O strachu, aneb nenechat se spoutat…

(photo credit: Frank Vincentz)

(photo credit: Frank Vincentz)

To bylo mé přání na začátku tohoto týdne. Nenechat se spoutat něčím jiným, než je to nejdůležitější v mém životě.

A tím nejdůležitějším je svoboda.

Ovšem se svobodou jde ruku v ruce i strach. Že o tu svobodu přijdete. Že Vás něco přemůže, zdolá, ušlape, udolá, zakope….

Ten strach je někdy tak silný, že na celou svou slavnou svobodu zapomenete a necháte se spoutat právě tím strachem.

A přestože máte proti strachu mocné nástroje, přestože víte, že nikdy se žádná kaše nejí tak horká, jak se uvaří, přestože víte, že jste pod silnou ochranou, přestože víte, že pohled z vrcholu černé sjezdovky je možná děsivý, ale že pokud vyrazíte, oblouček za obloučkem, dolů se bezpečně dostanete… přestože tohle všechno víte, vkrádá se Vám do myšlenek strach.

Strach, že budete muset čelit tomu, co Vás poutá.

Strach tak silný, že Vám ani nechce dovolit sáhnout po tom, co víte, že Vám pomůže. Co kdyby Vám právě ta pomoc odkryla ta nejpevnější pouta???

Toužit po svobodě není jen tak… Můžete jenom doufat, že strach bude jednou tak nesnesitelný, že Vás právě on osvobodí :-)

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Svoboda se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

6 reakcí na O strachu, aneb nenechat se spoutat…

  1. jolana88 napsal:

    hmm – a což „kdo se bojí, nesmí do lesa?“ – svoboda – ve všech směrech – je těžká, vyčerpávající – a ne každý ji zvládne. Strach tam určitě nemá místo. (můj názor)

    • avespasseri napsal:

      Já s tím souhlasím… ve skutečné svobodě strach místo nemá… a kdo se bojí, nesmí do lesa :-))) Ale dokud člověk jen po svobodě touží, tak se strachu nevyhne :-))

  2. letitiatiba napsal:

    Pre mňa je najdôležitejšia láska (agapae, charis, taká tá bezpodmienečná dávajúca sa láska, a tiež prijímajúca, prečo nie). A ako sa hovorí „Láska nepozná strach“. :)
    Tak to mám trošku jednoduchšie. I keď samozrejme nejaké tie strachy sa po ceste nájdu, niekedy veľmi nepríjemné. Ale sú to len takí bubáci za stromom. Niekedy stojí fakt veľa premáhania okolo toho stromu prejsť… ale už dopredu vždy viem, že mi vlastne nič nehrozí, len moje ego sa bude „chvíľu“ cítiť nepríjemne.

    • letitiatiba napsal:

      ALe chápem. Ak je tvojou prioritou sloboda – potom môže byť strach, že ťa o tvoju slobodu niečo (alebo niekto) oberie aj dosť ochromujúci. Až do tej miery, že sa vlastne o svoju slobodu oberáš sama…

      • avespasseri napsal:

        Přesně tak :-( Ovšem pomáhá vědomí, na které narazila Jolana, že skutečná svoboda je opravdu svobodná… stejně jako pro tebe je nejdůležitější ta nepodmíněná láska, i pro mě je nejdůležitější ta nepodmíněná svoboda. Od toho strachu pak stačí udělat jen ten krůček dál k té skutečné svobodě. Ale přesně jak říkáš, někdy je těžké kolem toho stromu jít, protože Ego se cítí dost nepříjemně….

  3. Pingback: 11. Jak ztratit sebe sama… (Absurdistán 2014) | Žít je umění

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s