Jak čelit strachu, jak být opravdu svobodná a jak opravdu milovat?

Přichystala jsem pro sebe přehled první půlky roku 2015. Abych si ulehčila vánoční období, kdy shrnuji celý rok :-) To víte, myslím na Vánoce už v létě :-) A také abych si udělala přehled zásadních poselství jednotlivých měsíců… a nemusela stejné lekce prožívat znovu a znovu. Věřte mi, je to totiž dost otrava :-)

Začátek roku 2015 se nesl ve znamení čínského prvku voda. A ve znamení emoce, která je s vodou (a zimou) spojená – strachu.

LEDEN

Miluji adrenalin, není tedy potřeba se ho bát. Ale už ho nemusím.

Není tedy potřeba žít ve věčné obraně.

Co dělat, abych se nenechala tak snadno vyvádět z míry? To, co je potřeba, je zapracovat na svých emočních reakcích.

A kéž bych do tohoto roku (a blogu) dokázala vnést více skutečné legrace, lehkosti a praktičnosti.

Shrnutí celého měsíce je k nalezení v článku Místo legrace strach a spousta adrenalinu.

Ta nejdůležitější adrenalinová událost je popsána v článku To ten rok 2015 začal, aneb Bacha na mrtvici!

(photo by Mark Fischer)

ÚNOR

Než se bát, že mě někdo hodí do vody, radši tam skočím sama. Však plavat umím.

Jak říká Pema Chodron – když skočíme do tlamy démona, démon zmizí.

Vzdej se i toho, co je pro Tebe nejhodnotnější – kdo vlastně dokáže určit, co je dobré a špatné?

V okamžiku, kdy Tě pohltí touha po tom, aby byly věci tak, jak je považuješ za správné, bude všechno špatně…

Shrnutí celého měsíce je možné najít v článku Únorový výkřik do března – budeš aspoň ty lepší? Jak je vidět, únor byl měsíc náročných úkolů, kdy jsem musela, byť v meditaci (ale už loni jsem poznala, že právě tam je to pro mě nejtěžší), čelit negativním emocím a učit se s nimi zacházet. A dělat to, co jsem výslovně prosila, abych dělat nemusela. A postavit se holt nějak faktu, že i kdykoliv jindy se mi může stát, že můj strach nebude brán v potaz…

A nejzásadnější únorové události jsou shrnuté v článku Labyrint plný fat morgán, kamarádských strašidel a otrávených hodnotných darů… a pak se v tom vyznejte.

 

S jarem přichází čínské období dřeva… a s ním téma svobody.

(photo credit: Brewbooks)

BŘEZEN

To, co potřebuji, vždycky přijde. Není potřeba na tom lpět.

Je nefér někomu něco vyčítat. Stejně tak je nefér vnímat druhé skrze filtry vlastního uvažování – reaguješ pak na svou představu o daném člověku. Ne na člověka samotného, ani na danou situaci.

To vnější není samo o sobě problém – problémem je strach, že konflikt ohledně něčeho vnějšího (třeba o peníze) zaseje mezi lidi svár.

A nelze pominout další březnové poselství – o respektování sebe sama. A o plavkách. (po třech měsících mohu říct jen „hi, hi„).

Shrnutí celého března, který mi celkem vlídně vštěpoval, že nemám vzdorovat, ale nechat věcem volný průběh, a že bych se konečně měla víc respektovat a dopřát si trochu skutečné svobody –  je v článku Jak k Vám promlouval březen?

Zásadní březnový článek je Fakt spešl, aneb o zásadních životních rozhodnutích, který vzpomíná na jedno zásadní roční výročí a vyjmenovává ten nejjednodušší postup, jak se vypořádávat s tím, co nás trápí. A také článek o 5 věcech, které určitě nedělat.

 

(photo credit: Josef Mohyla)

DUBEN

Kdo o to stojí? Pořád něco chtít? Není lepší mít prostě rád?

Od nikoho nic nečekám a nikdo mi není nic dlužen!

Proč také pořád něco očekávat (vymaž se slovníku slovo „měl by„) a místo na situaci samu reagovat na svá očekávání?? Svět neočekávatelného je přece plný nečekaných darů!

Duben přinesl lekci o závislostech Ega, o jeho strachu z chyb a o jeho zranitelnosti a snaze se bránit. Ale ono jde o to nebránit se! Nežít v defenzivě! A pokud udělám chybu, nebránit se tomu za ni zaplatit. Přinesl lekci o tom, jak velký je rozdíl mezi životem v Egu a mimo něj. Peklo a ráj.

Jaká je tvá motivace? Nevychází z Ega? Nejsi nevděčná a zahleděná sama do sebe?? Protože právě vděčnost dokáže ulevit Tvé bolesti a naplnit Tě štěstím.

Shrnutí celého dubna najdete v článku Dubnový náhrdelník z krvavých rubínů a nebeských safírů.

Nejdůležitějším dubnovým článkem je oslava světa neočekávatelného, který je jak ten dotyk motýlích křídel – Let go of all expectations! 

(photo credit: Marek Nowocien)

KVĚTEN

Vše je v hlavě – ta rozhoduje o tom, zda bude něco drama nebo pouhé šplouchnutí vody!

A co je vlastně skutečné? Jaká realita je za zdí strachů (jen přízraky) a tužeb (jen bubliny)? A o jakou realitu stojím – o tu skutečnou, nebo o tu snovou?

Květen přinesl slib nedumat a nenechat se díky tomu lapit v negativních myšlenkách. Byl to měsíc různých zkoušek toho, jak moc jsem se za ten rok naučila – jak zvládnu to, co byly vždy mé noční můry (nemoc, kritika). A poznání, jak sladké je ovoce práce na sobě.

Shrnutí celého května naleznete v článku Rozhodně nehodlám nic zakřiknout, aneb rozkvetlý květen.

Nejdůležitější okamžiky byly zahrnuty do článků Slib o patřičných mezích, nebo Co je vůbec skutečné?, nebo Vždycky je dobré zdrhat! Protože nic z toho není pravda! Probuď se!, nebo Pozitivním hodnocením štandopéde do bažin rezignace… věřili byste tomu?

Již poslední dva květnové týdny otevřely téma dalšího čínského prvku – ohně. A s ním i lásky a radosti ze života. Téma toho, jak moc se životem opravdu kámošíme. Červen v tomto tématu jen pokračoval dál…

(photo credit: Gerry and Bonni)

ČERVEN

Nejsem tak zranitelná, jak jsem si myslela – můžeš se své zranitelnosti klidně otevřít.

Není nutné se nijak bránit a vysvětlovat. Jak tedy jednat správně, abych nedělala zbytečné chyby? Kde leží hranice mé svobody? Jak respektovat sebe, ale i druhé – propojit ono buberovské Já a Ty do toho správného vztahu? Přijímej věci tak, jak jsou, a neuhýbej ze strachu ani o píď. To jediné, co opravdu nemáš přijímat (ani u sebe, ani u druhých) je strach a chtivost.

Vítej každé ráno jako svého kámoše. Láska není o nás. O tom, jakou hodnotu má PRO NÁS to či ono. Ale o tom druhém. A ta nejdůležitější láska a touha je v nás. V té stingovské touze po růži uprostřed pouště.

Shrnutí celého června, včetně základních bodů, co tedy dělat, je v článku: Červnové co mám sakra dělat?

A nejzásadnější události června jsem popsala v článcích Když já byla kvítkem jetele, nebo Krásný týden, nebo Ten tajuplný svět, který nás naplňuje láskou, případně Soud.