Na povrchu se často odrážejí prapodivné věci.
Věci se zdají být jiné, než jsou.
Třeba že osmiletá holčička (téměř) je hysterická, protože ji studí nohy. Drží se za ruku a vypráví (ne, fakt si nestěžuje a neprudí), jak je jí zima.
Zatímco osmiletý chlapeček (téměř) je „cool“, protože „v klidu“. Capká si po lesní cestičce, mrská kolem sebe klacíkem a bahní se.
Když dojdeme na chajdu, ukáže se, že promáčené ponožky mají oba.
To jen ti chlapečci si prostě asi nestěžují….
A zůstane jim to i v dospělosti.
A na povrchu to pak může vypadat, že jsou hluší k nářkům žen, které si „pořád na něco stěžují“ (nedej Bože třeba na ně).
Jenže oni to prostě jen nechápou…. :-)
Žít je umění 
zajimavy… to jsem na to zvedava…
To jsem taky zvědavá, jestli se ti tahle teorie potvrdí. Ale je možné, že spíš narazíš na exemplář, o kterém mluví Jolana :-)) A možná se hroutí dřív právě proto, že si nestěžují :-)) Takže pak můžeme mít různé exempláře: ty, kteří si nestěžují a nějak to ustojí, pak ty, kteří zjistili, že stěžovat si je vlastně fajn a možná to z našeho hlediska někdy trochu přehánějí… a pak ty, kteří si nestěžují (jak ten správný chlap, přece), ale možná by bývali měli… protože tu sílu buď nemají, nebo se ji nenaučili rozvinout…
neřekla bych – většina chlapců je „fňukavějších“ než holčiny … v dospělosti zvlášť :)))
Říká se :-)))) Já ale asi narážím na ty neobvyklé… ten můj například si vezme prášek na bolest zubu jen opravdu v tom nejzazším případě…. přijde mu to asi změkčilé, či co :-)))
soudím podle toho, co jsem měla doma – a vidím kolem sebe … ono nejde ani tak o ty léky, ale celkově … „hroutí“ se mnohem snáz. Přitom mají jen problém s komunikací – njn. ale jelikož je to „jiná“ odrůda – bude to v genech :DDD
A ženy pořád hledají někoho, o koho by se mohly opřít, že??? Kde je pak maj brát??? :-))) Ten můj je Homo muzskysis tvrdakolis :-) Já se sotva plazím, on hopsá kolem plný energie. Nevím, jak mu začne stoupat adrenalin do krve, tak snad lítá, či co :-))))