Život je neustálé vypadávání z hnízda – jak jinak se totiž naučit létat??

(photo credit: mdemon)

(photo credit: mdemon)

Když jsem psala úvodní článek k tématu tohoto týdne (Sen), netušila jsem, jak silně mě tento týden z mého snění vytrhne.

Ale na to jsem si už možná měla zvyknout. Za těch 41 týdnů, co jsem si sobě pěkně na míru upletla svůj projekt Absurdistán 2014 – takovou cestu o 50 dlaždicích, jak prohlédnout skrz mraky, které nám zakrývají Slunce Štěstí. Děje se mi to totiž pořád. Na konci týdne se vynoří téma, na začátku týdne ho sepíšu a v průběhu toho týdne jen zírám….

Tentokrát asi mělo být to probuzení ze snění dostatečně burcující (abych si sedla a pořádně otevřela oči). Z toho dětského snění o tom, že je tu vždycky někdo nebo něco, čeho se můžeme chytit, když je nám nejhůř. Někdo nebo něco, co je nám oporou. Kam můžeme jít a vybrečet se. Kde najdeme pochopení, útěchu. Nebo pomoc.

Pokud tohle u Vás Vaše děti hledají… nabízejte jim to plnými náručemi. Protože pro každé dítě je právě tohle velmi důležité. Protože právě zde budou moci jednou hledat tu vnitřní oporu. Vnitřní důvěru.

Chápu tak velmi dobře všechny ty děti, které se nechtějí pustit sukní svých rodičů a žijí v těch slavných mama hotelech. Chápu velmi dobře všechny ty děti, které se bojí spoléhat jen sami na sebe… a konečně dospět.

Ostatně kolik dospělých už opravdu dospělo?? Vylétlo z hnízd, ale pořád se chytají nějakých berliček, nějakých těch „drog“, které mají otupit to, jak těžko se na tomhle světě žije… peněz, kariéry, partnerů (jen pro mě a nijak jinak než pro mě), romantických filmů, napínavých knih, zábavných show, kamarádů, kteří s námi sdílejí to, co se nám líbí, a svorně s námi zkritizují to, co nám není po chuti. Kteří se pořád drží všeho toho, co nám oslazuje tu hořkost… a jídlo (nebo alkohol) to umí obzvlášť…

Nedávno mě jeden můj dobrý známý upozornil na Pemu Chodron, buddhistickou mnišku, na kterou jsem už téměř zapomněla. Ale byla by to velká škoda. Protože právě ona mě už tenkrát velmi zaujala tím, že před utrpením oči nezavírá a ani se před ním nesnaží nikam utíkat.

Ale nabízí lidem možnost se životu absolutně otevřít… i kdyby se měli v té absolutnosti ponořit do absolutního utrpení a v té absolutnosti i zemřít… a ustát tuhle bouři

Jak Pema Chodron říká:

To be fully alive, fully human, and completely awake is to be continually thrown out of the nest.

Vždycky nás něco z toho hnízda vystrkává ven a my se tomu pořád zuby nehty bráníme, ale přitom máme ten potenciál být krásným motýlem. Nemusíme se schovávat v kukle svého ega:

It’s hard to know whether to laugh or to cry at the human predicament. Here we are with so much wisdom and tenderness, and—without even knowing it—we cover it over to protect ourselves from insecurity. Although we have the potential to experience the freedom of a butterfly, we mysteriously prefer the small and fearful cocoon of ego.

Ano, život někdy bolí a bere nám všechno, po čem toužíme a kousek po kousku nás trhá na kusy, ale:

Only to the extent that we expose ourselves over and over to annihilation can that which is indestructible in us be found.

A v tom nezničitelném je ta naše síla. Ne ve všech těch berličkách, které nám život beztak všechny může vzít. Proč se tím trápit?

                   Don’t let life harden your heart.

Právě to zraněné srdce je naší největší silou… dává nám sílu soucítění – se sebou a vlastním utrpením, ale i s utrpením těch druhých. Sílu dopřát si ono pochopení a podporu. I druhým.

Bodhichitta is our heart—our wounded, softened heart. Right down there in the thick of things, we discover the love that will not die. This love is bodhichitta. It is gentle and warm; it is clear and sharp; it is open and spacious. The awakened heart of bodhichitta is the basic goodness of all beings.”

Utíkat nikam nevede:

You want it your own way. You’d just like to have a little peace; you’d like to have a little happiness, you know, just “gimme a break!” But the more you think that way, the more you try to get life to come out so that it will always suit you, the more your fear of other people and what’s outside your room grows.”

Vzpomínáte na ten článek o zraněném Egu a o tom, jak nás neustále straší???

    ********************************************************************************

Tento článek je chybějícím kamínkem do skládačky článků v únorovém vydání magazínu Aves 2016. Celé vydání je o cestě ke skutečné svobodě. A jak jinak vyjádřit onu skutečnou svobodu než svobodným letem ptáka?? Nebo motýla… 

K odběru magazínu zdarma se můžete přihlásit zde.

**********************************************************************************

Tento článek završuje další týden projektu Absurdistán 2014, který jsem tentokrát věnovala tématu Snění. Úvodní článek k tomuto tématu najdete zde. Týkaly se ho i články: Když srdceryvně oplakáváte živého mrtvého a Když prý může strom, můžu i já?? Chachá.

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Svoboda se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

11 reakcí na Život je neustálé vypadávání z hnízda – jak jinak se totiž naučit létat??

  1. Pingback: Říjen, aneb popel nebo Fénix????? | Žít je umění

  2. Pingback: 41. Sen… (Absurdistán 2014) | Žít je umění

  3. Pingback: Co přinesl rok 2014? (má cesta z Absurdistánu) | Žít je umění

  4. Pingback: 6. Tak tu máme jaro! Aneb svět se probouzí, co my?? | Žít je umění

  5. Pingback: Co dělat, když se cítíme pod psa?? A je to táááák primitivní, Bože… | Žít je umění

  6. Pingback: Dotek něčeho naplněného sluncem (aneb nový projekt „Jahodový ráj“) | Žít je umění

  7. Pingback: KRÁSA NEOČEKÁVANÉHO | Žít je umění

  8. Pingback: Aves sice pořád někde poletuje, ale jako správný „orel“ (čchi kungový) s Vámi ráda v Brně posedí „v hnízdě“ u Čaje o šesté | Žít je umění

  9. Pingback: Když dostanete strach, zamiřte hlouběji… | Žít je umění – ENjoy!

  10. Pingback: Když dostanete strach, zamiřte hlouběji… | Žít je umění – ENjoy!

  11. Pingback: KRÁSA NEOČEKÁVANÉHO (návrat) | Žít je umění – ENjoy!

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s