Multikulti a syrští uprchlíci…

Taky jsem asi pořád v tom blbým věku…

Prý ostatně všichni žijeme v blbým věku…

V době, kdy se multikulti považuje za sprosté slovo, a média nás děsí uprchlíky, tak já – bloud – podporuju dceru v otevřenosti jiným kulturám (viz článek o indickém festivalu) a sama chodím na návštěvu k syrským uprchlíkům – azylantům.

Tak možná až ti tři bratři z Damašku vyrostou a poblouznění fundamentalistickou rétorikou mě a mou dceru potkají na ulici, tak si místo vraždění a znásilňování vzpomenou na ty plyšáky, co ode mě dostali jako malí kluci sotva dorostlí škole. Když přijeli z války a konečně si někde v klidu mohli hrát… a taky se najíst…

Je strašné vidět, jak úplně jiný život žijí děti stejně staré jako má vlastní dcera. Jak úplně jiný život asi žít budou. Manžel říká, že si naše země hřeje hada na prsou, když je sem přijímá. No, hřeje. No, bude to zatraceně velký problém. Ale teď se nebavíme o politice. O tom, jak to politici a náboženští vůdci vedou od deseti k pěti… Bůh ví z jakých zájmů…

Bavíme se o lidech. Jak říká Švejk : „Nestřílejte, vždyť jsou tady lidi.“ Bavíme se o tom, že když potkáte imigranty (a já jich pár za ta léta potkala, i když ne hory), nevidíte TV zprávy, ale vidíte člověka, který je v průšvihu a hledá, jak důstojně přežít. Pokud to tedy vidět chcete. On to totiž není hezký pohled. A dost koliduje s vlastním pudem sebezáchovy.

Loni jsem za jedním syrským azylantem chodívala (a také jsem o tom psala v onom článku inspirovaném návštěvou židovského hřbitova, kde se mi oživily vzpomínky na  Židy, se kterými jsem kdysi dělala rozhovory. Jako malé děti přežili koncentrační tábory. Ten článek se jmenoval Proč lidé neumí žít bez odsuzování a konfliktů…jak aktuální). Kamarádka, která ho učila česky, mě tenkrát prosila, ať za ním občas zajdu. Že tu nikoho nezná a že bude rád, když si bude mít s kým cvičit češtinu… a ještě si popovídat arabsky. Ten kluk, téměř slepý, který se učil na maséra, byl ochotný i na pivo do hospody zajít… odříznout se od své kultury, aby mohl poznat tu naši. A zapadnout. Zajímal se. Chtěl poznat a pochopit, jak žijeme. Byla jsem ráda, že místo aby si arabsky chodil popovídat do místní mešity, radši si povídal arabsky se mnou.

Pak jsem ho dlouho neviděla. Až včera. Konečně už za ním (po více jak roce) přijela z Damašku i jeho matka, manželka a tři malí chlapci. Byl šťastný, že už jeho rodina a děti nežijí tam, kde člověk nikdy neví, zda se dožijí druhého dne… a zda nemají hlad, protože zásobování vázne. Ale že jsou s ním. Zrovna začal ramadán, ale nikdo si na nic nestěžoval… ani na to, že mají hlad a žízeň a že jíst se bude až v devět. Ani na to, že se brzy budou stěhovat do Prahy, protože tady má on problém najít práci. Že i v Praze byl problém najít byt, protože mu ho nikdo nechtěl pronajmout.

Můj manžel se divil, že za nimi vůbec jdu. Ale já nemohla jinak. Protože jsem jako malá zažila, jaké to je nezapadnout do společnosti, i když by člověk strašně chtěl. Protože jsem byla jiná. Zažila jsem, jak moc bolí odpor okolí. Jak se v člověku pere touha se mstít s touhou se přizpůsobit. Když jsem o tom manželovi vyprávěla, třásl se mi hlas…

Mám strach, že z těch malých nevinných tří kluků, kteří jsou plus mínus stejně staří jako má dcera, jednou vyrostou ti zahořklí mladíci, kteří se vydají cestou nenávisti a snahy šířit tu svou kulturu na úkor té naší…

Asi je to dost pravděpodobné :-((( Neznám nikoho, kdo vyrostl v atmosféře odmítání a předsudků, aniž by to na něm nezanechalo následky. Agresivní. Buď vůči sobě. Nebo vůči „těm druhým“.

A pak budou všichni říkat: „My jsme to říkali. Nepouštějte je sem. Hřejeme si na prsou hady, kteří nás jednou vyhubí.“ I oni budou mávat tím svým praporem nenávisti. A budeme tu všichni svorně nenávidět jeden druhého…

Ta nebezpečí tu jsou. Náš svět se asi právě dost mění. A nejspíš se nám to nebude líbit.

Ale i tak já pořád vidím ty MALÉ TŘI BRATRY Z DAMAŠKU… a to, jak chtějí prostě být jen šťastní…

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice DĚTI - ROZVOJ OSOBNOSTI, Náboženství, Strach, Uncategorized, život se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

11 reakcí na Multikulti a syrští uprchlíci…

  1. jolana88 napsal:

    Blbý věk je v každé době. Zahořknout vůči všemu a všem může i člověk, co se tu narodil. Protože je taková povaha. Natož když je v tom „mám nárok“ podporován. Škoda, že jste zatím nikde nezmínila, jak si tedy vysvětlit, že např. Vietnamci takové „problémy“ nemají. Proč se na „špatnou“ stranu přidávají ti, kterým se dostalo nejen vzdělání, ale i přijetí. K hlavním důvodům, které sem migranty přivádějí – v jedné diskuzi od muslimů zaznělo:“… je zcela správné, že dotyčný Švéd(muslim, který tam je) pobírá různé dávky a výhody, protože Bůh je křesťanům pouze svěřil, aby je dávali muslimům..“. Mladí muži si mají ruce namáhat prvotně tam, kde jsou. Při znovubudování třeba. Pomoc jistě – za určitých podmínek a odsud-posud. Já třeba dodnes nevím proč nehledají prvotně pomoc v destinacích bližších územně i nábožensky. PS: k tomu bydlení – sehnat byt – vhodný – je problém i pro „našince“ – stačí, když řeknete, že jste kuřák. Nejen v Praze. Co se Arabů (málokdo rozlišuje národnost) týče – jsou za tím špatné zkušenosti, nikoli předsudky.

    • jolana88 napsal:

      dotaz – odkazy na video jste smázla Vy anebo se mažou automaticky??

    • avespasseri napsal:

      To by bylo na dlouhou diskuzi…
      Podle mě jdou do Evropy, protože si myslí, že tady je bohato a bezpečně… takový ráj na zemi… většinou po nějaké době zjistí, že to tak není…
      Někteří muslimové jsou s prominutím padlí na hlavu. Jiní jsou normální. Vždycky mi bylo líto, když ti normální byli biti kvůli těm padlým na hlavu. Bohužel tak to holt je… všude a vždycky. Pamatuju, jak mě jako malou prudilo, že musím dodržovat buzerační pravidla ve škole, které byly nastavené kvůli těm, kteří nenosili úkoly apod. apod. Až jako učitelka jsem pochopila.
      Vietnamci a Arabové?? Kdesi jsem četla, že jsou lidé, kteří házejí vinu na druhé, a ti, kteří ji házejí sami na sebe. Jedni jsou agresivní navenek, druzí se uzavírají do sebe. To je jedna věc. Druhá věc je, že prostě muslimská kultura (a nechci zevšeobecňovat) má holt ty monoteistické kořeny a la „jen jeden Bůh“, tj. ten náš, a oproti křesťanství ve víře samotné zakořeněné propojení státu a náboženství. Průšvih.
      Ale to bychom se bavily všeobecně… nezpochybňuji, že imigrace je problém. A velký. Ale nedá mi nevidět za těmi stereotypizujícími „všichni do jednoho pytle“ výroky jednotlivé lidi, kteří do toho pytle nepatří… a kterých se to všechno dotýká… protože ty lidi potkávám. Ty, se kterými špatné zkušenosti nejsou. Věřím, že spousta lidí je má. A bude hůř. To ale neznamená, že musíme všechny házet do jednoho pytle.
      A ještě jedna věc mě napadá: když někomu hodíte klacek pod nohy, ukáže se, co je ten člověk zač. Pravda. Někdo ho sebere. Někdo ho překročí. Někdo Vás jím praští po hlavě. Když jim budete házet jeden za druhým, lidi z té první a druhé skupiny buď přejdou do té třetí… nebo zalezou někam domů a nevystrčí nos. A tak bych řekla, že házet klacky pod nohy cholerikovi je o sebevraždu.
      Ale tohle by bylo opravdu na dlouhou diskuzi… řešit otázku imigrace a nárůstu počtu muslimů v Evropě a problémů, které jsou s tím spojené, je tak trochu nad síly politiků i nás. Má to spoustu různých úhlů pohledu a ať už uděláte cokoliv, nikdy to nebude ideální řešení… vždycky na tom bude někdo bit. Samozřejmě bych chtěla, aby to pokud možno nebyli ti nevinní – ani Evropané, ani muslimové…

      • jolana88 napsal:

        video se jmenuje „Co běloch dluží“ – je na netu. Ano, byla by to dlouhá diskuze, akorát si nemyslím, že je nad síly nás. Víte – ve Vietnamu se nežije tak dobře, jak si lidé myslí. Tudíž bych pochopila, kdyby jejich příliv byl daleko vyšší. Není. Možná by se hodně lidí divilo, kdyby zjistili, že Vietnamci jsou ve skutečnosti velice xenofobní – ale přizpůsobují se státu, kde bydlí. Takže myslím, že oprávněné požadavky – jako nastupují nyní např. v Německu, jsou na místě. Oddělit ty, kteří to s prací a začleněním do společnosti myslí vážně je pak mnohem jednodušší. Ono totiž „chceme JEN na Západ“ o vůli začlenit se hodně vypovídá.

        • jolana88 napsal:

          se mi to odkliklo. Krom toho – pro mě hlavní – musí si to „moci“ dovolit po stránce ekonomické. Když vezmu v úvahu, že denní výdaj na ilegálního imigranta je 112/den/jídlo, 130/den/ubytování .. (ano, má to zpětně zaplatit – máme to vidět). Částky 112/den 80% mých známých nedosahuje – ne pro jednu osobu, pro tři lidi…

          • avespasseri napsal:

            Jo, kdyby se při diskuzi o imigrantech víc mluvilo o faktech…
            Je to fakt… na Srí Lance jsem si uvědomila, jak – pro místní absolutně nepředstavitelné – náklady na život tu máme. Oni vidí jen ten „sen“. Nevidí, čím je to vykoupené a kolik lidí na něj ani zdaleka nedosahuje.
            Líbil se mi postup v Austrálii (tam prý teď imigranti neplují, protože je tam nově nulová tolerance tohoto druhu imigrace), pokusím se dohledat odkaz. Imigranti ano, ale mají jasně daná pravidla jejich přijímání. Ale prý je to dost finančně náročné…

  2. AdDragon napsal:

    Nu, ono multikulti je opravdu sprosté slovo, tedy alespoň ve významu, v jakém se poslední dobou používá. Ve skutečnosti došlo ke zneužití tohoto slova.
    Dříve znamenalo otevřenost vůči jiným kulturám, respekt k jinakosti se zachováním respektu vůči vlastní kultuře. Čerpání inspirací všemi směry.
    Dnes lidé, co se tím slovem ohání, potlačují naši kulturu ve prospěch cizích; povinnosti vidí pro nás, nikoli pro cizince.
    Takoví lidé skutečně škodí své zemi. Takoví lidé škodí i cizincům, protože tlakem, nebo spíše nátlakem, který vyvíjející, podněcují vzestup nevraživosti a odporu běžný lidí. Lidí, co raději řeší problémy dřív, než se stanou neřešitelnými.

  3. Pingback: Nicholas Winton a útěk židovských dětí před válkou… | Žít je umění

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s