Únik do lesů

kolaManžel přišel minulý týden na supr nápad.

Tedy nepřišel na něj on, byl to nápad jeho kamaráda… nebo nápad rodiny jeho kamaráda?

No, detaily nejsou důležité.

Důležitý je fakt, že někoho napadlo vyrazit o víkendu na chatu.

Dobrý. Chajda je uprostřed lesů. Tam bude supr chládek.

Jenže nápad zněl: „Pojedeme na kolech„.

Dva muži, dvě osmileté děti a jedna žena – já.

Co si o tom myslíte???? Ve třicítkách stupních?

Na cyklostezky zapomeňte. Jelo se prostě nejkratší cestou přes les… a kolem koupaliště.

Že měl ten můj po úraze co dělat (hlavně když pak uprostřed lesů spravoval přetržený řetěz), nemusím říkat.

Děti kupodivu ani jednou nekňučely: „Kdy už tam budeme„.

Já si cestou pozpěvovala. Případně řešila kvivot mé dcery: „Proč ta blbá muška vletěla zrovna do mého oka??“ „Blbý kopřivy. To nezvládnu„. Apod. Proti kopečkům a x km v nohách nenamítala nic…

Zjistila jsem pár zajímavých věcí:

  • co se v mládí naučíš, ve stáří (podle Marečku podejte mi pero jsem už dříve narozená, no… té Janžurce nemohlo být víc jak čtyřicet) jako když najdeš.
  • ty roky, kdy jsem bez problémů v těch největších vedrech sedala na kolo a jela 6-8 km tam a pak zpět na nejbližší koupaliště, se zúročily. Najednou jsem měla dojem, jako že se jedu vykoupat…
  • Všechno je fakt v hlavě. Zatímco mě rozzuří, když ta naše cácorka pořád někde něco nechává povalovat a manžela to nechává v klidu, tak manžel ztrácí nervy, když ta naše cácorka propadá hysterickým a panickým záchvatům (prostě projevuje emoce). Což nechává v klidu mě. Možná proto, že sama uklízení nesnáším, zatímco strachům rozumím a chápu je :-))))

A tak zvykejte své děti na drsné podmínky, ve stáří jim bude všechno připadat děsné lehké :-)))))) A jak jsem řekla dcerce: „Kdysi ses bála krvavého kolena, dnes už sis na to zvykla. Postupně si člověk zvykne na spoustu dalších věcí, kterých se bojí. A až bude starej, tak se nebude bát vůbec ničeho!!“

Už se na to těším! :-)

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Na cestách se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Únik do lesů

  1. Pingback: Radostné okamžiky roku 2015 (2. část) | Žít je umění

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s