Byl duben, lásky čas :-)

Jak jste si užili první máj, ten lásky čas? Já napůl pracovně a napůl výletně, bylo krásně a posedávat s kamarádkami, které jsem již dlouho neviděla, na zahradě domu jedné z nich bylo úžasné. Nakonec mi ani tak moc nevadilo, že jsme tam místo hodiny cestovaly s dcerou hodiny tři (včetně hodinové procházky z vesnice do vesnice, jak 1.5. nejezdí autobusy). Bylo prostě krásně.

Lásku jsem oslavila již minulý týden takovým manifestem na lásku a vděčnost, dnes mohu jen přidat shrnutí celého měsíce dubna… dalšího ze šílených měsíců mé krásné horské dráhy :-) Och, jak i ji miluju :-))))))

I celý měsíc byl vlastně věnovaný lásce.

  • Tomu, jak milovat i peklo a důvěřovat, i když to na nás křičí „nechoď tam!“. Tomu, jak je někdy nutné projít s důvěrou tou strašidelnou bránou a zbytečně tam nepostávat, protože před branou působí podobně svírající kouzlo jako v Harry Potterovi, které Vám sváže strachem nohy. A přitom stačí jen udělat ten první krůček a pak další a další…
  • Tomu jak sám sebe, ani nic kolem sebe nesoudit, ale přijímat tak, takové, jaké to je. Koneckonců není projevem lásky právě ono bezpodmínečné přijetí?? Protože ten Vnitřní soudce může být sice dobrý sluha, ale je velmi špatný pán. A protože když člověk sám sebe soudí a ukřižuje, zbydou mu jen dvě možnosti – buď sténat „Bože můj, proč jsi mě opustil?“ a se strachem, hněvem a zoufalstvím to vzdát a odsoudit vše i sebe s konečnou platností, nebo to přijmout a zjistit, že za smrtí je ještě bohatší život. A na konci pak už zůstane opět jen ta láska, se kterou máme ten svůj kříž nést.
  • Také lásce, jako takové, která je sice zdánlivě všude kolem nás, jen v našich srdcích, vědomě, nějak ne. Protože není lehké tu skutečnou, bezpodmínečnou lásku potkat, poznat a žít. Chce to otevřít srdce, důvěřovat a pohybovat se na hraně sebeobětování, které je ale vlastně naplněním. Mít srdce otevřené, bát se a toužit co nejméně a nalézt střed sama v sobě. O lásce, jako o bezpodmínečném přijetí, o svobodném dávání a o vnímání, že něco má svou opravdovou hodnotu. O plamenu, který svítí a hřeje v našich srdcích a který bychom měli opatrovat jako oko v hlavě. A také o vděčnosti.
  • A také o závislosti na všem tom, co nás od téhle Lásky odvádí.

 

 

 

 

 

 

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Bilance, Uncategorized se štítky , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 reakce na Byl duben, lásky čas :-)

  1. annapos napsal:

    Jsme zrnko písku na poušti, pěna na mořském břehu, delta řeky v ústí moře a pomalu a vytrvale i přes krátkost našeho bytí, jsme schopni láskou, měnit svět?

    Hezkou neděli Anna

  2. Pingback: Co přinesl rok 2014? (má cesta z Absurdistánu) | Žít je umění

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s