
(photo credit: Gallery: http://wellcomeimages.org/indexplus/image/V0009343.html)
Minulý týden jsem chtěla nechat zapadnout puzzlíky do onoho jednolitého obrazce, který, když ho člověk vidí, nezbývá mu než se blbě usmívat. A já se ráda blbě usmívám. Vy ne?? :-) Zásadní věc pro to, aby se člověk mohl usmívat… aby se ony puzzlíky nerozpadly… je chovat se k sobě s láskou. Jo, jo. Banální klišé, sebeláska, blablabla. Jenže ono je to zásadní. Nechovat se jak ten nenávistný šílenec. Přestat poklonkovat tomu, co nás ničí, vypít ten hořký kalich toho, JAK NENÁVISTNÍ uvnitř většinou jsme, a tím uvědoměním ho proměnit v onen slaďoučký nektar života…
Ten listopadový týden roku 2014 byl hodně výživný… snad se návrat k němu stane ještě výživnějším….
Taky si, jako já, myslíte, že jste celkem Ok týpci? No, netrávím dny na ulici, neživím se krádežemi a nebavím se marjánou. Nenadávám svému dítěti do fakanů a dokážu říct slušnou větu.
A rozhodně nevyhazuju do povětří autobusy a po nikom zásadně nestřílím. A peru tak max špinavé prádlo.
Když bych prošla Desatero (a to prý ho někteří křesťané ani neumí vyjmenovat… že by??), neměla bych s některými body vůbec žádný problém. Tedy z mého úhlu pohledu. Z pohledu ortodoxních Židů asi patřím do pekla…
Jak je všechno relativní…
A přece, když jsem si sepsala seznam rozhodnutí, která činím každý den, každý okamžik, je mi z něj smutno. Nejsem Ok týpek, jsem docela nenávistnej šílenec. Protože kdo jinej než šílenec by se choval jak šílenec, že jo???
A tak:
- bych radši byla na druhé straně toho seznamu (jakého? Počkejte do příště :-))
****************************************************************************************
Některá témata bych snad raději neměla ani vyhlašovat :-) Viz shrnující článek pro rok 2015 Pohárem hořkosti k sladké smrti…
*****************************************************************************************
Tímto článkem začíná třicátý týden projektu Absurdistán 2015. Bližší informace k tomu proč, co a jak ohledně tohoto projektu najdete tady. Přehled témat Absurdistánu najdete pro změnu zase tady.
Pingback: Jen houšť, ať je nějaká sranda, co….. | Žít je umění
Pingback: Srpen v tom nějak neměl jasno :-) Aneb o jednom zkolabovaném programu… | Žít je umění