Jen malí touží po povýšení…

(photo credit: KTerbah)

(photo credit: KTerbah)

Matka hledala dětské lyžařské brýle (ano, opravdu, teď v létě) a narazila na knížku Jana Žáčka. A já v ní zase narazila na tento aforismus (viz nadpis).

Další z těch puzzlíků, který tento týden zapadají jeden do druhého, jak jsem o tom na začátku týdne snila.

Jen malí touží po povýšení.“

Nevím, jestli všechny ty puzzlíky do konce týdne opravdu zapadnou a vytvoří onen jednolitý obrazec, kdy člověk vnímá věci přesně tak, jak jsou, a usmívá se jak ten blbec…

V oné knížce o bódhisattvech, kterou jsem tu již také zmiňovala (snad ve shrnutí z min. týdne?) – té knížce, kterou jsem četla loni na Rhodosu a letos znovu v Turecku – se jako červená niť neslo jedno téma:

změna přijde spontánně v okamžiku, kdy pochopíte, že SELF (Já) je jen iluze, a že protiklady a potažmo konflikty mezi nimi jsou také jen iluzorní

Právě ono pochopení tvořilo základ tohoto týdne. O čem je řeč, je možné docela hezky vidět třeba ve videu Scotta Kilobyho – v jednom z videí celé série, kde postupně diváky provádí dotazováním na to „kde je Já?“,kde je tělo?“ apod. Zní to banálně. Ale je to úhel pohledu, který otevírá naprosto jiný pohled na svět a místo člověka v něm. Logicky, na základě přímé zkušenosti. Krásně umí tento pohled nabídnout Rupert Spira. Mě kdysi hodně ovlivnila jeho knížka Presence – The Art of Peace and Happiness.

Malé tajemství – tomuhle se říká neduální vnímání :-) A je společné všem mystickým učením… ostatně takový Rupert Spira prý začal mezi súfijskými dervíši :-) Mně ostatně nic jiného už pár let nedává smysl… jen je dost složité se odnaučit to, co se člověk jednou složitě naučil…

Někdy je asi potřeba, aby byl jeden týden k ničemu… jak jinak nacházet cesty z toho BLBA do toho lepšího… skrze uvědomění… toho, co nás vlastně trápí… i toho, že je to všechno jen iluze… že vše je jinak…

A tak možná i ty brýle na začátku tohoto článku jsou jedním z puzzlíků… protože právě na tom, jakými brýlemi na svět hledíme (černými, růžovými, duálními…nebo třeba rudě… nebo zeleně :-)) záleží to, zda vidíme pravdu, nebo je nějakou pofiderní iluzi… odraz našich přání a našich obav…

******************************************************************************************

Toto je závěrečný článek týdne, který byl tentokrát věnován jednotě. Úvodní článek naleznete zde a to včetně odkazů na celý projekt Absurdistán a jeho ostatní témata.

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Bilance se štítky , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Jen malí touží po povýšení…

  1. Pingback: Červenec a milující bytosti | Žít je umění

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s