Jak dětem vnutit co nejvíc Vašich zálib a jakou radost to vyvolává…

Tak to je klasika. Rodiče pokřikující u mantinelu na malé hokejisty, případně u kurtu na malé tenisty.

To jste přece měli tak rádi, ale nikdy jste to nikam nedotáhli.

Tak aspoň ti potomci…

No, pravda, baletka jsem být nechtěla a zpěvačka také ne. Ale rozhodně mě tanec i zpěv vždycky velmi bavil. A baví mě skrze mé dítě dál.

Ne, ani jsem ji do ničeho nenutila.

S baletem začala v necelých čtyřech letech. Tenkrát se jí velmi převelmi líbila myška balerína. Baletí dodnes (už je v šestém! ročníku) a závěrečné vystoupení baletní školy v Mahenově divadle je prostě super. Zase se nedostala konkurzem do Louskáčka. Nevadí. Nějak jí to bylo fuk. Nám taky. Nikdy tam nechodila nerada, vždycky v půlce už plánovala, že přestane, ale na konci roku při nácviku na vystoupení zas chtěla pokračovat. Ony ty dlouhé minuty u tyče jí asi děsně prudí…

Má za sebou kroužek výtvarný (zase teď na jeden chodí), i keramický. To já nikdy nedělala, ale maluju odjakživa ráda. Má za sebou kurzy bruslení (to jsme si užívaly obě velmi moc… já se přidávala k dospělákům, kteří kroutili piruety apod.). Má za sebou rok a půl pískání na zobcovou flétnu (před pár dny ji zase vytáhla a zkoušela zahrát písničku, o které bude řeč dále) a také hudební nauku. Já kdysi chodívala do LŠU na klavír. A na zpěv.

A dcera pořád chodívala, že chce také chodit zpívat. Vlastní liknavostí se mi nepodařilo odchytit včas kroužek zpěvu od naší LŠU. Už bylo plno. Zato masér mi poradil. „Zkuste sbor„, řekl mi. „Dcera mé manželky tam už roky chodí a moc si to pochvaluje.“

Tak už ta moje chodí také. Vracívá se nadšená. Minule jsme byly nadšené obě, to když jsme si večer pouštěly různé verze jedné písničky na youtube a pak jsme si to prozpěvovaly před spaním, zatímco ona se to snažila pískat na flétničku. Pravda, moc jí to nešlo. Tak si upravila melodii a zpívat se na to dalo :-)

Tu písničku jsem měla vždycky ráda. Od té doby, co jsem si zjistila, o čem vlastně je, ji mám ráda ještě víc.

To proto, že je o RADOSTI!

Možná měl tento článek vyjít před pár týdny, kdy téma Absurdistánu bylo radost. Ale možná vychází tento týden proto, abych nedělala tu samou chybu a často vzpomínala na to, že máme věci dělat z radosti….

A ta píseň? Židovská Hava Nagila. V překladu přibližně „Radujme se, zpívejme, buďme šťastní. Probuďme se šťastným srdcem!“ Co jiného si každou vteřinu přát, než abychom se konečně probudili a byli šťastní a plni radosti!

Ano, ten večer jsme šly spát s radostí. Jen si nepamatuji, jestli jsme se tak i probudily. Má dcera určitě ano. Ale co já????

A co Vy? Jak radostně každý den a každou minutu prožíváte? A kolik radosti ve Vás vzbudila tahle píseň??

Jo a mimochodem. Ti hudebníci jsou prostě boží!

 

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Radost se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

4 reakce na Jak dětem vnutit co nejvíc Vašich zálib a jakou radost to vyvolává…

  1. Pingback: Radostné okamžiky roku 2015 (2. část) | Žít je umění

  2. Letitia te Tiba napsal:

    Tú pieseň som mala vždy rada. Rada som na ňu tancovala. :)
    (Ale zahrať na flaute podľa sluchu – to by som pri tejto piesni asi nezvládla ani ja. Obdivujem dcérku, že chytila aspoň nejakú upravenú melódiu. ;-) Budem to musieť zajtra skúsiť. :) )

  3. Pingback: Poslední záchvěv zimy… | Žít je umění

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s