Kráááásnéééé je žíííít…

stromTak dobře, no. Srpen nebude ten nejhorší měsíc na světě. Pamatujete se, jak jsem ho tímhle přívlastkem chtěla urazit?? Jo, to je ten článek o příšerách a svatební košili. A tento týden se jmenoval: už nechci být zombie!

Že by opravdu fungovalo: „žádej a bude Ti dáno??“

Asi jak co… těch žádostí už tu bylo a ono furt nic??????

Řeknu to takhle, srpen bude jeden z nejnáročnějších měsíců od doby, co jede Absurdistán, tj. od ledna 2014. To je doložitelné :-)

Fór je, že jsme tento měsíc s dcerou nakonec viděly všechny díly Terminátora (Salvation nepočítám, pardon). Jen film, říkáte??

Bacha na ono: „jen„.

Nic není jen tak „jen„.

Nebo nemusí být.

Hodil se minimálně na jeden blogový článek o tom, jak jsou ty děti dnes ale necitlivý….

A hodil se ještě na něco. Pokud je tu někdo, kdo ty filmy zná… pamatujete se na onu scénu, ve které Terminátora druhá Terminátorka poškodila a on užuž držel Johna Connora, kterého měl chránit, pod krkem (Terminátor… nechtěla bych, aby mě stroj držel pod krkem…) a chtěl ho zabít… ???

Různě mu to v tom jeho programu přeskakovalo, byl úplně zblblej… až nakonec ty protichůdné vstupy nedokázal zpracovat a program mu zkolaboval.

Předtím tedy pěstmi zdemoloval auto…. hmmm…

Pak tam jen tak stál, v očích vyhaslo…

A pak se restartoval… a zas se vydal Johna zachraňovat…

Tento týden jsem v jistém okamžiku také měla pocit, že můj program zkolaboval… a pak jsem se restartla…

Najednou mi došlo tolik věcí. Nedlouho poté, co jsem otráveně vstávala, jsem šla na tramvaj a usmívala jsem se jak trotl :-))))))

A přitom se nestalo nic, z čeho bych mohla mít radost. Naopak, tento týden to je spíš samá zklamaná naděje (případně překroucené strachy)… věci jako by se terminátorsky nemohly rozhodnout, jestli dopadnou dobře, nebo špatně… jestli z nich jako mám být smutná, nebo se z nich mám radovat… to je hup tam, hup sem, hup tam, hup sem… :-)

Je to legrační…

A přestože vlastně vůbec nic nevychází, jak bych si představovala, tak mám pocit, že kráááásnééé je žííííít :-)))

************************************************************************************

Toto je další z článků, které shrnují týdenní témata projektu Absurdistán 2015 (proto také vycházejí v sobotu večer…). Tento týden byl o šípkové růžence.  A o bdělosti.

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Bilance, Uncategorized, Štěstí se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

13 reakcí na Kráááásnéééé je žíííít…

  1. jolana88 napsal:

    znám jen „přej – bude Ti přáno, dej, bude Ti dáno“

  2. S těmi současnými dětmi to vážně nebude tak růžové. Pamatuju si na nedávný příspěvek Moniky Absolonové na Facebooku. Psala, že poprvé viděla komplet Harryho Pottera, a kdyby tohle viděla jako dítě, koktala by. Není nad Ariel a Rychlou rotu :-)

    • jolana88 napsal:

      to není o dětech, ale rodičích …

    • avespasseri napsal:

      To mi připomíná, že před pár lety, když zrovna kiny procházely Harry a Pán prstenů, jsem si říkala, co to je?? Proč najednou tolik filmů o boji dobra proti zlu? Filmy plné násilí? Z toho Harry Potter pro děti. Že by odněkud probublávala představa, že se máme do budoucna nač těšit… a že ani děti už nemají být zbytečně moc útlocitné???? :-(

  3. Pingback: Srpen v tom nějak neměl jasno :-) Aneb o jednom zkolabovaném programu… | Žít je umění

  4. Pingback: Ztvrdlé srdce… | Žít je umění

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s