Buddhismus není jen klid a mír v nirváně

Procesí Buddhova zubu v Kandy na Srí Lance (photo credit: Daniel Liabeuf)

Procesí Buddhova zubu v Kandy na Srí Lance
(photo credit: Daniel Liabeuf)

O buddhismu koluje spousta pokroucených představ. Ale nic není tak, jak to na první pohled vypadá. Buddhisté jenom nesedí, nemeditují a nehledají sobecky nirvánu. Uzavření do sebe. Když jsem přijela pracovat na Srí Lanku, navštívila jsem s turisty spoustu buddhistických svatyň. Několikrát. Mnohokrát. Jediní, kdo tam meditoval, byli Zápaďani. Ostatní se přišli pomodlit, položit Buddhovi k nohám lotosový květ nebo si vyprosit požehnání pro novorozence v chrámu Buddhova zubu v Kandy. Co se dělo za branami klášterů jsem neviděla, stejně jako jsem nikdy neviděla to, co se děje za branami těch křesťanských.

Na Srí Lance dokonce v roce 1959 zabil buddhistický mnich prezidenta Bandaranaikeho. Letos extrémističtí buddhističtí mniši vyvolali nepokoje s muslimy, při kterých 3 muslimové zemřeli…

Nelze někoho, nebo něco soudit, aniž bychom to poznali blíže. Vše je komplexnější než se na ten první pohled zdá a na každém závisí, co si z těch mnoha stránek nakonec vybere a co je schopen žít.

Stejně jako není jen jeden islám, není ani pouze jeden buddhismus. Na Srí Lance například převládá ten théravádový, zatímco třeba v Číně, Japonsku, nebo v Korei naleznete mahájánu a v Tibetu vadžrajánu. Mahájána i vadžrajána například klade hodně velký důraz na soucit a roli tzv. bódhisattvy (toho, kdo se snaží o probuzení ve prospěch všech ostatních trpících bytostí). Druzí jsou pro něj důležitější než on sám.

V knize Odvaha cítit od Roba Preece jsem našla jednu pěknou stať právě o tom, že buddhismus rozhodně není jen pasívním „náboženstvím“ utápějícím se v individuálních stavech „klidu a míru“. Ať se nám třeba pohledy na lidi praktikující například zen snaží namluvit cokoliv.

„My Zápaďané jsme velmi aktivní. Ve skutečnosti mnoho z nás trpí něčím, co bychom mohli nazvat přehnaná aktivita, a je pro nás těžké se zastavit. Bódhičitta samozřejmě nepředstavuje patalogicky přehnanou aktivitu bez možnosti zastavit se, přináší však zaměření na aktivní zapojení se do světa ve prospěch druhých. Tato dynamičnost, která je v protikladu k nesprávnému pojetí buddhismu jako pasivního náboženství, člověku nedovolí pasivně sedět a přihlížet utrpení druhých…. Je pravda, že buddhistická meditační praxe je introspektivní a žádá od nás, abychom se dívali dovnitř na stavy své mysli. Naším záměrem však je být více schopni obratně jednat ve prospěch ostatních. Pokud zkrotíme a zklidníme svou vlastní vnitřní vřavu, můžeme na druhé reagovat s větší péčí a soucitem stejně jako s větší jasností a moudrostí. Tato kombinace hlubokého soucitu a dynamického záměru vede k tomu, co dalajlama jednou popsal jako smysl pro univerzální zodpovědnost.

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Kritika, Náboženství se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 reakce na Buddhismus není jen klid a mír v nirváně

  1. pavel napsal:

    I tam záleží na lidech,jak si to tam každý vysvětluje.

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s