28. Strach má velké oči… (Absurdistán 2014)

velkeočiPamatujete si na tu klasickou českou pohádku odehrávající se v kulisách lesa, po kterém chodil jeden kýchající hejkal a druhý, co tak nějak pajdal? A v kulisách hospody, kde vařila baba Magi dědkovi Bujónovi? Hlavně zabíjačkovou??

Jako malá jsem měla tu pohádku ráda a když jsem hledala námět na tento týden, vzpomněla jsem si na ni hned. To proto, že tématem jsem nakonec udělala strach… bu, bu, bu.

O strachu jsem už pár článků napsala – úplně dole mezi štítky naleznete naleznete strach zapsaný velkými písmeny. Čím větší štítek, tím významnější téma blogu :-) Takže třeba také láska a svoboda :-) Stačí odkliknout a vyjede Vám dlouhý seznam článků.

Jak už tu kdysi (a nejednou) zaznělo: Strach je dobrý pán, ale zlý sluha. Řekla bych to podrobněji takto: „Strach má jednu důležitou funkci a to ochránit nás před nebezpečím. Jsme díky němu opatrnější, neskáčeme autům do cesty, ani lvovi do klece. Pokud tedy nejsme kaskadér, nebo krotitel divé zvěře.“

Ale pak je tu ještě ten imaginativní strach. Ten strach, který nám vykreslí všechna ta co by kdyby. Který nám pospojuje všechno to, co jsme slyšeli od známých, viděli v TV a četli v detektivkách a thrillerech. Horrory, pravda, mají prý odkrývat strachy v nás a pomoci nám je prožít. Někdy ale spíš vnesou všechny ty přízraky do skutečného života. A prý že jen děti nerozlišují realitu od fantazie….

Reakcí na strach je prý ono známé FIGHT OR FLIGHT (neboli bojuj, nebo uteč). Sorry, anglicky to zní tak efektně :-)

Jak reagujete na strach Vy?? Dokážete se mu postavit čelem (a na základě čeho)? Nebo berete nohy na ramena a zdrháte, seč Vám síly stačí?? Únikovou strategií je ovšem i hrát si na mrtvého. Nedělat nic, předstírat, že se vůbec nic neděje, nasadit klapky, strčit hlavu do písku, jak ten pštros. (Pamatujete?)

A tak:

  • se chci svým strachům postavit a ne před nimi utíkat (jo, jsem spíš ten „flajťák„. Proč? To zas příště ….)

**************************************************************************************

Tak nevím. Celý týden jsem završila článkem s písní Feeling Good – S úsměvem do nového dne. Tak to asi všechno nakonec dobře dopadlo. Ufff.

**************************************************************************************

Tímto článkem začíná dvacátý osmý týden projektu Absurdistán 2014. Bližší informace k tomu proč, co a jak ohledně tohoto projektu najdete tady. Přehled témat, na které ještě nejspíš dojde a kterými jsem se již zabývala (i s odkazy), najdete pro změnu zase tady.

Přidat se můžete kdykoliv, můžete začít klidně tímto týdnem, nebo se můžete podívat i na týden první – 1. Masochisti hadr. A věnovat mu a těm následujícím (najdete je v rubrice Absurdistán) pár dní. Člověk nikdy neví, co mu které téma přinese – já už od prvního týdne zjišťuji, že do mého života zasahuje téma týdne dost výrazně :-) (Stačí se podívat na články, které uveřejňuji, v daném týdnu…)

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Absurdistán 2014 se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

15 reakcí na 28. Strach má velké oči… (Absurdistán 2014)

  1. jolana88 napsal:

    „můžeš mít strach, ale nesmíš se bát“ :))))))))

    • avespasseri napsal:

      Jo, to je přesné! Cítit strach je normální, ale otázka zní, jestli vystrašeně i jednáme :-)))))

      • jolana88 napsal:

        víte – osobně a soukromě si myslím, že „statečnost“ se nedá kouskovat – buď je anebo není … může být tisíc pouček a lekcí a cvičení a rad, ale když dojde na věc – projeví se přirozenost PS: stále doufám, že začnete užívat indikativ místo konjunktivu :))))

        • avespasseri napsal:

          No já vyměnila bych ráda za chci, ale to je pořád jen přání, pravda :-))))
          Co se přirozenosti týká… když mě kdysi obtěžoval kdosi v kupé, neváhala jsem ani vteřinu a vyletěla jsem po něm. Ex post jsem si říkala, že kdyby měl v ruce kudlu, asi bych se byla na ni napíchla. Kluk vypadl z kupéčka vyděšený tou nečekaně rychlou a agresivní reakcí. A přece dodnes raději sedávám večer v kupéčku s nějakou normálně vyhlížející ženou… mám strach, že si zas někdo bude koledovat…

          • jolana88 napsal:

            njn – jenže ne každá situace ohrožuje na životě .. Myslela jsem „statečnost“ postavit se nevítanému, nechtěnému (i kdyby to byla jen přechytralá úřednice za přepážkou anebo peskující důchodce ..)

            • avespasseri napsal:

              O úřednících za přepážkou je tak trochu ten článek, který vyjde zítra :-))
              Naše reakce možná závisí na tom, co považujete za tu nepřekročitelnou hranici, za kterou už vidíte něčí chování jako útok na Vaši osobu… někoho vytočí přechytralá úřednice, někoho až sexuální útok. A když pominu ono „vytočí“, je to pak otázka toho, kde a jak jste ochoten (nemít strach) se bránit. A z jakého důvodu se raději konfliktům vyhýbáme.

              • jolana88 napsal:

                některé situace – bránit svoje práva – ani za konflikty nepokládám. Ale k tomu, aby se člověk bránil – to je statečných málo. ( vidím např. u tatina :DDDD tedy spíš :((((((( )

                • avespasseri napsal:

                  A vidíte, já je jako konflikt vždycky brala. Vždycky mi bylo blbé někomu říkat, že je blbec :-))))))) Jen jsem stála a kroutila hlavou nad tím, že někomu může přijít normální se chovat tak, jak se chová. Většinou jsem si asi říkala, že nemá cenu se nějak snažit to změnit, protože mi přišlo, že normální je prostě se tak nechovat a kdo to nechápe, tak to prostě ani nepochopí :-) No, od té doby jsem trochu názor změnila a to hlavně v těch okamžicích, kdy jsem opravdu musela bránit to, co jsem za svá práva považovala. Většinou mi ta situace ale za hádky a spory nestála…

  2. annapos napsal:

    Je takové přísloví, PŘÍLEŽITOST DĚLÁ ZLODĚJE, vím, moc to nesedí. já ale již nemám příležitost se něčeho bát a tak se ničeho nebojím, ten čas již minul.

  3. Pingback: Červenec = seriál hadr | Žít je umění

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s