19. Tělo na pranýři… (Absurdistán 2014)

discobolusTak už je to tady.

Nehodlám ani bojovat, ani utíkat. Znáte to o té reakci na útok? Útok na základ Vaší existence (nebo alespoň to, co si pod tím představujete?) Fight or flight?

Ale kdo ví, možná budu bojovat… a zcela jistě budu mít sto chutí utéct.

Konfrontace se smrtí Ega je proti tomu nic. I když, na druhou stranu, tohle je možná ta nejhmatatelnější podoba Ega a jako taková ta nejdotíravější.

Dlouho, velmi dlouho jsem před tím utíkala.

Ale už je to tady… dnešní týden si posvítíme… a to tentokrát vážně prosím, ne jak na začátku roku… na péči o vlastní tělo.

Ne, nemyslím tím kadeřníky, kosmetičky, maséry – všechna ty příjemné procedury, koupele, mastičky a barvičky a relaxace. Kdepak, o nic příjemného (zpočátku) nepůjde.

To by se to pečovalo, že? To si člověk dopřává…

Ne, myslím tím jednu na první pohled zcela přízemní věc… a dost absurdní

Myslím tím to, jak zacházíme s vlastním tělem. Co mu „dopřáváme“ a jak se mu to „líbí“.

Jen se zamyslete nad tím, v jakém stavu Vaše tělo je. Jak silné a pružné jsou svaly? Co kostra – je rovná, nebo ji ty svaly nejsou schopné pořádně držet? A co vlasy, zuby? Co vnitřní orgány? Srdce, plíce, játra, ledviny? Zdravé?? No, možná… ale co pro ně děláte? Nějaký ten pohyb a zdravá strava pro srdce? Zdravý vzdoušek pro plíce? Jídlo bez toxických látek pro játra? Voda pro ledviny? A co mysl? V jakém stavu je Vaše mysl? Zuří tam bouře, nebo je klidná, čistá a nesobecká? A to je jen tak zběžně, co mě napadá????

Pamatujete na článek ze třetího týdne (Strašidelný zámek)? Jaký je ten Váš zámek? Straší tam, nebo byste si tam mohli pozvat hosty? Turisty? :-)

Nemám žádné vážné choroby, jsem v pohledu ostatních lidí štíhlá natolik, že je hloupost myslet na zdravou stravu… a přece své tělo řeším. A co Vy? Řešíte, nebo nad tím mávnete rukou, že „na něco se umřít musí“. Nebo že „tvé starosti bych chtěl/a mít“. Nebo „kdybys radši dělala něco užitečnějšího pro druhé“.

Myslím, že nic užitečnějšího pro sebe, i pro druhé, i pro finanční situaci našeho zdravotnictví (a vůbec pro společnost posedlou konzumem) člověk nemůže udělat, než že posedlý nebude, ale bude spíš zdravý, spokojený, silný, uvolněný… a šťastný.

Protože když bude jeden, možná se odváží i ten druhý… odváží se postavit všem těm („to je blbost“, „to nedokážu“, „to nemá smysl“, „vykašli se na to“), protože uvidí, že je to možné, že je to dobré, že je to rozhodně lákavější než ta pohodlná jistota, že stojí se na tuhle cestu vydat, i kdyby měla trvat 10 000 mil : -)

Umíte si představit společnost, kde lidi OPRAVDU dbají na své zdraví, tělesné i psychické??? I duchovní? Co všechno z toho, co neustále všichni kritizují, by nebylo? Já nevidím, bohužel, jinou cestu než začít u sebe.

Ne, nebudu říkat, že je to těžké. S tím se počítá…

Jen budu doufat, že před tím neuteču do pohodlíčka dávných jistot :-)

A co Vy? Budete si jen stěžovat -u kafíčka a zákusku/nebo nad řádně vychlazeným pívečkem, nebo pro sebe (a potažmo pro všechny) alespoň zkusíte něco udělat??

Začíná se jen malým krůčkem….

  • Já začínám vyhozením těch nezdravých cukrů z okna… a hodně z výšky :-))))))))  Fňuk, fňuk… zákusky mé milené v kavárničkách podávané…  :-(

Co Vy??????? Necháte své tělo na pranýři, nebo pro ně něco uděláte????

***************************************************************************************

A jak to dopadlo s cukry?? Neuvěřitelně. A velmi k tomu pomohl závěrečný článek tohoto týdne: 11x PROČ je lepší se vyhnout přidaným cukrům. Tak dlouho jsem bez zákusků ještě nevydržela. Přišlo, pravda, pár vzpurných období, ale i tak… A pak Vánoce. Ale v roce 2015 se na to vrhneme zas!!

***************************************************************************************

Tímto článkem začíná devatenáctý týden projektu Absurdistán 2014. Bližší informace k tomu proč, co a jak ohledně tohoto projektu najdete tady. Přehled témat, na které ještě nejspíš dojde a kterými jsem se již zabývala (i s odkazy), najdete pro změnu zase tady.

Přidat se můžete kdykoliv, můžete začít klidně tímto týdnem, nebo se můžete podívat i na týden první – 1. Masochisti hadr. A věnovat mu a těm následujícím (najdete je v rubrice Absurdistán) pár dní. Člověk nikdy neví, co mu které téma přinese – já už od prvního týdne zjišťuji, že do mého života zasahuje téma týdne dost výrazně :-) (Stačí se podívat na články, které uveřejňuji, v daném týdnu…)

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Absurdistán 2014 se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

12 reakcí na 19. Tělo na pranýři… (Absurdistán 2014)

  1. jolana88 napsal:

    :) držím Vám palce.. nemám tušení, kdo vybírá moji část zdravotní péče .. osobně neříkám „tělo zdravé“ – ale “ ač přiměřeně opotřebované, přesto provozu schopné“ :DD

  2. Sedmi napsal:

    já hřeším na tuhý kořínek, dobré geny a dobrý základ z dětství… ale už pomalu budu muset taky něco dělat, protože už to nefunguje tak snadno jako dřiv…

  3. est napsal:

    Své tělo mám rád takové jaké je, koukám ho moc netýrat sportem :) a umělinama z marketů, zato kouřím a piju a ani sedm výhružných otazníků se mnou nehne :)
    Hlavně si nedělám těžkou hlavu z doporučení odborníků na výživu a vůbec wellness, od toho mám intuici.

    • avespasseri napsal:

      Tak každý má asi nějakou tu neřest :-) Mě už ta moje nějak přestala bavit :-) S doporučeními odborníků musí být člověk velmi opatrný… jedni odborníci většinou doporučují A a ti druzí zas B. No a ti třetí prohlašují, že A i B jsou životu nebezpečné :-)))

  4. annapos napsal:

    Nehřeším, nemám čím!
    Tělo dávno vzalo za své
    nejí, nespí, necvičí,
    občas si jen zaječí,
    tělo moje, kašlu na ně, mám jiné zbraně.

    • avespasseri napsal:

      Tak právě, v určité chvíli už je na vše pomalu pozdě…. :-( Ale zas může dojít na ty jiné zbraně :-)

      • annapos napsal:

        Tedy ty jsou lehce proti tvé filosofii, upečeme si s dědou kachničku, červené a bílé zelíčko, chlupaté knedlíky a děda řekne, jak já tě miluju a já jsem zase, ta nejkrásnější na světě.

        • avespasseri napsal:

          Proti kachničce nic… zrovna v neděli jsme si jednu také dávali :-))) Nebo to byla krůta? No, prostě nějaká ta drůbež… :-))) Kuchtil manžel, ten je u nás na podobné specialitky machr :-) Taky pak na něj zamilovaně hledím :-)

  5. Pingback: Oslazené květy zabejčeného chtění, očekávání a odporu. | Žít je umění

  6. Pingback: 4. Proč je někdy ze všeho nejtěžší mít se trochu rád??? (Absurdistán 2015) | Žít je umění

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s