Jak rozeznat dobré od zlého…

Třídění čaje (photo credit: Steve Evans)

Třídění čaje
(photo credit: Steve Evans)

… no, to Vám bohužel neporadím.

Na tom strašném, zatracovaném Facebooku se nedávno objevil zajímavý status:

Cokoli, k čemu přistupujeme s respektem, se může stát lékem. Cokoli, k čemu přistupujeme s nerespektem, nás může zničit.

Takže zlo a dobro může někdy záviset jen a jen na tom, jak k dané události přistoupíte. S respektem? Nebo s odporem? Je to všechno jen a jen na Vás. Je to pro Vás dobrá zpráva, nebo špatná??

I to, co je podle všech měřítek špatné, Vás může něco naučit. Ať už Vás okradou, podvedou, nebo pomluví. Může Vás to naučit větší bdělosti. Může Vás to naučit větší trpělivosti. Může Vás to naučit, jak se za sebe postavit, a nenechat si ubližovat. Pokud k dané věci přistoupíte jako ke svému Učiteli. Pokud máte sto chutí ji nakopnout, seřvat a zadupat do země (případně tak udělat s tím, kdo Vám to „provedl“), může se to obrátit snadno proti Vám ještě razantněji. Třeba těžkým ublížením na zdraví. Nebo třeba skončíte „za katrem“. Vy. Ne ten „zlý“.

Když přestaneme danou situaci a daného člověka obviňovat, že nám nerozumí, že nám ubližuje, že nás vyvádí z míry, že s ním není řeč, že je otrava apod., apod., může se stát, že objevíme ten poklad, který nám ona situace chtěla naservírovat. Ostatně už jste si všimli, že to, co zažíváme není nic jiného než to, co potřebujeme zažívat??? Tak si toho někdy všimněte, stojí to za to :-)

Může se Vám třeba stát, že zjistíte, že to, co Vás mrzí na té dané situaci, nebo člověku, děláte i Vy sami :-) Třeba jinak, nebo jindy. Ale ve své podstatě úplně totéž…

 

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Kritika se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

10 reakcí na Jak rozeznat dobré od zlého…

  1. jolana88 napsal:

    jak myslíte, že Vás pomluva naučí bdělosti?

    • avespasseri napsal:

      V případě pomluvy je to spíš ochota se za sebe postavit. Nebo nad tím, s čím nemůžu nic udělat, mávnout rukou a netrápit se tím. Možná i něco jiného? Nemáte pocit, že Vám to dalo nějakou zkušenost, která Vám byla k něčemu dobrá?? Tuším, že jste kdysi říkala, že jste na to narazila…

      • jolana88 napsal:

        Za sebe se postavit – komu? Myslíte, že někdo se přizná? dobrovolně? Zvl. se zažitým, echt českým „není šprochu“ na podobné situaci neshledávám ani fň dobrého. Rada „netrápit se“ – to jde docela těžko, protože Vás může poškodit i tam, kde to netušíte a táhne se kdovíjak dlouho. Za druhé – musel by mít člověk hroší kůži, aby se ho to nedotklo nebo aby přečkal i případné soudní řízení.
        Takže Váš závěr – „může se stát …“ je v téhle situaci naprosto mimo.
        btw – všimla jste si, že lidi celkově rádi věří „tomu horšímu“?

        • avespasseri napsal:

          Ani fň?? To mě mrzí. Jsou jistě situace, kdy člověk neví, kdo pomlouvá a není možné se tomu nijak bránit. A kdy se pomluva rozjede tak daleko, že to člověka může hodně poškodit. Tam se fakt hodně těžko hledá něco dobrého… jedině snad že to člověk nakonec přečkal a na pomluvu se pak postupně zapomnělo? Co člověka nezabije, to ho posílí??? Nebo ani to ne?

          • jolana88 napsal:

            Ne. Podobné věci Vás prostě neposílí – dotýkají se totiž nejniternějších míst. Tak max. odnaučí důvěřovat lidem. Dost lidí skončí u terapeutů, rozpadají se vztahy, spolky, lidé přicházejí o místa. Není rozdíl, zda víte nebo nevíte, kdo Vás pomlouvá – slovo zpátky do pusy nevezmete. I když za pomlouvačem jdete – čeho myslíte, že se dá dosáhnout? Zkuste si sednout, zavřít oči – a vzpomenout si, kdy jste u popisu někoho slyšela „to je ten (ta), co se povídalo, že…“ Že se zapomene? v určitém okruhu nikdy, vždycky se najde „dobrák“, který připomene .. Představte si, jak byste se cítila sama, kdyby o Vás někdo lhal? V práci třeba. Kosé pohledy, zrušené schůzky … (pomíjím, že je trestné i nevhodně šířit pravdu)

            • avespasseri napsal:

              Odnaučit se důvěřovat lidem, to není nic moc :-( Když si někdo o mě myslí něco, co není pravda, obvykle mě to štve. Trvá mi, než si řeknu, že za myšlenky druhých nemůžu. Kdyby to ještě úmyslně (a vědomou lež) rozhlašoval kolem, nevím… to už je hodně drsná forma pomluvy, než když jen někdo něco plácne a vy se tomu bráníte… a ubráníte. Případně neubráníte, ale nijak moc Vás to nakonec nepoškodí. To, co říkáte Vy, to je hodně drsné….
              S tím vzpomenout si… nevím, nevybavuju si nějakou opravdu negativní pomluvu o někom. Ale možná je to tím, že negativním pomluvám zrovna já moc nevěřím… chci si nejdřív udělat vlastní názor…

  2. Pingback: Někdy je velmi těžké přijmout změnu | Žít je umění

  3. Intuice napsal:

    Věřím tomu, že čím procházíme, to pro život potřebujeme. Nic není náhodné, vše jsou jen lekce života, které nám pomáhají.

    • avespasseri napsal:

      Když si člověk někdy uvědomí, že to šílenost, kterou zrovna prožívá je jen jeho vnitřní potřeba, která se mu materializovala, je to úsměvné :-) Jen to poznat :-)))

  4. letitiatiba napsal:

    Súhlasím s myšlienkou, že všetko, čo tu na svete (objektívne) existuje je dobré (alebo aspoň nie je samo o sebe zlé).
    Zlé sa z toho môže stať až podľa toho, ako tie veci použijeme. V závislosti od nášho rozhodnutia. Môžeme si navzájom dávať lásku, radosť, pokoj… ale tými istými prostriedkami môžeme ublížiť druhému. A ešte viac sebe samému, hoci to tak pravdepodobne nevnímame.

    Všimla som si tu vyššie debatu o „pomlouvání“. Pomlouvání nepovažujem za objektívne existujúce. Je to už použitie objektívnych vecí, ktoré sú vo svojej podstate dobré (alebo aspoň nie zlé :) )
    Pozorovanie. Myšlienka. Úsudok. … Slovo. Reč. Komunikácia. … To všetko sú dobré veci. Keď to ale niekto poskladá do klebety, ktorou navyše ublíži druhému (a tým samozrejme ešte viac sebe), to už je jeho voľba. Každý deň stojíme pred mnohými voľbami. Ako sa zachováme. Budeme šíriť „dobro“, alebo „zlo“? (podľa slov autorky: Budeme používať slovo (pozorovanie, úsudok… svoje schopnosti, čas…) s rešpektom, alebo bez rešpektu?) V každej chvíli. Aj teraz…

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s