Dějou se divné věci…

Nedávno jsem si stěžovala svému čchi-kungovému učiteli, jak mi vadí, že sice konečně poctivě cvičím (ještě před dvěma měsíci jsem si stěžovala, že nemám motivaci… ha, ha… no, pak jsem ji dostala takovou, že jsem zírala), ale že mě otravuje trávit dlouhý čas cvičením, a pak všechnu tu nasbíranou energii a vnitřní pohodu zahodit nějakým zákusečkem a stravou, jak pro odsouzence.

Také jsem si stěžovala, že já, která jako malá vymetla spoustu druhů sportů, doma se mi válí v krabicích spousta medailí a diplomů… já, která tancovala drahně let v souboru, se kterým jsme vyhrávaly jednu soutěž za druhou… pružná, rychlá, silná… mám sice touhy tancovat, touhy cvičit… ale u té touhy to také končí. A u dalšího levelu otrávenosti.

To když se Vám takhle nabalí jedna otrávenost na druhou…. no, umíte si to asi představit…

No a pak se ve mně něco zlomilo a já se rozhodla přestat být otrávená a konečně s tím něco udělat.

Nechci přeci trávit čas v tom bahně, kde v okamžiku, kdy si dáte tu práci se sám sobě trochu láskyplně věnovat, trochu naberete energii a cítíte se ve větší pohodě, zas to tam na Vás chrstnou, Vy uklouznete… a můžete začít zas od začátku? Mně to tedy přijde dost neefektivní! :-)

No a dnes ráno na mě zamrkala z jedné facebookové stránky (a prý že FB je prokletí moderní doby, ha, ha), kterou sleduji, pozvánka na kurzy satyananda jógy. Nedávno jsem se sice józe bránila se slovy, že je na mě moc statická. Ale upřímně řečeno, co pro mě může být dnes už moc statického, když denně staticky stojíte v jedné pozici 20-30 minut??? :-)) No, je statičtější než tanec, nebo kung-fu, pravda… ale na rozhýbání těla jak dělaná. A největší problém, finance, je vyřešen tím, že holčina kurzy vede jen za dobrovolné příspěvky.

Tak jsem ihned odepsala, že chodit budu, domluvila jsem to s manželem, se kterým jsme se zrovna den večer bavili o tom, jak ta naše dcerka-baletka neprotahuje… a kdy že zas bude protahovat maminka :-))))

Už se strašně těším!!!

A teď už mi zbývá udělat jen jedno rozhodnutí, na které jsem si také stěžovala. A mám takový dojem, že to přijde skoro samo :-))))

 

 

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Zdraví, Čchi kung se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

17 reakcí na Dějou se divné věci…

  1. Lenka napsal:

    Já začala na jógu chodit před čtrnácti dny. Nikdy jsem do sportů moc nebyla, kdysi mě docela chytla posilovna, ale čas a peníze – no, však víme. Teď se naskytla jóga přímo v místě bydliště a já cítím, že je to přesně to, co potřebuju – protáhnout, posílit. A mně teda nesmírně vyhovuje, že u toho nemusím skákat :) Každopádně jsem ráda, že jsem konečně přestala sama sebe odsouvat na druhou kolej. Ono to bude asi taky souviset s tím mým „radikálním obdobím“ :)

    • avespasseri napsal:

      To je ale náhoda :-) A jak? Líbí?
      Já proti skákání jako takovému nic nemám, vlastně naopak (trampolíny :-)), ale co nepřenesu přes srdce je, že bych měla hopsat, jak jiný/á píská (předcvičuje) :-) To se pak cítím jak na spartakiádě (zaprvé) a navíc mám dojem, že ten pohyb nevychází ze mě ani z hudby, ale od někoho jiného. A to pro mě nemá ten správný „drive“. Takže aerobic jsem zvládla kdysi dávno párkrát… a na zumbě (neb tancovat mě baví ze všeho nejvíc) jen jednou. A to jsem si tam pak nakonec hupsala tak trochu, jak jsem chtěla… tedy tak, abych ale do nikoho nevrazila. V tom davu to nebylo moc snadné…

      • Lenka napsal:

        Zatím nadšení :) Jediné, co mě trochu nebaví, je, že se ode mě čeká, že pak vyrazím se spolucvičícími do hospody. A přitom mám po józe vždycky hromadu energie, kterou je mi líto zabít tlacháním u piva (které nepiju). A odmítnout by bylo na malé dědině dalším polínkem do ohně „nejsme jí dost dobré…“

        • avespasseri napsal:

          Hmm, povinné družení – soucítím. To jsem neměla ráda už od základky a tak jsem i na střední škole radši jezdila na dovolené s rodiči než se spolužáky. S rodiči jsem si totiž mohla dělat, co jsem chtěla… a když jsem s nimi nechtěla jít na nějaký výlet a raděj zůstat v kempu, nebo na hotelu, tak si nemysleli, že pro mě nejsou dost dobří :-))))
          Ostatně zvláštní kombinace – z jógy do hospody na pivo :-)))))) Třeba je to po delším cvičení přestane bavit stejně jako mě ty sladkosti :-))))))

  2. jolana88 napsal:

    já nechápu ani první odstavec. Ale obecně – není lehké se smířit s tím, že naše výkonnost slábne. (už ani bus nedobíhám :) ). Joga se mi až tak statická nezdá, dá pěkně zabrat. Přeju pěkné zážitky ..

    • avespasseri napsal:

      :-)))
      Zabrat dá, ale člověk se při ní moc nehýbe :-))))))

      • jolana88 napsal:

        uvidíme … které „nové“ svaly objevíte :DDDD

        • avespasseri napsal:

          Určitě spoustu :-))))
          Ale oproti tancování je to stále pekelně statické :-) Jedna pozice?? Pak někdy další? :-)

          • jolana88 napsal:

            třeba časem přidáte – břišní tance a další .. Hlavní je, dle mého – uskutečnit rozhodnutí.. začít

            • avespasseri napsal:

              Břišní tance nebrat :-)))
              Ne, nic proti břišním tancům, na pohled je to hezké… ale ačkoliv jsem arabistka, tak mě to neláká :-)
              Zato jsme včera diskutovaly s kamarádkou, že našetříme na kurz baletu a příští rok se přidáme k našim malým „umělkyním“ (no fakt, na bodovém programu na dnešní generálku a vystoupení v divadle mají napsáno, že škola zabere všechny šatny… pro 130 umělců :-)) a zatančíme si taky na prknech, co znamenají svět :-))))) Po tolika letech zas tančit na jevišti by to byla ovšem dost síla :-))))

              • jolana88 napsal:

                :) budu se těšit na videozáznam. Břišní tance neberu ani tak kvůli „očím“, jako spíše pro jejich nedoceněný přínos pro ženy „střední generace“ …

                • avespasseri napsal:

                  Však já vím, kolik užitku přinášejí. No, kdo ví, o józe (a už jsem ji kdysi i zkoušela) jsem se také vyjadřovala kdysi, že mě neláká :-))))))

      • AdDragon napsal:

        Při józe se člověk moc nehýbe? Hahahahahahahaha…. :-D

  3. Sedmi napsal:

    břišní tance… jo taky bych si dala, kdyby tady nějaké byly, ale nejsou :( jinak pokud se to nechá plynout tak se děje spousta zajímavých věcí :)

  4. Pingback: Vzdorovat umím pěkně… | Žít je umění

  5. Pingback: Co člověk nalezne v hlubinách? Třeba borůvkové knedlíky :-) | Žít je umění

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s