Statistiky dopravních nehod a trestných činů, aneb nejsme tak trochu paranoidní??

Při nedávné návštěvě svého rodného města mě má kamarádka doslova šokovala. Pocházím z významného, nicméně nijak velkého města. I ze sídliště to muselo kámošce trvat na gympl, kam se mnou chodila, tak 15-20 minut pěšky. A že sídliště už je na okraji města. O tramvajích si tam můžeme nechat zdát. Na nádraží si těch 15 minut musíme se zavazadly pěkně došlapat po svých.

Také kdysi všichni jezdívali po městě na kole. Do školy, do práce (i těhotná), na nákup, na výlet. Prostě všude. Všude jsou kolostavy, počítá se s cyklisty. Tím nemyslím ty futuristické bytosti v lesklých přiléhavých barevných tričkách a helmou na hlavě. Tím myslím prostě obyčejné lidi na obyčejných kolech nejlépe s košíkem na nákup.

Bohužel tento druh cyklistiky i u nás v Polabí (Svěrák by už o nás dnes tu svou písničku o Polabankách asi nenapsal) pomalu ale jistě upadá. Minulý týden jsem třeba s hrůzou zjistila, že navzdory faktu, že v domě žije několik dospělých koloschopných lidí, není tam k dispozici funkční kolo ani jedno! No jo, já se nedivím, proplétejte se mezi těmi kolonami aut (a to před pár lety postavili obchvat). Takže pak už nezbývá než jít ten kousek do města pěšky a kolo vytáhnout (tedy až se vymění prasklá duše)  tak maximálně na nějaký ten výlet.

Takže celkem chápu, že má kámoška nechce poslat na kole do školy ani dítě, které půjde po prázdninách do šesté třídy. (I když já jsem jezdívala v tom samém věku sama na kole, nebo vlakem, do vedlejšího města na koně… tohle mě prostě nemůže nešokovat!). Ale že je (pravda, i s tou mladší) vozí každý den do školy autem???? A nepustí ji samotnou ani do hudebky (pár kroků od školy a těch 20 min. od domu??)? Prý je to tak bezpečnější… těch aut přece všude…

Pár dní nato jsem o tom diskutovala se svým studentem. Taky jezdí všude po celkem nevelkém městě autem. Hmm… bojíme se o ty naše děti, vždyť je dnes tak nebezpečno…

Takže, držte si klobouky… povím Vám, co jsem zjistila ve statistikách. Toužila jsem sice po nějaké statistice únosů a vražd dětí, ale nenašla. Ale zato jsem našla statistiky zjištěných trestných činů od roku 1989 (včetně vražd), trochu podrobnější statistiky včetně loupeží a znásilnění od roku 2005. A dále statistiku dopravních nehod včetně počtu usmrcených a zraněných.

Takže dopravní nehody. Jejich počet značně narostl (což se při nárůstu počtu aut dá čekat). Ale počet mrtvých je od roku 2009 dokonce menší než v tom roce 1989! A počet zraněných 24 tis. vs. 25 tis. (od roku 2011)!

Počet trestných činů se pohybuje cca na stejné úrovni cca 300tis., počet vražd, pravda, narostl z cca 100 k cca 200, jak kdy. Od roku 2005 se kriminalita celkově většinou mírně snižuje a to i počet loupeží. Znásilnění oscilují kolem 600, někdy více, někdy méně.

Tak nevím. Neumím číst statistiky, nebo je všechno jinak, než se bojíme??????

 

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice DĚTI - ROZVOJ OSOBNOSTI se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

16 reakcí na Statistiky dopravních nehod a trestných činů, aneb nejsme tak trochu paranoidní??

  1. jolana88 napsal:

    Myslím, že to vůbec není o statistikách, ale o lidech. Kolik dětí chodí do školy samo, na kroužky taky – třeba jen proto, že rodiče nemají čas, musí být v práci… PS: proč jezdí autem student?

    • avespasseri napsal:

      Student je podnikatel a je to rychlejší :-)
      Kolem mě je hodně rodičů, kteří své děti všude vozí, případně je všude doprovází. Ať už rodiče, nebo prarodiče. Ta paranoia o tom, jak je dnes nebezpečněji než dřív, je myslím celkem všeobecná. Ale možná se mýlím :-)

  2. jolana88 napsal:

    že je nebezpečněji, to je fakt. Více aut, domů, lidí, lákadel, pokušení … Jsou školy, co mají jídelnu přes ulici a jednu křižovatku – co teď? Doprovázet malé děti – chápu. Vodit dítě celou první třídu 700 m do školy – tam a zpátky – nechápu (prvňák taky ne, ale není mu to nic platné :(( . Podle mého je to o dospělých a důvěře – v sebe i dítě.

    • jolana88 napsal:

      se mi to odrazilo :) Myslíte, že když kamarádce předložíte statistiky – pustí holčinu do lidušky?

    • avespasseri napsal:

      S tím „nebezpečnějším“, tím si právě při pohledu na ony statistiky najednou nejsem tak jistá… že je to fakt. Víc lákadel, to možná.
      Taky si ale myslím, že je to hlavně o důvěře… jenže i ta je do značné míry dána tím, zda máme, nemáme obavy… a na základě jakých informací. Těch statistických, nebo těch televizních? I když, kdo ví, třeba kdyby se tolik dětí nevozilo a nebylo doprovázených, možná by ty statistiky vypadaly jinak?
      Tak u kamarádky doufám, že se aspoň zarazila, když jsem řekla, že tedy pokud všichni vozí do školy děti autem, protože je všude moc aut, tak se nedivím, že je všude tolik aut :-) Ale jsou lidé od přírody opatrnější a lidé od přírody odvážnější.

      • jolana88 napsal:

        trošku jsem zasondovala – a zjistila jsem, že v mém okolí 9 z 10 o statistikách vůbec nepřemýšlí :))) Spíš jde o info „jedna paní povídala, ví TO přeci každý, je TO jasné“ atp.

        • avespasseri napsal:

          9 z 10? Není to nějak málo??? :-)
          Nejen „jedna paní povídala“, ale ono to na první pohled tak i vypadá, že je nebezpečněji. Vlastní zkušenost tak říká. Ale je to asi jedna z dalších optických iluzí. Na ty statistiky jste mě ostatně navedla vy :-) Já byla tedy hodně šokovaná těmi dopravními nehodami dnes a v roce 1989. Asi je to způsobené hlavně všemi těmi airbagy apod.

  3. annapos napsal:

    Je to o tom, že čas nemám a když mně dojdou souvislosti rozhovoru s tebou aves, je to až potom, co si u tebe přečtu tvé články? A tak se lidé často míjí v porozumění toho, co si chtějí říci proto, že se nenechají domluvit.
    Zase je to o tom pohledu na svět, o tom, kolik je těch lidí kterých se „bojíme„ a před čím si ochraňují jiní lidé svou teploučkou bavlněnou kukličku, kterou mnozí nazývají pozitivním myšlením, nebo svým prostorem, kam nikdo nemá právo lézt a kam „slušní„ nelezou ??? KASTY?
    Důvěra jen ve své schopnosti, ochránit a zajistit to, co si myslíme že bude nejlepší cestou pro ty malé, budoucí ? Ne, jejich životaschopnost to omezí a zadní kolečka o kterých já stará babka mluvím, je nebudou zajímat, budou žít ze dne na den a pokud bavlnka, ve které žijí zmizí, jsou ztraceni, logika tvého odsudku, je perfektní. Kde je příčina a kde následek, je to moc daleko a k přemýšlení moc složité??? Chceme sebe a naše potomky kamsi zařadit, někam na vyšší příčky a oni přestávají znát reálný, tvrdý boj o přežití?
    Je omylem doby, tady a teď, že je vše OK navždy. Ti kdo v tomto pocitu žijí a jsou takto „vypipláni„ , to jednou mohou mít hodně těžké.

    • avespasseri napsal:

      Zcela souhlasím :-) Kdysi jsem kdesi četla či slyšela, že Evropané budou na vymření ne proto, že rodíme čím dál méně dětí, ale prostě proto, že nás ostatní národy, ne tak zhýčkané, převálcují. Příliš jsme si zvykli na to své pohodlí, na své jistoty. Pod tlakem se hroutíme. On je i ten pád z té výšky mnohem horší. Jestli bych v něčem mohla vidět úpadek, tak v tomto. V tom svém strachu se uzavíráme čím dál víc do té své bavlněné kuličky, jak říkáš. Osobně musím říct, že nejvíc práce mi dává právě to najít v sobě dost síly na to vnímat i tu negativní stránku – světa, sebe, druhých. Neutíkat před ní, neschovávat se před ní. Ten strach vnímám v sobě velmi citlivě… a proto ho vnímám velmi citlivě i u druhých. Asi. Někteří lidé se třeba nebojí té negativitě podívat do tváře, ale zase neznám člověka, který by měl dost síly na to, aby ho to nezkrouhlo – psychicky, nebo zdravotně :-(

      • annapos napsal:

        To je právě ten průser, promiň to slovo, prostě sedí. Já nechápu deprese mladých, a dokonce prý dětí.. Mám ve čtečce velice inteligentní děvčátko, „musím„ číst její články ale deptá mě to, i ona je asi ještě dítě s vysokým IQ, chci to pochopit, je toho strašně moc? Nebo jsou to pózy? Tady u nás, jak říkáš, ve středoevropské kultuře? Co by dělali v Mali, Somálsku, nebo dnes, v Palestině !!!

        • avespasseri napsal:

          Já měla jako malá asi taky depréééze. Kdybych byla tenkrát mohla psát blog, tak by to byl horror :-) Když je člověk mladý, inteligentní, moc nezapadá, tak to nemá lehké a asi v žádné době to lehké neměl. Četla jsem na jiném blogu, že dnes je to prý ještě větší síla, že když se mezi těmi všemi sjížděči her najde někdo, kdo si čte, tak je za exota. Nevím. Mládí nebylo nikdy lehké období, než se v sobě člověk nějak vyzná a nějak si tu svou identitu ustanoví….
          Jestli je to dnes těžší, těžko říct. Mé neteře (jsou na VŠ) se zdají být normální :-)
          K tomu mě ještě napadá, jak kdysi má spolužačka citovala jednoho palestinského autora (a díky ní si to vůbec pamatuju), který prohlásil, že existencialismus si mohou dovolit jen bohaté národy, protože ty chudé bojují o skutečnou existenci a nemaj na takové intelektuální hrátky čas. Tak asi tak…

  4. Sedmi napsal:

    nepodcenujte nas tolik :D Clovek vynika hlavne tim, ze je neuveritelne prizpusobivy podminkam… az prilis mozna. Ted nam okolnosti dovoluji a umoznuji byt rozmazleni, az se to zmeni, tak se take zmenime…

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s