Zanořený srpen… a nejen v Egejském moři…

egejskéNa konci července jsem se cítila fajn. A doufala jsem, že mi to vydrží i v srpnu. Ostatně proč by nemělo, že?? Dovolená volá!!

Jenže ještě mě čekaly změny. Změny díky vlivu, po kterém jsem celý červenec toužila… ale nakonec jsem měla sto chutí začít zas couvat. Někdy je prostě těžké přijmout změnu. Hlavně pokud je ta změna tak razantní, že zahrnuje Vaše myšlení, cítění i chování. I když víte, že ta změna je jen a jen pozitivní a že po ní toužíte.

Hmmm. Někdy asi raději zůstáváme uzavřeni v tom našem černobílém jistém světě… Hmmm… ten týden jsem pochopila jedno: že nikomu člověk nemůže vyčítat, když v něm radši zůstane a o změnu nestojí…

Ačkoliv se někdy zdá, že to prostě už nemůžete vydržet! Že Vám strašně vadí, jak někteří lidé mají hned ohledně všeho jasno. Jak koukají na svět černobíle, paušálně, soudcovsky, přesvědčeni o své pravdě. Hledící na svět okolo, vidící všude jen to, co oni sami dělají – klasické zrcadlo – u druhých tak lehko viditelné. Mnohem viditelnější, než ho dokážeme vnímat sami u sebe :-) Ale co už s tím. S těžkým srdcem je prostě necháte být takové, jací jsou, a jste vděčni, že ti, kteří Vám stojí nejblíž – vlastní matka, vlastní manžel, a další lidé, kteří ve Vašem životě nejvíc znamenají – Vás podporují, nemoralizují, zbytečně nekritizují a důvěřují. A právě díky té důvěře Vám umožňují nalézt tu důvěru i sami v sobě, jít vlastní cestou. Pochopit, že to hodnotné jednou přijde, pokud v to věříte a dáte tomu čas.

Pak ale přišla ona dovolená u moře… a má snaha nebýt tou rybou, co neví, že je ve vodě. Teprve v porovnání s tím, jak se cítím po návratu, můžu říct, že ono nečtení a pouhé vnímání, užívání si života tak, jak přicházel, bylo velmi hluboké. Ten klid… Tak rychle se ale vytrácí :-( Nevadí. Člověk aspoň vidí, že když si dá prostor nenořit se tolik do příběhů – ani do toho svého, ani do příběhů fiktivních lidí – tak to má na zklidnění hodně silný efekt.

A když už se takhle zklidníte, když už takhle vnímáte sebe i druhé… ne nijak extra dokonale, ale rozhodně na jiné úrovni, než předtím… a toužíte si to vyzkoušet… šup, zůstanete sami. Asi abyste ještě hlouběji poznali, že už o ten svůj odstup tolik nestojíte. A abyste ještě hlouběji v té samotě poznali, CO VLASTNĚ CHCETE :-)

 

 

 

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Bilance se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

3 reakce na Zanořený srpen… a nejen v Egejském moři…

  1. Sedmi napsal:

    jo, letos to je zajimavy rok i co se sebepoznani tyka co… :)

  2. Pingback: Co přinesl rok 2014? (má cesta z Absurdistánu) | Žít je umění

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s