovat“. A že v tom prvním kroku (protože další kroky možná dospějí až k tomu, že critisizing is bullshit, jak jsem si zapsala do deníku…) je asi ze všeho nejdůležitější se vyhýbat extrémům.

Nestát nad rozlitým mlékem a předstírat, že je vše Ok.

Ale nedělat také z rozlitého mléka třetí světovou a všem kolem nadávat.

Je „kritika“ a „kritika“ – kritika konstruktivní, která má snad šanci rozumně (no fakt, já proti rozumu zas tak moc nemám…) probrat, co je špatně, a jak je možné to napravit. A pak kritika nevychovaného psa, který štěká sotva se kolem mihne něco, co se mu nepozdává… štěká a to je vše. Možná ještě někoho kousne, aby ho to hodně bolelo.

Kritizovat podobným způsobem by asi mělo být stejně trestné jako pokus o znásilnění…

A kdokoli je podroben takové kritice, má veškeré právo zavřít dveře a jít… 

 Znám min. jednu takovou bytost, kterou podobné „mučení“ dohnalo k sebevraždě…

A tak se na závěr podívejme i na tu Olympiádu, kterou se mi podařilo zkritizovat, naopak nekritickým pohledem… právě tím pohledem, který mně vždycky nejvíce pomáhal… pohledem plným symbolů a pozitiv… pohledem, který dává a nebere…

• A pak vidím symbol toho, co člověk všechno dokáže, když svou energii věnuje budování a ne boření. Když neuteče před první překážkou, před první bolestí. Když to nevzdá s první prohrou. Když si věří, že to zvládne.
• A také vidím symbol pohybu… co všechno je možné dělat, čím vším je možné trávit svůj čas, čím vším člověk může nechat své tělo zažít ten omamný pocit štěstí (endorfiny přece!). Symbol toho, jak krásné je jen neležet před televizí, nebo u počítače, ale vstát a jít běhat, skákat, tančit, jezdit… a jak moc díky tomu může člověk vyhrát!

Určitě Vás napadnou i další symboly… i další impulzy a inspirace, které Vám Olympiáda může dát, tak vzácně – pouze jedenkrát za dva roky. Tak se vykašlete na kritizování a jděte se inspirovat!!!!

Howgh :-)