20. A já chci a chci, i kdyby mě to mělo zabít…

slunečníZávislost.

Ne, to není jen stav, kdy se drogově závislí povalují někde v squatu a nemůžou bez své dávky být.

Ani to není jen stav, kdy se alkoholik ráno probudí, je mu zle… a on jde a vyřeší to dalším panákem.

Závislost je stav, kdy se neustále a neustále vracíme k tomu, co nám nedělá dobře.

Ať už jsme si toho vědomi a připouštíme si to,

nebo si toho vědomi nejsme.

Minulý týden jsem se obula do závislosti na sladkostech – každý ví, že přemíra sladkostí škodí (i jen na té úrovni zubů a váhy, o 11 PROČ nemluvě). A přece po světě chodí (a hlavně po té jeho západní a severní části) spousta obézních lidí, kteří dnes a denně jedí to, o čem ví, že jim to ubližuje. Proč??

Proč děláme pořád dokola to, co nám ubližuje?

Hloupý zvyk.

Děsivá závislost.

A ta nejděsivější závislost je závislost na vlastním egu…

  • Na té části v nás, která má neustále potřebu všechno hodnotit a soudit,
  • která neustále něco chce a chce a nikdy nemá dost,
  • která nás uvězňuje ve světě mysli, negativních emocí a jimi ovlivněných činů.

Je to závislost, kterou si většinou ani neuvědomujeme.

Naopak ji považujeme za něco absolutně normálního.

O to zákeřnější a děsivější je.

A o to složitější je si ji v každém okamžiku uvědomovat, nenechat se jí pohltit

a nalézt ten stav plný svobody, klidu a lásky.

A z něj jednat.

Je to téměř nemožné… a přece jediné možné,

pokud toužíme po skutečném míru, vnitřním i vnějším.

A bez toho vnitřního míru ten vnější nikdy nenastane.

A tak:

  • bych ráda dělala to, co znám, že mi pomáhá vnitřní mír procítit
  • ráda bych se na něj, na ten zdroj vnitřní síly, napojila co nejčastěji
  • a ráda bych se naučila jednat právě z tohoto centra.

*************************************************************************************

A jak se mi tento týden dařilo? No, z názvu článku, ve kterém jsem téma týdne shrnula, je to, myslím, celkem patrné: Vzdorovat umím pěkně…

**************************************************************************************

Tímto článkem začíná dvacátý týden projektu Absurdistán 2014. Bližší informace k tomu proč, co a jak ohledně tohoto projektu najdete tady. Přehled témat, na které ještě nejspíš dojde a kterými jsem se již zabývala (i s odkazy), najdete pro změnu zase tady.

Přidat se můžete kdykoliv, můžete začít klidně tímto týdnem, nebo se můžete podívat i na týden první – 1. Masochisti hadr. A věnovat mu a těm následujícím (najdete je v rubrice Absurdistán) pár dní. Člověk nikdy neví, co mu které téma přinese – já už od prvního týdne zjišťuji, že do mého života zasahuje téma týdne dost výrazně :-) (Stačí se podívat na články, které uveřejňuji, v daném týdnu…)

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Absurdistán 2014 se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

7 reakcí na 20. A já chci a chci, i kdyby mě to mělo zabít…

  1. jolana88 napsal:

    víte – je to sice hezké, ale lidi Takhle nepřemýšlejí. Být chamtivý, závistivý, cynický, egoistický … je prostě lidské – u každého v jiné míře. Takže – lidé vlastně dokola nedělají „to, co jim ubližuje“ – prostě „žijí“ svoje životy. PS: k té obezitě – nedávno jsem málem upadla, když matka na otázku, proč krmí roční dítě hamburgrem – odvětila, že Jí nikdo neřekl, že by to bylo špatné ? :((((((

    • AdDragon napsal:

      Matka, co krmí roční dítko hambáčem si zaslouží být odložena do obzvláště ošklivého domova důchodců…

      • jolana88 napsal:

        začněmež stavět :(( nejen pro ty v júesej, ale i zde, malebné kotlině české :(( po pravdě – od koho se měly – mají učit? Většina lidí nevaří, ale rozmrazuje a ohřívá – grilování považují za vrchol gurmánství .. Druhý extrém – bíjo páč povídala Máňa …

    • avespasseri napsal:

      No jo, oni prostě žijí svoje životy… jen jim nikdo neřekl, že jim být egoistický ubližuje. Mají dojem (logicky),že je to právě naopak. A pokud jim to někdo řekl (třeba mně), tak na to beztak nedbá (:-)))))))))). Je to asi jak s tou maminkou a hamburgerem…

  2. Pingback: A chci a chci… třeba blogovat… | Žít je umění

  3. Pingback: Oslazené květy zabejčeného chtění, očekávání a odporu. | Žít je umění

  4. Pingback: Co se skrývá pod maskou utrpení a co pod maskou Ega?? | Žít je umění

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s