Jak jste na tom s penězi??

Že by to všechno bylo způsobené podobnou propagandou, kterou do nás cpali v dětství?? Kapitalismus fakt není nic moc... ale peníze za to asi nemohou???

Že by to všechno bylo způsobené podobnou propagandou, kterou do nás cpali v dětství?? Kapitalismus fakt není nic moc… ale peníze za to asi nemohou???

Už asi před 10 lety mi kamarádka říkala, že bych měla myslet na důchod…

To když jsem stále studovala a studovala. Zatímco ona hned po gymplu nastoupila do práce a do mateřské zůstala věrná jedné a té samé. A po mateřské se vrátila k tomu samému zaměstnavateli. Plus mínus. Věrnost jako hrom. Také jste tak věrní jednomu zaměstnavateli???

Nemá ta má kamarádka úplně blbé nápady. Kdysi říkala, že bych si dítě měla pořídit do 35 let. Poslechla jsem ji téměř na den :-) A jsem ráda, že tu naši cácorku máme. Další už asi nebude…

Ale obávám se, že v případě důchodu dojde na má slova (pokud se ho tedy dožiji), že zatímco ostatní už půjdou na zasloužený odpočinek, tak já budu teprve pracovat a pracovat… nějak jsem potkala příliš mnoho lidí, kteří mi byli vzory, kterým bylo osmdesát let a stále byli žhaví do práce…

Co Vy a důchod? :-)

Ale také poslední dobou potkávám spoustu lidí, kteří na tom jsou finančně výrazně nad průměr. Ostatně mnoho z nich (mých individuálních studentů například) mě vlastně díky svým finančním příjmům živí. I mezi našimi orlími studenty je pár podnikatelů, kterým už doktoři vyhrožovali antidepresivy. Případně kteří již zkolabovali a právě díky Orlovi se vrací zpět do života. Do trochu pohodovějšího života…

Jeden můj známý, když jsem ho již podruhé z legrace nazvala kapitalistou, se rozhodl, že mě do toho kapitalismu zasvětí. Chi, chi. Jak to dopadlo, jste se mohli dočíst včera

To je tak, když má někdo takový vztah k penězům jako já.

To je tak, jako byste po sítu chtěli, aby zadrželo vodu…

Čímž nechci říct, že utrácím jak hrom (no, vezměte to tak, tenhle blog není ani módní blog, ani kosmetický blog, protože těmto věcem vůbec nerozumím a peníze za ně dávám jen v největším zoufalství, když nemám co na sebe na Drákulu například…).

Chci tím jen říct, že je to protiúkol…

Když jde o peníze, vždycky se seběhne něco legračního. Tedy legračního až ex post. Třeba to, jak jsem cestovala do Dhahabu… a zpět do jordánského Ammánu jen za vydatné pomoci spousty andělů. Asi. Či co to bylo. Psala jsem o tom celý dlouhý článek na pokračování. O tom, jak se z Egypta dostat bez peněz.

Jako průvodkyně jsem pak často poté, co jsem vybrala peníze za „bakšišné“, nebo za fakultativní výlety seděla nešťastně nad tou hromádkou peněz různých měn (většinou dolary nebo egyptské libry) a snažila se dopočítat…

Velmi často jsem se nakonec nedopočítala… samozřejmě v můj neprospěch…

Na kase jsem naštěstí nikdy nepracovala vůbec. To bych si asi nevydělala ani na záchod…

Penězům se vyhýbám jako čert kříži. Nechci s nimi mít vůbec nic společného. Nejradši bych byla, aby bylo všechno zadarmo, člověk nemusel ta čísílka a ty papírky vůbec řešit, nemusel se kvůli nim dohadovat s druhými lidmi (taky jste si všimli, kolik sporů se rozhoří právě kvůli penězům????), nemusel se doprošovat nějaké té koruny tu či onde…

Kapitalista fakt nejsem, co?????

A jak jste na tom Vy? Milujete penízky, opečováváte je? Berete je jako nutné zlo? Berete je jako nutné dobro? Nebo Vám také symbolizují všechno to, oč nestojíte… a tak je pak ani nemáte????

No, já musím říct, že jsem nikdy neměla pocit nedostatku. Na to, co jsem potřebovala (jídlo, knížky, cestování), jsem si vždycky vydělala. Ani rodiče mi vlastně peníze dávat nemuseli. I v tom Dhahabu jsem poznala, že se nemusím bát… že nemusím obětovávat kvůli vydělávání peněz své zdraví. Jak mnoho lidí. Jsem velmi nenáročná. Nic moc toho nemám, kdyby se se mnou manžel rozvedl, asi bych vzala pár posledních korun a odjela přes Pákistán někam do Asie do kláštera. A možná bych tam ani nedojela…. a celý národ by si pak říkal, že jsem hloupá…

No jo, no :-))))) Co už s tím…. :-))

Ale protože za minulý rok se toho už hodně změnilo… třeba se změní i tohle… někdy prostě lekcemi, kterými musíte projít, není úniku… :-)

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Peníze se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

16 reakcí na Jak jste na tom s penězi??

  1. jolana88 napsal:

    o jakém článku, prosím, mluvíte vzhledem k „zasvěcování“ do kapitalismu?

  2. Sedmi napsal:

    cha cha… koukam, ze tohle mame taky spolecne… ja jsem rada, kdyz mam dost na bydleni (normalni v panelaku), auto (normalni, 7 let starou Hondu) a kdyz nemusim v obchode pocitat, jestli si muzu dovolit koupit ten kvalitnejsi jogurt-mleko-praci prasek atd. Nemusim mit znackove veci, nejak me tahle manie minula… jo a duchod, to jsou moje deti. Protoze ja zadny mit nebudu, i kdyby ten system nakrasne do te doby nezkolaboval… :P
    BTW ciste pro zajimavost, chybi ti taky 4 v datu narozeni? Vim, ze jsi to kdysi psala, ale nemuzu to najit.

    • avespasseri napsal:

      Značkové věci? Co to je??? :-)) Kamarádka se mě kdysi snažila přesvědčit, že značka je záruka kvality, a proto se za ni platí. Ok. Já mám jen dojem, že se za ni platí nějak moc… a kdo ví, jak velká záruka to vůbec je :-)) Při nákupu značkových bund na Srí Lance, kde se vyrábějí, jsem se rosila z toho, kolik navíc za tu značku a za ty všechny mezidodavatele (doufám tedy že je jich při té sumě víc) tady platíme. No, já vím, že každý se nějak živí….
      Taky jsem ráda, že mám dost na to, abych nemusela uvažovat o tom, zda koupit kvalitnější jídlo nebo nějaký šunt. Co strkám do těla je pro mě důležitější než auta, poslední typ dotykáče a jiné výdobytky civilizace :-) Podobně s oblečením. Na Srí Lance je také vyráběli. Ceny minimální, tam jsem si ty nákupy užívala.
      Co se čtyrky týká… nemám po ní ani stopy. Jsem 25/7 :-)))

      • Sedmi napsal:

        Jo, taky mi značkové oblečení připadá už příliš předražené, zvlášť když se to všechno šije v Asii… A za minimální náklady…
        To jsem si myslela :-D

        • avespasseri napsal:

          A to se nebavíme o takových těch Vuitonech, či jak se to píše, apod. :-))) Kabelky za x tisíc jen proto, že je to značka a že je to třeba i velmi kvalitní z velmi kvalitního materiálu atd. atd. Ale když si jich nakoupíš každý rok jednu a pak je střídáš podle šatů (samozřejmě také značkových za x desítek tisíc jedny…). Já jsem asi natvrdlá, nějak to nechápu .-)))

  3. jolana88 napsal:

    kapitalismus není o penězích. Stejně jako sebeohodnocení – protože, po pravdě, kdo se neumí „ohodnotit“, někde v životě tápe. (Proč myslíte, že se i u pohovorů tahle otázka dává?) Že dobré účty dělají dobré přátele je fakt. Jelikož ani zaměstnavatel, který neocení pracovníky, nemůže od nich čekat zázraky. Peníze totiž charakter nekazí, ty jej odhalí. A to v daleko vyšší míře než by kdo řekl. PS: všimla jsem si – už kdysi, jak moc se vracíte do minulosti ..

    • avespasseri napsal:

      To je pravda, peníze charakter odhalí. Proto s nimi mám asi ten problém… protože velmi často právě skrze peníze se spousta lidí rozkmotří. Ale zároveň vím, že svalovat vinu na něco vnějšího nefunguje :-))
      S tím ohodnocením je to problém v okamžiku, kdy vidím, že se něco nebo někdo nadhodnocuje… že pozlátko je prezentováno jako ryzí zlato.
      Stejně tak mám problém s „dožadováním“ se něčeho… nač vše má člověk vlastně právo?? Kde je ta hranice? Mám žádat to, co žádají všichni? Mám žádat to, co potřebuju? Proč mám vůbec něco žádat? Nedávno jsem zjistila, že spousta mých problémů s penězi nemá nic společného s penězi samotnými :-))
      A s minulostí? Vidíte, já bych řekla, že jsem spíš ten typ, který hledí do budoucna než do minulostí. Ale pravda je, že poslední dobou se k minulosti často vracím. A vracívám se k ní asi vždy, když právě v minulosti hledám posilující inspiraci, nebo když se vynořují minulé zážitky, které mi brání v tom prožívat to současné ve větší pohodě. Nestává se mi to moc často, zato v poslední době velmi silně a velmi často :-) Jako by nastal čas se od pár věcí, které jsem radši zapomněla, osvobodit, přehodnotit je :-)

      • jolana88 napsal:

        Díky za potvrzení :) jak píšete – spousta „problémů s penězi“ nemá s nimi samotnými NIC společného :)) Problém a řešení je tedy třeba hledat jinde. Ohodnocení – myslela jsem ohodnotit (realisticky) sebe – cenu svojí práce atp. To je v dnešní době extra potíž. Vaše kamarádka měla pravdu: za kvalitu se platí. Nejen v oblečení a není to vždy o značkách. Dožadovat se – asi záleží kde a čeho .. Žádám, aby se lidi ke mně chovali slušně, abych za práci dostávala odpovídající plat … protože tohle všechno souvisí se sebeúctou, povědomím .. např. žádné „mamině“ se nelíbí, když je doma na MD – a chovají se k ní „soucitně“

        • avespasseri napsal:

          Extra potíž? V kterém směru? Já občas slýchávám, že mladí se nerealisticky nadsazují, když nastupují do „pracovního procesu“.
          Za kvalitu jsem ochotná připlatit – za kvalitnější jídlo, za kvalitnější materiál. (Tak manžel mě to hlavně u toho materiálu naučil :-) I za práci lidí, kteří ji dělají poctivě a rádi a věnují se jí. Ale podle mě by si zasloužilo spousta lidí dostávat za ty spousty hodin v práci, kterou i dělají neradi, ale zrovna jinou nesehnali, ale i tak dřou od rána do večera, víc než třeba dostávají bankéři za hodinu. Přijde mi to rozložení peněz dost nerovnoměrné – a o tom kapitalismus je, ne? Přijde mi pak, že se platí za to, zač by se platit nemuselo, a neplatí se za to, zač by se platit mělo. Když už tedy tu hru na peníze hrajeme…
          A dožadování se… souhlasím, záleží na tom kde a čeho. Bývaly doby, kdy jsem měla problém se i dožadovat slušného chování… raději jsem se s těmi lidmi přestala bavit, než bych jasně nastavovala hranice. To mě odnaučilo hlavně soužití s dětmi :-))) U mě se vždycky bil ten respekt k sobě s respektem (nebo prostě neochotou někomu říkat, co by měl nebo neměl) k druhým. Pokud někdo nerespektoval mě, tak jsem se mu vyhýbala… a velmi dlouho mi to fungovalo :-)) Ale v jednu chvíli nadešel čas se naučit toto skloubit _)))

  4. jolana88 napsal:

    To by byla dlouhá diskuze :DD kapitalismus fakt není o rozložení peněz. Konkrétně zde (čr) – je rozdělení platů spíše „socialistické“ ve státní apod. sféře :( Že je jinak hodnocena „nekvalifikovaná“ práce – a jinak místo, kde člověk znalosti mít musí, je – z mého pohledu – přirozené. Některé firmy už přišly na to, že zaplatit lidem i za tuhle víc než je minimum/hodinu se jim vyplatí. Jiné postupují stylem „hlavně, když já budu mít zisk“ … btw: vystudovat dějepis např. a pak se divit, že nemám práci … taky ledacos o přístupu lidí i rodičů vypovídá. Sebehodnocení není jen o mladých, bohužel. Myslet si, že: umím zapnout fejs a poslat mail – tudíž mi přísluší stejná mzda jako tomu, kdo pracuje (jakože Fakt pracuje) s Excellem, už jen proto, že: mám rodinu? a maturitu-VŠ – je omyl lidí i nad 35+ častý

    • avespasseri napsal:

      No jo, já jsem asi zaměřená výrazně socialisticky :-))))) U té kvalifikované/nekvalifikované práce mi to třeba přijde nespravedlivé vůči těm, kteří prostě na některou úroveň znalostí nemají… a přece pracují stejně, ne-li víc než někteří, kteří mají VŠ a větší plat.
      S těmi požadavky, to je zajímavé. A já žila v dojmu, že lidi u nás se spíš podceňují… no, možná se podceňuju jen já a mám pocit, co všechno ještě neumím :-))) Třeba si pamatuju, jak jsem jednou zapomněla ke konci měsíce poslat výkaz hodin. Pak jsem podle urgujícího mailu zjistila, že jsem snad výjimka, která to dodržovala??? :-)))))

      • jolana88 napsal:

        spíše ryze komunisticky :)) Častý omyl – úspěšnost je spojena se vzděláním – není. (myslím, že už se to někde probíralo – kam to dotáhli „jedničkáři“ a ti ostatní.) Znám VŠ, kteří nemají na znalosti např. kuchaře :)) nehledě k tomu, že (jsem si všimla poslední dobou) lidé s VŠ mají větší problémy s adaptabilitou než např. „pouze“ maturanti…

        • avespasseri napsal:

          No jo no, indoktrinovali mě šikovně :-))))))
          Neberu to ani tak, že úspěšnost je nutně spojena se vzděláním… jen jsem reagovala na onu kvalifikaci. I když pravda je, že stále ještě spousta lidí jde na VŠ s vidinou, že se pak budou mít líp. Protože statisticky by se měli mít líp. Problém je možná v tom, na co všechno už je dnes asi potřeba mávat před sebou papírem z VŠ. Ačkoliv v praxi by se totéž naučili možná rychleji…

          • jolana88 napsal:

            Statisticky by se měli mít líp, kdyby se orientovali podle požadavků trhu. A to není „filozofie“, např. .. přemýšlela jsem o tom, že s p.Prokopem bych si nepopovídala. Doporučila bych mu místo sezení nad výzkumy okusit realitu. : z : ttp://zpravy.idnes.cz/rozhovor-se-sociologem-prokopem-d4e-/domaci.aspx?c=A150410_142519_domaci_zt

            • jolana88 napsal:

              PS: – všimla jste si, že za „penězi“ se skrývá něco jiného? cituji Vás:“ no, možná se podceňuju jen já a mám pocit, co všechno ještě neumím :-)“ – jo, to znám – a je dost dobré se tohle odnaučit :DDD

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s