Ne tak marná honba za marnostmi..

(photo credit: Guido Gerding)

(photo credit: Guido Gerding)

Někdy je to ponoření se do něčeho, co nám nedělá dobře a v posledku nás neuspokojuje, velmi zřejmé.

Třeba podnikatelé, kteří musí brát roky antidepresiva, aby mohli v práci fungovat.

Někdy je jen velmi nenápadné.

Třeba ponoření se do myšlenek a s nimi spjatých emocí, které jen přiživují toho žrouta energie a rozkolísávají rovnováhu. 

Svět není jeden velký ráj. Nikdy nebyl a pokud někdy bude, tak rozhodně ne v nejbližší době. A rozhodně ho nebudou tvořit mátožné unavené zombie žijící v myšlenkách a negativních emocích :-))

Ostatně jak chceme navazovat skutečné vztahy, když budeme polapení v negativních myšlenkách?

Jak tedy poznáme, co je marnost?? Určitě jste sami již často zažili, že to, co Vám připadalo jako ten bájný Scratův žalud, se v okamžiku, kdy jste po tom sáhli, ukázalo jako něco, co Vám radost nepřineslo. Z různých důvodů. Tím nejčastějším nejspíš to, že jste se nenaučili užívat si malých drobností, takže si vlastně pořádně neumíte užít ani trochu větší drobnosti. Nebo třeba proto, že jste nedomysleli, co všechno může taková „výhra“ spustit. (Vzpomeňte si třeba na všechny ty výherce v loteriích, kteří nakonec přišli o všechno.)

Marnost ale můžeme poznat už na úrovni myšlenek a emocí. Stačí se zastavit, podívat se na to, co Vám bleskne hlavou, a na pocit, který to ve Vás vyvolá, a říct si: Opravdu chci myslet na tohle? Opravdu je to k něčemu dobré? 

No a pak se rozhodnout.

A až budete svými myšlenkami tak pohlceni a až se budete v těch všech emocích tak koupat, až Vám to začne být nepříjemné, aspoň budete vědět, že jste si to tak zvolili sami :-))) A pak ani to, co bylo vlastně „honění se za marností“, nebude až tak úplně marné …. 

Fakt miluju paradoxy...

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice život se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

4 reakce na Ne tak marná honba za marnostmi..

  1. est napsal:

    Hezká úvaha, návodná. Jen s jedním nesouhlasím, svět byl rájem vždycky a vždycky bude, jediný, kdo jeho dokonalost nevidí, je ta v myšlenkách žijící zombie. Nebe či peklo na Zemi si lidi dělají sami, důvody znáte :)

  2. Pingback: Červenec = seriál hadr | Žít je umění

  3. Pingback: 26. Když saháme do prázdna… (Absurdistán 2014) | Žít je umění

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s