Můj rok 1989 – 2. část

(photo credit: Piercetp)

(photo credit: Piercetp)

Je legrační, když si člověk uvědomí, že stejně jako se měnila celá společnost, stávala se svobodnější (a o její nesvobodě vím své, o tom, jak jsme nemohli to, či ono; nebo jak rodiče přede mnou nemohli říkat to, či ono, abych to náhodou ve škole nevykecala a nebyly z toho problémy… nebo jak se moje sestra, která má dnes vystudovaná práva, nemohla dostat na VŠ, protože naše rodina nebyla v KSČ a neměli jsme ty správné konexe…), měnila jsem se ten rok (a ty následující) i já… krůček za krůčkem ke svobodě…

I o tom jsem psala v minulém článku. A také o tom, co bylo v mém případě tím impulzem (jedním z mnoha za ta léta…).

A co lze o životě v roce 1989 (jedné zamilované středoškolačky na přelomu třeťáku a čtvrťáku) vyčíst z jejího deníku? O výběru vysoké školy, o branném kurzu, o školních brigádách, „otravě“ z celonoční pařby nebo právě o událostech listopadu a prosince roku 1989??

Tak například o výběru vysoké školy jsem si zapsala toto:

„Pro mě by bylo příliš nebezpečné jít studovat něco jiného než egyptologii. Možná ještě jazyky, ale tuším, že by se mi zprotivily, kdybych je měla jako povinnost. A já o vysokoškolské studium nestojím a pochybuji, že kdy budu litovat, že jsem nešla dál na školu.“ (psala holka, která vystudovala jazyky – a nějakou dobu je studovala i v Egyptě – a které bylo definitivně ukončeno studium na vysoké škole – doktorandské – až k říjnu 2013…)

Ale ona psala i toto: „Už jsem přemýšlela o tom, že bych mohla dělat v Kostomlatech v JZD. Nějakou prac. by tam přece potřebovali a je to u koní. Nejradši bych se zahrabala někde u koní, tam bych byla asi nejspokojenější.“

O branném kurzu jsem si zapsala tohle:

No hrůza. V neděli jsme tam přijeli. V pondělí jsme lyžovali nejdřív na sjezdkách a pak na běžkách, pak jsme plnili takový ty blbosti jako je topografie, hod granátem aj. V pátek jsme přijeli pěkně zdecimovaný a v sobotu nás hnali do školy. Už to tam nemůžu vystát… jeli jsme na vleku na Lysou. Já se tak klepala strachy, že chudák F. to cejtila taky. A voni ti blbci to dvakrát stopli. Já myslela, že slítnu. A  M. s G. se držely kotvy jen rukama, protože slítly. Volaly prej maminku a daly se na modlení, jak je bolely ruce. Ty záchody [v chatě] samozřejmě furt smrděly. A ještě do umývárny zatýkalo. Když jsme to tam sušily, za 5 minut tam bylo zas vody… no hrůza!“ (Dnes by to tam asi hygiena zavřela. Nebo by se z toho rodiče zcvokli…)

A klasika – školní brigády jako například chmel (byla jsem se třídou „háčkovat“), nebo jablka (mňam):

Předposlední den před jablkama. Je to trochu jiný než chmel, těsím se tam jen proto, že na 14 dní vypadneme ze školy. Ale jinak ani ne. Bude zima, nic moc si nevyděláme… nakonec se mi tam líbilo. A 14 dnů ze školy není taky zanedbatelný. Ubytovny byly náhodou docela hezký, obklopený lesy a sady. Teplá voda po celý den, ne jako na chmelu, kdy když ses nevykoupal hned po příchodu z pole, tak ses myl ve studené vodě. Strava dobrá – hlad jsem neměla. A i kdyby, mohla bych se dorazit marmeládou (to samozřejmě ne – jablkama). Ty byly taky fajn, ale hlavně odpoledne. Ráno bývaly mokrý od rosy. Pracovaly jsme od 7-16 hod v jednom kuse, ale doopravdy jsme začínaly ve vosum a končily ve tři, přitom jsme hodinu strávily kecáním při jídlech. Dlabaly jsme pořád vepřovou (knedlo-zelo-vepřo bylo asi 3x) z ešusu. Ty se taky furt vypučovávaly… ovšem světový byl dozor. Ř., S. a S., kt. nemůžu ani cejtit. Ta se s Ř. vyžívaly ve špízování, rozdávání důtek a všemožným zakazování. Ale naše holky to nebraly tak vážně, přes náš pokoj (a mou postel) utekly do hospody na zábavu, nebo na dízu a nic si z dozoru nedělaly… Dokonce 3 chlapci odjeli domů, protože se jim tam nelíbilo (tak se vyjádřil P.), doopravdy se spíš nelíbilo dozoru (ženskému), že chlapci se sjeli a pozvraceli zem a vůbec. Ale nejenom chlapci byli ožralí, i naše děvčata, E. a D. se pěkně zdrátovaly, ale nepřišlo se na to. Ale bylo to vo držku. Televize žádná, akorát nějaká porouchaná, kt. v půlce detektivky vyplivla. Normálka. Náhodou jsem se na jablkách perfektně bavila.“

S nástupem do čtvrťáku přišel i stužkovák. No, tu stránku z deníku snad ani přepisovat nebudu :-) Opíječka už na slavnostní večeři, opilé bruslení na stadionu, návštěva u jakéhosi kamaráda kamarádky, kde se pouštělo porno a horor (nikdo nedal to ani ono)… „J. nás měla dokonce někoho dohodit k němu do postele, on pořád mlel něco o malým hodným chlapečkovi, o tom, že potřebuje ženu, aby si mohl vodjet na 5 let do Jugošky“… návštěvu diskotéky, pak zas nějakou návštěvu u kohosi doma. Spát jsme šly v 6. „Jen nevím, jestli bych se do tohohle znovu pustila. Nebaví mě jen tak koketovat. Buď vážně, nebo vyloženě si střílet, ale jen tak mě to nebaví. Myslím, že P. by se divil, kdyby mě včera viděl.“

A zápisky z listopadu??

22.11.

V Praze se demonstruje, vysokoškoláci vstoupili do týdenní stávky na protest proti zásahu pořádkových sil 17.listopadu 1989 na Nár. třídě proti demonstraci studentů. Stejně stávkují umělci a některé další školy. Diskutuje se o současné situaci, přestavbě, komunistické straně a vůbec. Já se cítím rozporně, chtěla bych hrozně něco udělat, ale nechce se mi. Vím, že je to hrozný, ale nemůžu si pomoct. Jsem přiliš zklamaná a nešťastná a nevěřící tomuto světu. Chci, aby se něco změnilo, myslím si, že se určitě změní, ale přitom je mi to fuk. Nevidím smysl toho. Vlastně vídím, každému bych to mohla říct, ale osobně tomu nevěřím. Vůbec ničemu nevěřím. Ani P., ani sobě. Strašně by mě zajímalo, co si myslí.“ (že bych už tenkrát věděla, že svět se ani touhle změnou nezmění a že všechny ty naděje jsou plané??)

1.12.-2.12.

Dlouho jsem nepsala, neměla jsem čas. Teď se děje tolik převratnýh událostí. Ale nevím, co bych o tom psala, vše mi jistě zůstane v paměti, nemá cenu, abych si to zapisovala. Ta perfektní atmosféra v Praze, na Václaváku (ta babka), na Letné. Akorát I. mě štve. Jako by ji to nezajímalo. Všechno bere jako senzaci, ale do ničeho se nezapojuje. Myslím, že nemá žádné přesvědčení, že všechno bere s odstupem a vše nechává, ať to udělaj ti druzí (ha, ha, super zrcadlo).

11.12.

Všechno se úžasným tempem mění. Vláda je zas už nová (tentokrát poměrem 10:11, ne 15:5) Prezident podal demisi a do 24.12. musí být zvolen prezident nový. Dnes měla být generální stávka, kdyby vláda nebyla slušná, ale byla odvolána. Pouze jsme ve 12.00 povstali a H. s námi. On tím vyjádřil podporu nové vládě. Dobře, já ji taky podporuju v tom, aby tu naši republiku trošku pozvedla…. a ještě k minulu. Písemku z občanky jsme nepsaly, občanka se vůbec neklasifikuje. Z ruštiny nematuruju, ale z programka.

No a poslední zápis je ze Štědrého dne, je strašně rozhořčený a končí: „Kdyby se tu radši objevil P. Ten ať jde taky k čertu, vůl. A vůbec, to je blbá tužka. A ten čmárník je taky blbej“……

Krásné završení  roku 1989….

A jaký byl ten Váš??

 

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Uncategorized, život se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

6 reakcí na Můj rok 1989 – 2. část

  1. valkil napsal:

    Výborné příspěvky, dík! Zajímavé podívat se takhle do vlastní historie. Já z té doby asi žádné deníčky nemám, ale o 89 možná taky něco sepíšu. Díky za tip :)

    • avespasseri napsal:

      Mockrát díky! Dneska má mládež blogy… jednou pro ně bude strašně zajímavé si je číst. Jen si nejsem jistá, jestli ta digitální podoba za 25 let bude ještě přístupná :-(

  2. Pingback: 1989 « valkil

  3. Pingback: 1989 « valkil

  4. Intuice napsal:

    Zajímavé čtení. Takové své písemné vzpomínky nemám – ale byly by asi dost podobné. Už při čtení jsem si říkala, že budeš mít co číst na stará kolena. :-)

    • avespasseri napsal:

      No, nevím, jestli mě neodradí ten vysoký stoh sešitů :-)) Už na začátku tohoto roku jsem si říkala, že se k nim vrátím a využiju je do blogu, ale je toho hodně a spíš jsem řešila nové věci, než bych se vracela k těm starým. I když… kolikrát zjišťuju, že kdysi dávno jsem něco, co řeším teď, už dávno vyřešila :-))))

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s