Kdybych to byl býval udělal, tak bych se teď býval necítil jak blbec :-)

Teprve, když se člověk vrátí ke svým restům, zjistí, že kdyby je býval udělal včas, mohl si  – možná – býval ušetřit pár problémů. (Máte také rádi anglické neskutečné podmínky? Kdybych to byl býval udělal, tak bych se teď býval necítil jak blbec… :-))

Vždy na konci měsíce jsem tady na blogu dělávala shrnutí. Když bylo těžší v měsíčních článcích vypozorovat nějaké opakující se téma, tak jsem to poctivě dělávala. Teď, když je to díky projektu Absurdistán tak snadné, mi najednou únorové shrnutí proklouzlo mezi prsty. Až teď mě napadlo, že by to chtělo shrnout kromě března i únor.

A proč jako vůbec???

Protože stejně jako když se člověk učí na zkoušku a pro hlubší pochopení potřebuje studovat nejen detailní fakta, ale i získat z odstupu nadhled a vnímat souvislosti, stejně tak je to dobré dělat i se svým životem. Pokud se jím člověk nechce jen nechat vláčet, vteřinu od vteřiny zapomínat, proč a co a jak, ale chce ho žít opravdu vědomě a naplno.

Možná by mi bývalo hodně prospělo, kdybych si již tenkrát napsala pár základních bodů, na které jsem v únoru přišla:

1) Hledáš vnitřní motivaci? Hledáš to něco, co tě požene? Co tě zažehne a ty poletíš jak ta raketa vpřed bez toho, aniž bys seděla na místě, jak ten Buridanův osel, který kroutí hlavou, kouká z jedné kupky na druhou a nemůže si vybrat, z které kupky začít jíst? Už teď je v tobě něco, co, ač nenápadně, tě žene vpřed… a to je tvoje touha po svobodě. A s ní spojený vnitřní strach, že tě ta touha po nepodmíněné svobodě postaví přímo tváří v tvář tvým nejhlubším vnitřním konfliktům. To proto zdánlivě stojíš. To proto se netrap vlastní lhostejností a postav se vlastnímu strachu!

2) Někdy strašně moc chceme, ale málo důvěřujeme. Tak se ženeme za svým chtěním, nebo nechtěním, že na konci cesty zjistíme, že to jediné, co by nám bylo pomohlo, byla důvěra. A že jsme jen vyplýtvali spoustu energie. Drákula hadr.

3) Rozum je dobrý služebník, dokud nám nezačne vládnout. Kritizovat a kritizovat. Dávej pozor, jestli se chováš jako rozmazlená princezna, které není nic vhod, nebo zda ten nástroj používáš moudře.

4) Ono totiž není nutné neustále nad něčím přemýšlet. Plést si labyrint s bludištěm, bušit hlavou do zdí a snažit se prorazit si tím zdlouhavým labyrintem kratší cestu. To, co je důležité, je najít střed.  Stačí věřit a jít… ta cesta sama nás do středu zavede. Stačí se nebát. Nepodlehnout vyděšenému rozumu, naopak podívat se na něj s láskou a porozuměním, kdykoliv ho zas chytne ta jeho normální potřeba všechno kritizovat, posuzovat (ach ano, ten vnitřní Soudce v nás :-)), řešit a hledat, a říct mu: „teď ne.“

A možná bych si bývala měla zapsat za uši závěr jednoho svého článku (Není čeho se bát):

Vnitřní štěstí, alespoň u mě, vychází jen a pouze z důvěry. Z víry. Objevuje se v okamžiku, kdy vnitřně přijmu skutečnost, že není čeho se bát. Že jsem pod ochranou, že vše je přesně tak, jak má v daném okamžiku být. Možná to není dokonalé, ale svět prostě není dokonalý, nikdy nebyl a jen tak nebude. Protože strach vyvolává obranné reakce. Touhy a ty zase další strachy. Člověk pak krok za krokem klade svou svobodu, vyjádření svého nejvlastnějšího já,  na oltář strachu.  A s ní i lásku a ochotu jednat. Svobodně, odvážně, sám za sebe, s láskou. Pečovat o to, co vypadá, že se v nejbližším okamžiku rozpadne. Co vypadá, že ho za vystrčení růžku praští po hlavě. A klade na ten oltář i možnost cokoliv změnit. Protože strach je to, co nás utiskuje a co nám ubližuje, ale strachem se strachu nezbavíme…

 

 

 

 

 

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Bilance, Uncategorized, život se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

13 reakcí na Kdybych to byl býval udělal, tak bych se teď býval necítil jak blbec :-)

  1. Sedmi napsal:

    k tomu mě z nějakého důvodu napadly dvě písničky, které mají holky moc rády a pouštíme je pořád dokola… hudebně to moc nemusím, ale ty klipiy jsou fakt povedené… a dobře se na to tancuje :D
    https://www.youtube.com/watch?v=k0BWlvnBmIE (labyrint)
    https://www.youtube.com/watch?v=QGJuMBdaqIw (důvěra v sebe)

    Tak hezké ráno :)
    p.s.s obdivuji tvojí systematičnost, to je věc, která mi fakt chybí…

    • avespasseri napsal:

      To Kozoroh :-) Za to já nemůžu :-)

    • avespasseri napsal:

      Tedy, Sedmi, já ti mockrát děkuju :-)) Já to sice taky hudebně nemusím, ale pokud se na to dá tancovat, snesu cokoliv :-) Labyrint byl absolutně přesný (přečti si znovu tu báseň moře, co jsem z nějakého důvodu znovu vytáhla… já ji teď čtu znovu a znovu a to jsem ji psala před cca 20 lety… člověk se nesmí nechat zmást ani strašidelnými temnotami, ani hrou delfínů (ten princ na bílém koni, ha, ha :-))). Firework mě taky dost oslovuje :-) Díky :-)

      • Sedmi napsal:

        ten princ me taky pobavi pokazde, kdyz to vidim :D holky to teda moc nechapou, ale pokousela jsem se jim to vysvetlit… asi az casem…

  2. jolana88 napsal:

    :) spíš mě při dnešku napadlo, že by lidem neuškodilo ten rozum začít používat – a, alespoň čas od času, do něj nacpat i nové poznatky… PS: býval necítil – bez teď anebo bez býval …

    • avespasseri napsal:

      No jo, pravda… gramaticky je to špatně :-) Když já jsem si to asi všechno v hlavě radši převedla do minulosti, abych se necítila až jako takový blbec :-)) A ˇ“teď“ bylo takovým freudovským uklouznutím :-))))))

  3. oldwomen napsal:

    A já si těkám a neshrnuji a jsem udivena, jak se témata rok po roce s železnou pravidelností opakují. Kdybych se hecla a pokusila se shrnout nosné téma měsíce…
    … bylo by stále stejné. Sdělenou radostí i starostí jsem si ulevila a měla důvod sebrat sílu zase ráno vstát a jít.

    • avespasseri napsal:

      Mít ráno sílu vstát a jít je někdy k nezaplacení….
      U mě se témata opakují… ale většinou na nenápadnějších a nenápadnějších úrovních. Kde jsou ty doby, kdy jsem si jako gymnazistka říkala, jaká jsem dobrá… nekradu, nelžu… dnes bych to už o sobě netvrdila :-)) A to nechci říct, že chodím po obchoďácích a strkám si věci do kapes apod. :-) Jen že krádež a lež může někdy nabývat neuvěřitelných podob…

  4. Pingback: Úterní nedělník… | Žít je umění

  5. Pingback: Co přinesl rok 2014? (má cesta z Absurdistánu) | Žít je umění

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s