38. Bzum… (Absurdistán 2014)

TGVJo… bzuuuummm… také máte pocit, že takhle nějak žijeme??

Jeden vlak kolem nás takhle nějak profrčí… a za chvíli je tu další. Nejradši bychom nastoupili do každého, abychom třeba o něco nepřišli. Ale do všech koutů republiky (nemluvě o EC, IC) to asi naráz nestihneme. Minimálně tedy ti z nás, kteří nevlastní Hermionin talisman času (jo, jo, právě s dcerou čteme třetí díl Harryho Pottera).

Ale tento týden má být o trpělivosti.

Kdo jste trpěliví, zvedněte ruku.

No, já tedy jak kdy. Pravda, ve frontách nepředbíhám. Maximálně, když jsem byla mladší, tak jsem „jako náhodou“ nestihla pořádně zabrzdit. A šup, už jsem byla v té dlooooouhatánské frontě na vlek o pár míst vpředu.

Ale na zastávce NIKDY nečekám víc jak 5 minut. To jdu raději pěšky. Nebo chodím na autobus nebo na vlak na poslední chvíli (ne, běhám)… jen abych, nedejbože, nemusela na té zastávce stát a čekat.

Má dcera si asi o mé trpělivosti myslí také své. Ačkoliv já si myslím, že mám nervy ze železa. Tak trpělivě nevysvětluje snad ani anděl??

Mí žáci, pravda, si mou trpělivost pochvalují.

Ale když jsem o víkendu měla vyrábět draka, tak jsem šílela. Teprve když nám jedna skautská vedoucí pomohla a já pak v akci viděla, že je OPRAVDU důležité mít draka symetrického, aby létal, ocenila jsem tu trpělivou práci se špejlemi a provázky. A ovšem i její šikovné prsty.

A tak:

  • trpělivosti zdar!

*****************************************************************************************

Jak se mi tento týden nakonec dařilo? To najdete v článku: Berme život s humorem!

Někdy je to holt to jediné, co můžeme udělat :-)

****************************************************************************************

Tímto článkem začíná už třicátý osmý týden projektu Absurdistán 2014 (ajajaj, už jsme za polovinou). Bližší informace k tomu proč, co a jak ohledně tohoto projektu najdete tady. Přehled témat, na které ještě nejspíš dojde a kterými jsem se již zabývala (i s odkazy), najdete pro změnu zase tady.

Přidat se můžete kdykoliv, můžete začít klidně tímto týdnem, nebo se můžete podívat i na týden první – 1. Masochisti hadr. A věnovat mu a těm následujícím (najdete je v rubrice Absurdistán) pár dní. Člověk nikdy neví, co mu které téma přinese – já už od prvního týdne zjišťuji, že do mého života zasahuje téma týdne dost výrazně :-) (Stačí se podívat na články, které uveřejňuji, v daném týdnu…)

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Absurdistán 2014 se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

24 reakcí na 38. Bzum… (Absurdistán 2014)

  1. est napsal:

    Co je trpělivost? Ochota být spokojený tam kde jsem a soustředěný na to co zrovna dělám.
    Jenže to je právě to, co ego nesnáší: přítomnost :) Furt chce být někde jinde (protože to tam bude jistě lepší) a proto skáče z minulosti do budoucnosti a naopak, jen aby se vyhnulo setrvání v přítomnosti – protože by se mohlo zjistit, že tam ho není potřeba :)

  2. Sedmi napsal:

    taky jak kdy… a zalezi i na momentalni nalade a rozpolozeni… ale snazim se a s vekem se to lepsi :) driv to bylo horsi…

    • avespasseri napsal:

      Pravda… už taky nejsem ta sprinterka. Jen občas, když fakt potřebuju dohnat tu tramvaj kdesi v dálce. Ale s tou mou bolavou achilovkou to poslední dobou moc nejde. A když jsem ještě jednu dobu nemohla najít brýle, tak jsem si říkala, že to mám asi abych pořád nehleděla do dáli :-)))))

  3. jolana88 napsal:

    tak já se hlásím :))))) jsem trpělivá ono mi totiž NIC neuteče :D

    • avespasseri napsal:

      No, ten pocit, že mám času dost a nic mi neuteče, to mám taky :-))) Ale jak kdy a jak u čeho. Někdy chci mít všechno hned teď :-)

      • jolana88 napsal:

        :) nejde už ani tak o ten pocit .. čekám trpělivě, když něco nemůžu hned – kvůli opravdu objektivním okolnostem – nerozhází mě to …

        • avespasseri napsal:

          No právě. Já mám kolikrát pocit, že na objektivní okolnosti narážím jen velmi zřídka… :-)))

        • avespasseri napsal:

          Na druhou stranu… na té zastávce bych čekala i trpělivě. Když už by třeba tedy pršelo. Ale když mě nebaví tam stát…

          • jolana88 napsal:

            :) a to je právě ten „drobný rozdíl“ – nebaví .. :DDDDD

            • avespasseri napsal:

              Ten drobný rozdíl nevidím :-)) Vás to baví, nebo nebaví? Nebo je vám to prostě fuk?? :-)

              • jolana88 napsal:

                nijak to neřeším – prostě počkám. Pokud jdu pěšky (což je hodně často) – neřeším, zda „včas“ dojdu k další zastávce nebo ne .. trpělivost je opravdu jedna z mých dobrých vlastností (i když – ona tak „super“ zase být nemusí – jsem trpělivá i v případech, kdy by mě málokdo pochválil)

                • avespasseri napsal:

                  A je to trpělivost, nebo lhostejnost???? :-)))))))

                • jolana88 napsal:

                  zdá se Vám tak neuvěřitelné, že se dá stát třeba na zastávce déle než 5 minut – a přitom nepodupávat nohou, nepoťukávat, nedívat se každých 5 vteřin, zda UŽ to jede … že Vás hned napadne lhostejnost? :) „neužírám“ se podobnými pocity, užívám si „tady a teď“… Trpělivost nepotřebujete jen na draka – na ketlování, např., taky, na pletení, na kytky, výměnu baterky v hodinkách (a „nimravou“ práci vůbec). Je zajímavé, že Logik, když On něco chce – dost – a vyhodnocením situace zjistí, že nejde obejít, urychlit.. – zabaví se přítomností stejně – a ve frontě bude stát klidně i 40minut :))

                • avespasseri napsal:

                  Spíš mi přijde neuvěřitelné podupávat každých pár vteřin nervózně na té zastávce nohou :-)) To už bych radši šla na tu další :-)))) Ne, fakt je, že včera jsem zůstala v autobuse přes 40 minut v zácpě… cestou na Orla… nervózní jsem z toho nebyla… ačkoliv jsem přišla o 20 minut později a čekalo na mě 6 lidí (naštěstí se mi podařilo sehnat telefon, na který jsem mohla zavolat, že se zpozdím) :-) Přiběhnout tam nervózně by navíc bylo docela kontraproduktivní :-))) Ale v souvislosti s tím, jak jste psala, že Vám nevadí, zda stihnete autobus i na té další zastávce, jsem si vybavila, jak jsem podobným způsobem chodila v Praze na vlak… věděla jsem, že za půl hodiny jede další, tak jsem se nehonila. Ale to nebylo trpělivostí, spíš, že jsem nikam nepospíchala a bylo mi „lhostejno“, zda pojedu tímhle nebo oním vlakem. Má nechuť postávat na zastávce možná také nemá co dělat s trpělivostí či netrpělivostí, ale prostě s tím, že když můžu, ráda se projdu, a stát na jednom místě (pokud to není při čchi-kungových postojích) mi přijde zbytečné… :-)

  4. Pingback: Jak se neučit anglicky (a ostatně vůbec nic) | Žít je umění

  5. Pingback: Září, aneb někdy je to prostě síla | Žít je umění

  6. Pingback: Tak prý si nemám stěžovat… | Žít je umění

  7. Pingback: O skautském nadhledu | Žít je umění

  8. Pingback: Říjen, aneb popel nebo Fénix????? | Žít je umění

  9. Pingback: 15. Trrrrrpě(t)livost? (Absurdistán 2015) | Žít je umění

  10. Pingback: Jak si vychutnat své sny?? | Žít je umění – ENjoy!

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s