Ne, nepředpokládám, že tak to opravdu mysleli.
Jen ta čeština je jazyk mnoha nuancí a nejen děti ve školním slohu vykouzlí skvosty.
Jeden takový skvost vykouzlili v hotelu Svratka a mně tenkrát vykouzlil úsměv na rtech. Ne, smích. Radost. No prostě mě to děsně pobavilo.
A že jsem tenkrát trochu té radosti do života nutně potřebovala!
Sobota víkendového orlího semináře pro mě nebyla vůbec jednoduchá. Bylo to jako když se chystáte přeseknout pár metrů nad zemí lano, jenže Vy máte dojem, že lítat ještě neumíte. A záchranný padák taky nemáte. No, žádná z praxí, které jsem se kdy naučila, na takovou existenciální úzkost nějak nechtěla zabrat.
Až radost, která se stala závěrečným tématem toho dne. Ta je asi lékem na všechno!
To je tak asi k tématu tohoto týdne. Že chybičky mnohdy nevadí. Naopak, dokáží potěšit!
A co to že to tam napsali??
Něco ve smyslu „Hosté by neměli bezdůvodně ničit zařízení hotelu„….
Taky jste už narazili na něco podobného? A spíš Vás štve „ten šlendrián„, nebo Vás to spíš pobaví??
Pingback: Tak asi to chce prostě vnést do života trochu vtipu, či co…. :-) | Žít je umění
Pingback: Radostné okamžiky roku 2015 (2. část) | Žít je umění