Pochybuji, že si vzpomenete na podobný název jednoho loňského článku – Kladivem po hlavě. Ani já si ho nepamatovala. Nevadí, níže jsem ho okopírovala, protože nemám co víc k němu říct :-) Snad jen to, že pro mě nebylo těžké ho mezi třemi zbývajícími tématy patřícími k čínskému prvku země, zvolit. Naopak. Velmi jednoduché. Protože právě to bych se během tohoto týdne chtěla naučit. Když už jsem konečně našla to COSI :-) Na ten článek, o tom, jak uprostřed zoufalství lze nalézt poklad (tam to jde asi prostě nejlíp, no), si možná ještě pamatujete :-)
Uznejte, že se zdá, že právě tohle je kolikrát to, co bychom potřebovali, aby nám určité věci konečně došly…
Jsme jak ty malé děti, kterým pořád dokola opakují: strkat ruku do ohně fakt není dobrý nápad, nebo v noci je lepší spát, než skákat po posteli apod. Ale my ne, my si pořád meleme tu svou…
Umíte naslouchat své intuici? Necháváte se inspirovat? Nasloucháte tomu hlásku uvnitř, který Vám říká: tohle udělej, tohle nedělej? Tomu hlásku, který to s Vámi myslí dobře… ne tomu hlásku, který vykládá něco o tom, že nejlepší je s sebou třísknout k TV :-)
Tomu hlásku určité vnitřní touhy, která Vás žene… ale Vy se mu ze strachu bráníte??? Protože: tohle já přece nezvládnu?, nebo Co by tomu řekli ostatní. Dosaďte si všechny ty výmluvy, které používáme k tomu, abychom se vymluvili, proč neděláme právě to, co v hloubi duše dělat chceme, a co víme, že uspokojí – ne krátkodobě, ale hlouběji – naši duši.
Někdy dá práci rozlišit sobeckou touhu, kterou nikdy uspokojit nemůžeme, a tu touhu, která nás vede k oné nepodmíněné spokojenosti.
Rozum nám v tomto asi nápomocen nebude. Zato intuice by mohla být…
A tak:
- pojďme se řídit právě jí :-)
******************************************************************************************
Jak jsem tento týden minulý rok dopadla? To najdete v článku: Myšlení bolí.
Tentokrát to bylo dobrý!!!! :-)))
******************************************************************************************
Tímto článkem začíná třicátý první týden projektu Absurdistán 2015. Bližší informace k tomu proč, co a jak ohledně tohoto projektu najdete tady. Přehled témat Absurdistánu najdete pro změnu zase tady.
Přidat se můžete kdykoliv, můžete začít klidně tímto týdnem, nebo se můžete podívat i na týden první – 1. Masochisti hadr. A věnovat mu a těm následujícím (najdete je v rubrice Absurdistán) pár dní. Člověk nikdy neví, co mu které téma přinese – já už od prvního týdne zjišťuji, že do mého života zasahuje téma týdne dost výrazně :-) (Stačí se podívat na články, které uveřejňuji, v daném týdnu…)
Člověku ten hlásek radí dobře, ale potíž je v tom, že konstruktivní energie, kterou intuice je, může jenom říct, ale nesmí svou vůli vnucovat. Ta horší strana našeho „Já“ často radí daleko hlasitěji a daleko důrazněji, bez ohledu na svobodu člověka. Tak se stává, že člověk hodně dlouho poslouchá spíš to horší :-) .
Pingback: Vetřelec vs. Terminátor, aneb společná témata našich oblíbených filmů | Žít je umění
Pingback: 32. Podzimní návrat k nevděčníkům (Absurdistán 2015) | Žít je umění
Pingback: Chtěli byste být na týden úplně, úplně sami??? | Žít je umění
Pingback: Srpen v tom nějak neměl jasno :-) Aneb o jednom zkolabovaném programu… | Žít je umění