11 x PROČ je lepší se vyhnout přidaným cukrům

(photo credit: Romain Behar)

(photo credit: Romain Behar)

Ano, mám na mysli VŠECHNY ty přidané jednoduché cukry, ať už rafinovaně zběleně zkrášlené, nebo nerafinovaně tmavé plné vitamínů a minerálů. Prostě všechny ty jednoduché cukry, které slouží jen a jen k tomu, abychom si trochu “osladili život”, ale jinak je k ničemu nepotřebujeme. Protože vitamínů a minerálů můžeme mít ze zdravé stravy ažaž, k tomu nepotřebujeme třtinový cukr. A už vůbec ne ten nejlepší vynález pod sluncem poslední doby – bonbóny pro děti vitamíny a sladkosti. Znáte tu reklamu?

Toužíte po sladkých sacharidech? Já se Vám nedivím, vždyť uvolňují (podle čínské medicíny) a jsme po nich spokojení a plní energie (podle západní medicíny). Klidně je berte plnými hrstmi, vynechat je ze stravy není zrovna výhra. Ale proč ještě přidávat cukr navíc, když sladkou chuť má třeba i mrkev… nebo i ta pšenice na poli :-)

Já vím, v porovnání s dortíky abyste v mrkvi sladkost pohledali… ale zkusili jste si někdy na chvíli nejíst sušenky, dortíky, bonbóny, žvýkačky a tak? Tak to někdy zkuste, přestaňte… a pak je ochutnejte znovu. Bohužel, taková studentská pečeť, má oblíbená pochoutka, už mnoho let nenašla cestu do mého nákupního košíku… najednou mi přijde přeslazená :-(

Neříkám “nejezte to”. Pokud se tím nepřecpáváte (a zdravá dávka přidaného cukru je prý pro děti nad 4 let 12 g denně a pro dospělého 30 g cukru denně – a berte v úvahu, že může být i v kečupu, pečivu, ovocném jogurtu a jinde), trocha té neřesti nevadí.

Říkám, že je nebudu jíst já :-) Protože ačkoliv nejsem obézní, ani nadváhu nemám, tak má slezina a má játra (v tom čínském pojetí) mi jasně říkají, že něco není v pořádku. I můj jazyk (no jo, čínská medicína má dost propracovanou diagnózu podle jazyka… nebo třeba podle pulsu) mluví dost jasně. Říkají mi to i moje emoce, i to, po čem toužím a čemu se vyhýbám. Říká mi to i moje zažívání a spousta jiných pidi drobností, kterých si člověk obvykle moc nevšímá, protože ho výrazně neobtěžují… třeba studené nohy :-))

Říkám jen: víte vůbec, co vlastně jíte? Jak to v těle funguje a co to s Vaším tělem dělá? A zda po svém těle nechcete už moc?

Jaké jsou tedy ty důvody, proč se na sladkosti vyprdnout a radši si dát něco FAKT dobrého??

1. Neustálé prudké kolísání hladiny krevního cukru (to slinivka moc nemiluje)

Když sníte něco sladkého, zvýší se Vám (logicky) i hladina cukru (glukózy) v krvi. Slinivka přispěchá na pomoc, vyloučí inzulín a tu vysokou hladinu zase srovná. Pokud byl ten nárůst hodně prudký (mrskli jste do sebe třeba sušenku, nebo nalili do prázdného žaludku sladký džus), bude i pokles velmi prudký. Hladina cukru dokonce klesne ještě níž, než byla předtím.

2.  Narůstající zásoby nepotřebného tuku

Navíc takový cukr jdou rovnou do tukových zásob (tedy pokud tuto rychlou energii rychle nespotřebujete sportem). Tuk není dvakrát vábná věc a už vůbec ne třeba tuk na játrech… A je úplně jedno, jestli vznikl z cukru bílého, nebo třtinového…

3. Chutě na sladké a bludný kruh (až závislost)

Hladina cukru v těle přímo ovlivňuje mozek (prý včetně centra slasti). Je to pro něj taková informace, jak na tom s energií jste – zda jí máte dost, nebo málo. Pak jste buď bdělí a plní síly, nebo ospalí a unavení. Když jste unavení, mozek si požádá o další dávku energie. A tendence sáhnout pak po tom nejrychlejším zdroji energie (což jsou monosacharidy) může být dost silná. Ale pokud podlehnete, začínáte roztáčet bludný kruh. Ostatně se říká, že cukr je nejlevnější droga, kterou navíc seženete kdekoliv a kdykoliv. A ostatně touhu po sladkém a s tím spojenou nepříjemnou únavu a podrážděnost už asi poznala spousta lidí… určitě víc než absťák spojený s touhou po kokainu…

4. Stres (a přetěžování srdce)

Navíc se při prudkém poklesu hladiny cukru aktivizuje stresový hormon kortizol… no, vzpomeňte si, jak je hladový člověk někdy podrážděný. Navíc srdce a cévy také nemají z toho dalšího stresu (jako bychom ho i tak neměli dost a dost) asi radost.

5. Přetěžování slinivky (chudinky malé :-))

Když slinivku budete takhle pořád dráždit, může se dobře stát, že se na Vás jednou vyprdne ona a přestane inzulín produkovat – a pak máte zaděláno na cukrovku 2. typu.  Z čehož pak plyne spousta dalších nemocí. Poznáte, kdy už Vás má slinivka dost?

6. Hypoglykémie (a s ní spojená únava, třes, podrážděnost, bolest hlavy, závratě aj.)

A pokud si slinivka zvykne na to, že takhle musí makat pořád, může se stát, že až někdy sníte něco “normálního” a ona zase vyloučí tu svou obvyklou dávku inzulínu, okusíte na vlastní kůži projevy nízké hladiny cukru (hypoglykémii). Tu znají hlavně cukrovkáři, někdy i v té horší verzi (mdloby). Uklidnit takovou přehnaně aktivní slinivku může trvat i 14 dní.

7. Problémy se zuby

Cukr nemá ráda ani Vaše sklovina. Zeptejte se dětí, těm to říkají neustále. Nebo si vzpomeňte na ten krásný animovaný seriál Byl jednou jeden život, jak tam baktérie dychtivě očekávaly pytle s cukrem, pak se jím krmily, narostly jim svaly jak Pepkovi a ony se pak znovu s vervou pustily do dolování skrz sklovinu …

8. Zhoršená imunita

A stejně jako se bakterie v ústní dutině vrhaly na nové a nové přísuny cukru a sílily, stejně tak sílí a množí si i všechny ostatní bakterie. Ony mají hodně rády cukr. Co to pak dělá s Vaší imunitou si jistě dokážete představit.

9. Hyperaktivita dětí

Cukr v běžných dávkách dodává energii, uvolňuje. Když je té energie moc (a jsme uvolnění až přespříliš), tak je toho prostě moc. Jsme nesoustředění, citově nevyrovnaní, až úzkostliví. Což nesvědčí ani dospělým, natož pak dětem, které se mají v klidu něco naučit. A přece se podívejte, co zjistila inspekce o školních automatech.

10. Deficit vitamínů

Příliš cukru spotřebovává zásoby (pokud nějaké vůbec máme) vitamínů – vápníku, hořčíku, chromu, selenu, vitamínů B. A kdo ví, kterých ještě.

11. Způsobuje vlhko a horko (z pohledu čínské medicíny)

Ach ano, když je v těle vlhko (a ještě navíc horko), člověk se cítí schváceně jak v tropech… unavený, těžké nohy. A když je toho vlhka hodně, podle čínské medicíny dojde nakonec ke stagnaci energie… a když to někde drhne, tak se nakonec vytváří horko. Ze stagnace ve slezině obvykle vzniká horko v játrech… což se u Číňanů pěkně snoubí se západním pojetím… kde je moc cukrů, tam není nakonec nic než podrážděnost… a k problémům se slezinou (a slinivkou) se přidávají problémy s játry (v tom čínském pojetí).

Stačí Vám to, nebo je to pro Vás ještě málo důvodů, proč se na sladkosti (minimálně v těch dávkách, jak je mnoho z náš běžné pojídá), konečně vyprdnout?????

  • Hm, kdyby Vám bylo 11 PROČ málo, přečtěte si článek o 117 negativech přidaných cukrů. Autorka se s tím nemazala a jako příčinu snad všech nemocí na světě vidí právě přidané cukry :-)
  • Nebo si můžete přečíst celou knihu o hořké pravdě sladkého cukru.
  • No a pokud patříte mezi ty, kterým přijde to strašení ohledně cukrů přehnané, můžete se přidat k autorům článku kritizujícího dost dramatickou zprávu R. Lustiga Toxická pravda o cukru. Podle nich to Lustig přehání, s tou závislostí (kterou připodobňuje alkoholismu) to prý není tak horké, závislost s diabetem vědecky prokázána nebyla a snahy uvalit na potraviny s přidaným cukrem extra daně jako na alkohol a tabák jsou padlé na hlavu.

Ale ať už je to jakkoliv – ať je cukr metla lidstva jako opium, nebo jen neškodný bílý prášek – zalistování v knihách o čínské medicíně, které mám doma, a prošmejdění pár varujících internetových stránek mi stačilo, abych si položila otázku, zda mi to „oslazení si života“ opravdu stojí za to, když mi zcela jasně nedělá dobře. Odpověď už znáte.

A věřte, od té doby, co si nepřislazuju, krmím se sladkým jak divá :-) Je spousta ovoce a zeleniny, které jsou sladké. Je spousta obilovin, které jsou sladké. A takové jáhly s jahodami a tvarohem k obědu bych si předtím byla nikdy neudělala. Ze zbytku jáhel (které mi samotné nechutnají), jahod, tvarohu a spouuuuuusty rozinek jsem upekla jakousi záležitost, u které jsem dnes ráno našla od manžílka v ledničce vzkaz „mňam, mňam, bila jsem tady – liška bystrouška„. A půlka byla pryč…

A když se nad něčím, co uvařím já, oblizuje můj manžel (v podobě lišky bystroušky), tak to je tedy co říct :-))

 

 

 

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Uncategorized, Zdraví se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

27 reakcí na 11 x PROČ je lepší se vyhnout přidaným cukrům

  1. annapos napsal:

    Já přijdu, zbude něco? Nezkoumala jsem se nikdy, dala jsem na instinkt, podle toho to dnes vypadá !!!

    • avespasseri napsal:

      :-) Bylo toho jen malounko, ze zbytku jáhel a jahod :-(
      Ale zatímco manžel se po tom mohl utlouct, dcera opovrhla. Asi to na ni bylo málo sladké…
      No jo, instinkt je pud čistě zvířecí… na ten když dám, tak jím a jím, abych snad v zimě nezemřela hlady :-)) Intuice, to je jiná :-)

  2. jolana88 napsal:

    postrádám konec věty:“… jako na alkohol a tabák“ – tipla bych si, že snahy jsou nesmyslné. Btw: jsem hypoglykemik – od narození (rodinná anamnéza) takže – pro zajímavost – Vyhýbám se, intuitivně, borůvkám, mrkvi, celeru, kopřivě… Pokud dostanu chuť na fazolové lusky – něco není v pořádku :D Prostě – jahody, broskve, třešně a ostatní „ňamky“ (tatin ze mě šílí :) ) se mi zdají kyselé, i kdyby je pěstovali v cukerném roztoku. Ráda užívám cinamon, nedávno jsem se dozvěděla, že je bezvadný regulátor. Shrnutí – celoživotně se řídím více „instinktem“ než výzkumy – a nelituji :DDD

    • avespasseri napsal:

      Ještě v tom článku byla jedna chyba, ale teď ji nemohu zaboha nalézt :-)
      To jsem nevěděla, že člověk může být hypoglykemik již od narození… ale ono člověk může být od narození nejspíš cokoliv…
      Ony i ty jahody jsou hodně dokysela (ještě s kyselým tvarohem), proto ani ta hora rozinek a jahod dceru nepřesvědčila, že je to pro ni dost sladké :-) (Zatímco manžel asi kyselé rád :-))

  3. Lenka napsal:

    Mým největším problémem, co se cukru týče, jsou ty hory cukrovinek, co kluci neustále dostávají. Nedá se to někde darovat na dobročinné účely (já vím, podle článku by to moc dobročinné nejspíš nebylo :)). Každopádně vyhodit je mi to líto, a tak než bych to nechala všechno spráskat kluky, radši to pomalu odjídám já. A můžu opakovat donekonečna, že sladkosti nechceme… :(

    • jolana88 napsal:

      darovat se to dá – např. do charitního domu matkám s dětma .. prostě odnést ..

    • avespasseri napsal:

      Dcera dostala jako dar po baletním vystoupení HORU sladkostí. Asi si někdo říkal, že pro baletky je to to nejlepší :-))))
      Ne, dělám si legraci, ale ona to legrace není. Tu posedlost některých lidí představou, že bez sušenek, koblih a pod. „mňamek“ se nedá žít, prostě nechápu. Proti troše nic nenamítám, ale hlavně starší generace si asi podvědomě na vnoučátkách vyřizuje své nenaplněné poválečné dětské touhy?? Jeden pytlík bonbónů týdně, zavřu oči a dělám, že to nevidím. Ale každý den??????? Musí přece vědět, že to není zdravé. Ale oni neustále tvrdí, že TROCHA nevadí. Asi mám jinou představu o tom, co je trocha :-)
      V mém případě ale zatím nechávám malou, ať si to jí, když po tom tak touží (v přiměřenějších dávkách), ale sama už to nejím. Ani jí na to nechodím (takhle předtím mizívaly její gumové medvídci apod.):-) Říkám si, že proč jen strašit a sama se tím krmit… tak jdu příkladem :-)

  4. Pingback: 20. Závislost na Egu… | Žít je umění

  5. AdDragon napsal:

    Tak zde bych si dovolil silně nesouhlasit. Cukr je balzám, cukr je lék, cukr je potrava pro mozek, cukr je energie sbalená na cesty. Nemít cukr (neupíjet slazenou kávu), nejsem schopen pracovat.

    Chvála patří cukru za jeho příznivé účinky na lidskou psychiku, na chuť pokrmů a nápojů.
    Ale je samozřejmé, že sladit si hranolky nebo kuňk-pao je blbost.

  6. Pingback: Oslazené květy zabejčeného chtění, očekávání a odporu. | Žít je umění

  7. Pingback: Jahodový ráj | Žít je umění

  8. Pingback: 26. Když saháme do prázdna… (Absurdistán 2014) | Žít je umění

  9. Pingback: Co člověk nalezne v hlubinách? Třeba borůvkové knedlíky :-) | Žít je umění

  10. Pingback: Království cukrovinek | Žít je umění

  11. Pingback: 19. Tělo na pranýři… (Absurdistán 2014) | Žít je umění

  12. Pingback: 4. Proč je někdy ze všeho nejtěžší mít se trochu rád??? (Absurdistán 2015) | Žít je umění

  13. Pingback: 3 způsoby, jak se zbavit chutí na sladké | Žít je umění

  14. Pingback: No prostě strašný…aneb kdyby ten trdlojogurt byl opravdu jen „Letmo“… | Žít je umění – ENjoy!

  15. Pingback: Ta nejděsivější závislost je závislost na vlastním Egu | Žít je umění – ENjoy!

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s