Prý má být na blogu fotka….

mamaiaKdesi jsem zahlédla článek o tom, že nejlepší je, když čtenáři vědí, s kým mají tu „čest“.

Pravda, spousta lidí ve svých komentářích pod tím článkem anonymní blogery obhajovala…

… pravda, taky je mi fuk, jak se člověk, se kterým se bavím, jmenuje, kde bydlí a jak vypadá. To je to poslední, co mě obvykle zajímá.

A ti, co mě znají osobně, kolikrát kroutí hlavou nad mou velmi mizernou schopností si zapamatovat jména lidí (vím, vím, pracuju na tom, však si každý na tom svém jméně a na tom svém Já a na tom svém příběhu tak zakládáme… ostatně co jiného než různé příběhy se na blozích… i na tom mém… objevují…).

A protože můj manžel nedávno přidal mou podobiznu na výstavku k fotkám naší dcery a mám ji tak pořád na očích, napadlo mě ji sem přidat.

Asi tu nejhezčí podobiznu, jakou mám.

Když ji vidím, říkám si, kde je ta malá holka?? Kde jsou její sny? Kde je její radost, se kterou lítala po chodbách školky a dělala tam hvězdy? Neztrácím něco z toho? A co to znovu nalézat? Co znovu obejmout tu malou holku a dát ji vše, po čem jako malé dítě toužila? I když si to už dávno nepamatuju…

Necítíte to tak někdy, když se díváte na to své dítě… nebo děti?

Nerozeznívají ve Vás někdy právě i tuhle strunu? Vaše vlastně dětství? Vaše vlastní sny? Vše, co jste za ta léta, která od té doby uběhla, na své cestě poztráceli?

Bohužel neznám jméno pána, který tuto podobiznu maloval. Jen si pamatuju, že to bylo kdysi dávno v sedmdesátých letech na promenádě v rumunské Mamai.

  • Ano, v té Mamai, ve které jsem si praštila hodně silně do čela, když jsem si v bludišti myslela, že jdu tou správnou cestou ven…
  • Ano, v té Mamai, ve kterém jsem vlezla do jedné z těch labutí, jaké bývají na kolotočích. Jen tahle byla na vodě a ještě byla přivázaná. Ta „hra“ ještě nezačala (jak v Sherlockovi) a do letu bylo ještě daleko…
  • Ano, v té Mamai, kde jsem cosi blábolila, aby to vypadalo jako rumunština, a já se tak mohla domluvit s místní holčičkou a hrát si s ní, navzdory tomu, že jsme si vůbec nerozuměly…

No… možná mi tohle z těch dob zůstalo. A láska k moři. K tomu, jak se Vás moře chopí, nadnáší a unáší…. může být sice nebezpečné, ale znáte ten článek o tom, že člověk kolem sebe nemá moc mlátit, jinak se utopí????

Tak snad si na to zas někdy vzpomenu, až si budu, jako třeba v pondělí, říkat: Proč to proboha není všechno úplně jinak????

A někdy sleduju své vlastní dítě… filmy, které ji uchvátily, zážitky, které ji provázejí… a říkám si, co z toho předpovídá, kterým směrem se její život bude jednou ubírat???

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Uncategorized, život se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

5 reakcí na Prý má být na blogu fotka….

  1. Sedmi napsal:

    hezka podobizna :) posledni dobou asi taky tohle trochu vidim, hlavne u May, proto ty retro fotky :D

  2. avespasseri napsal:

    Když si je matka a dcera podobná a ještě navíc tak vizuálně jako třeba ty a May, tak je to o to silnější, si myslím :-) Možná proto tolik rodičů cpe děti, aby naplňovaly ty jejich představy… to, co oni nestihli, nezvládly a tak…
    Ale jak u všeho… to jsou naše úkoly a ne úkoly našich bližních….
    Což mi připomíná diskuzi u Alinky… i Aničky poslední komentář o zrcadle…

  3. Sedmi napsal:

    jo, budu si na to muset davat bacha… deti totiz prejimaji i podvedome tyhlety nase prani a predstavy… mno uvidime…

  4. Pingback: Že bychom fakt končili?? Aneb chvála plavek! | Žít je umění

  5. Pingback: Tak co, osle? (Buridanův :-)) Hneš se??? | Žít je umění

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s