14. Vnitřní soudce

(photo credit: Andeggs)

(photo credit: Andeggs)

Já přece nesoudím!

Vůbec nikoho a vůbec nic!

Jsem vzor tolerance… tvrdí můj manžel. A tvrdívalo spousta mých známých.

A myslívala jsem si to i já.

Dokud se nenarodila má dcera :-)

Zkuste si někdy s dítětem nezakritizovat :-)

A přece bych o sobě mohla hrdě říct, že přece nesoudím!

Tam, kde lidi snášejí kritiku na své bližní, na politiku, na počasí, na (doplňte si sami), tam já většinou mlčím.

Ne že bych nechtěla promluvit, ale protože prostě nesoudím.

Jen si přečtěte některé mé články… třeba tenhle a tenhle, nebo tenhle či tenhle, ty jsou hodně výmluvné.

Ne, neprotiřečím si, když teď prohlásím, že uvnitř mám hodně drsného Vnitřního soudce, o kterém jsem neměla ani potuchy. Vnitřního soudce, který neustále něco soudí a hodnotí, mně samotnou, svět kolem mě, věci, které se dějí.

Asi Vám to bude připadat přirozené… no ano, jistě, musíme přece vše řádně zhodnotit, abychom se dokázali posunout dál. Kde bychom byli bez „konstruktivní kritiky“?

To sice ano. Ale každá mince má dvě strany…. a stejně jako oheň, strach, či touha je i onen Soudce dobrým sluhou, ale velmi, velmi špatným pánem.

A co Vy? Už jste také našli svého Vnitřního soudce? A je sluhou, nebo pánem????

A tak:

  • dávejme pozor!

****************************************************************************************

Co má společného Vnitřní soudce s Velikonocemi?? Něco určitě, když mě napadlo shrnout tento týden článkem Nemám ráda Velikonoce….

****************************************************************************************

Tímto článkem začíná čtrnáctý týden projektu Absurdistán 2014. Bližší informace k tomu proč, co a jak ohledně tohoto projektu najdete tady. Přehled témat, na které ještě nejspíš dojde a kterými jsem se již zabývala (i s odkazy), najdete pro změnu zase tady.

Přidat se můžete kdykoliv, můžete začít klidně tímto týdnem, nebo se můžete podívat i na týden první – 1. Masochisti hadr. A věnovat mu a těm následujícím (najdete je v rubrice Absurdistán) pár dní. Člověk nikdy neví, co mu které téma přinese – já už od prvního týdne zjišťuji, že do mého života zasahuje téma týdne dost výrazně :-) (Stačí se podívat na články, které uveřejňuji, v daném týdnu…)

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Absurdistán 2014 se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

17 reakcí na 14. Vnitřní soudce

  1. est napsal:

    Můj vnitřní soudce už je nebohý. A je to moje vina: natáhl kopyta, chudák, protože jsem mu nevěnoval dostatek pozornosti :) Bez našeho zájmu umírají soudcové na úbytě. Tedy, ne doslova, jen zmlkne ta žvanivá část, sebezáchovné reakce zůstávají.
    A on to, mimochodem, není jen soudce, ale i třeba rozvraceč vztahů. Taková žárlivost, podezřívavost (čili nedostatek sebedůvery) vyrobí peklo i z dokonalé filmové romance :)

    • avespasseri napsal:

      No jo, ale co si počnu, až si nebudu mít s kým povídat??? :-))))

      • est napsal:

        Utišením instiktivní mysli (která vám napověděla i tuto vaši otázku) nepřijdete o rozum :), i nadále si můžete přemýšlet o čem libo. Zmizí jen to otravné rušení, ty nechtěné mentální výboje, které vás od myšlení spíše odvádějí. Nevěřila byste, jaká je to úleva, když potkáte souseda a nic si o něm nepomyslíte :)

        • avespasseri napsal:

          Copak o to, že bych přišla o rozum, toho se ani nebojím. Myšlení jako takové taky nepovažuju za úplně špatnou věc :-) Co kritizuju je, že ty myšlenky i ty emoce neustále hodnotím…. většinou sice pozitivně, ale to je jen druhá strana mince. Když je jedna, dříve nebo později se objeví i ta druhá. Jenže mě dělá dobře si o sousedovi pomyslet něco dobrého :-) Ono to pro mě není zas tak těžké… jsem osůbka, jak jsem psala, velmi tolerantní :-)))))))))))))

  2. jolana88 napsal:

    :) asi tak – Kdo jsem já, abych soudil?

  3. Pingback: Tchýnin jazyk | Žít je umění

  4. Pingback: Vnitřní rodič | Žít je umění

  5. Pingback: Byl duben, lásky čas :-) | Žít je umění

  6. Pingback: 23. Soud (Absurdistán 2015) | Žít je umění

  7. Pingback: Cesta kolem náhrobku vlastní svobody | Žít je umění – ENjoy!

  8. Pingback: Přestaňme si myslet, že o druhých něco víme. Nevíme nic ani sami o sobě… | Žít je umění – ENjoy!

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s