Je pozitivní být pozitivní??? Aneb mrtvice je super!

(photo credit: Dan Bennet)

(photo credit: Dan Bennet)

Trochu absurdní název, ale tak stále ještě tady na blogu probíhá Absurdistán, ne??

Také trochu paradoxní název, ale o tom mottu tohoto blogu jsem již také psala…

O víkendu jsem byla na obligátní pečící návštěvě u svých rodičů.

Bylo to velmi bizarní – já o berlích, otec o berli, pes napůl slepý, takže když mě vítal, xkrát do těch berlí narazil… ještě že ta matka se stále drží… 

Každý rok tam jezdím péct vánoční cukroví. Matka přichystá naše obligátní těsta (občas něco nového) a já peču a peču. Občas se přidá dcera, ale z ní jistě žádná kuchařka asi nevyroste. Radši vytáhla staré kolečkové brusle a proháněla se celý den po domě a po zahradě na bruslích…

Prý lezla i do schodů za mou sestrou a neteřemi. Na bruslích…

Ještě že jsem to neviděla… :-)

No a jak jsme tam tak jednou seděli v kuchyni (to je takový náš obyvák), tak otec prohlásil, že mít mrtvici je vlastně ta nejlepší nemoc (před 10 lety ho to „kleplo“, jak říká, a ochrnul na pravou ruku a pravá noha sice chodí, ale žádá sláva). Učil se znovu psát a znovu chodit. Naštěstí je šachista a nadšený tisportař, takže se nenudí a i po sedmdesátce jezdívá s kamarády na šachové zápasy. Hrát je.

Nic moc mu vlastně prý není, je o něj postaráno, nemusí pořád někam na dialýzu, nic ho nebolí… 

No tak dobře no…

Je to zavírání očí před realitou, nebo přijetí reality? Mně to přijde spíš jako to druhé, ale ví Bůh…

 

 

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Zdraví se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

9 reakcí na Je pozitivní být pozitivní??? Aneb mrtvice je super!

  1. NavajaMM napsal:

    Šťastný pán, Váš otec. Je umenie vyžiť spokojne s tým, čo človek má a netrápiť sa kvôli niečomu, čo nie je v jeho silách zmeniť.

    • avespasseri napsal:

      Do hlavy mu, pravda, nevidím. Těžko říct, jak moc se s tím smířil. Je to ten typ, co – jak mi tvrdil kdysi po té jeho mrtvici jeho kamarád – co nedává najevo, co si myslí a cítí. Prý právě proto ji nakonec dostal. Nevím. Ale minimálně navenek to vůbec nijak neprosakuje. Zvláštní…

      • NavajaMM napsal:

        Títo ľudia sú mi sympatickí, čo neobťažujú okolie neustálymi sťažnosťami (na čokoľvek). Váš otec možno nerieši celý svet naraz, ale kladie si malé dosiahnuteľné ciele (dokráčať do obchodu, vyhrať túto šachovú partiu…)

        • avespasseri napsal:

          A vidíte to… právě má představa, že budu děsně sympatická, když nebudu nikoho s ničím otravovat, je to, co se teď musím horkotěžko odnaučovat :-)) To je ten okamžik, kdy člověk hodnotí sebe a tím pádem nerespektuje sebe :-) Ta hranice, kdy příliš stěžování si je už příliš a otravné, není zcela jasná a je třeba ji najít :-)))

          • NavajaMM napsal:

            Toto je oblasť, kde neplatia absolútne súdy. Potrebná je rovnováha podľa okolností. Môj prístup bol taký, že som kládol dôraz, aby som si so všetkým poradil sám. Potom som niekedy vyzeral smiešne (poznáte to, líná huba… :-) ).
            Veľmi peknú esej má o tomto Fulghum. O tom, že treba rozlišovať, kedy je človek v problémoch (a vtedy je prirodzené požiadať o pomoc) a kedy ide len o nepohodlie, ktorým by nemal obťažovať ostatných, lebo každý má dosť svojho.
            A ešte drobný postreh – chronickí sťažovatelia sú obvykle energetickí upíri.

            • avespasseri napsal:

              Lidi někdy rádi pomáhají třeba i v nepohodlí :-) Kdykoliv se ptám na cestu, lidi se začnou usmívat :-) Ale jistě se dá odhadnout, kdy to někdo fakt přehání. Tam věřím, že jde v podstatě o energetické upírství. Kdy je to těsně za hranou, tam je to asi individuální – člověk od člověka. Takové to: „nakonec je člověk na všechno sám“ mi přijde hodně tvrdé. Ale možná to tak mají hlavně muži. Ženy jsou asi více kontaktnější, více ochotné pomáhat a o pomoc si říci. Ze spirituálního hlediska to tak ale je, že člověk není závislý na ničí pomoci… dnes jsem i četla, že rozdíl mezi dívkou a ženou je v tom, že dívka se ještě lásky a pozornosti dožaduje tu prvoplánově tu manipulací. Žena lásku má a dává jí. Jen tak.

  2. Pingback: Rodina základ státu | Žít je umění

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s