Vánoční dárek, který udělal nejvíc radosti (a vyvolal nejvíc vzteku)…

Kdesi jsem kdysi četla, že vnější svět není dobrý nebo špatný. Že to není tak, že nějaká věc nebo osoba je úžasná a cítíme vedle ní jen neutuchající radost, zatímco jiná věc (nebo osoba) je prostě kandidát na náš odchod buď do blázince nebo do vězení. Že závisí jen a jen na nás, co s vnějším světem uděláme a jak na něj reagujeme… 

Teorie je teorie, ale zelená je ratolest praxe…. nebo jak že se to říká???? Ostatně Buddha prý také tvrdil, široce vzato, ať nevěříme tomu, co se říká, dokud to nezažijeme na vlastní kůži…

No, jakže to tedy bylo?

Přála jsem si od Ježíška tiskárnu. Tak to víte, když jsem byla naposledy tisknout dceři v knihovně pár obrázků Pokemonů, zlámala jsem si nohu :-) Asi už to chtělo mít tiskárnu konečně doma…

Vybrala jsem si dle svých potřeb multifunkční a pod stromečkem jsem se tvářila dostatečně překvapeně. Dcera si hned začala plánovat, co všechno budeme tisknout a kopírovat a ostatně si už umí ty své obrázky vytisknout sama. I papír do tiskárny umí vložit sama…

Já fakt proti zájmu dětí o technologie nic nemám :-)

Nicméně v dodávce nebyl funkční instalační CD-ROM. Jaksi mi to (a manželovi) v počítači jen tak chroupalo a nic…

No, ale to bylo až pár dní Štědrém dnu. Předtím ležela tiskárna na stole a já se jí odmítala zabývat. Instalovat ovladače, instalovat bezdrátové připojení a kdo ví co ještě. Vždycky je to na hlavu a já chtěla jen ten příslovečný vánoční klid a mír. 

Nicméně po návštěvě první babi jsem dostala chuť udělat něco užitečnějšího, než se krmit sladkostmi a zírat na televizi (ostatně to pořád vyčítám vlastní dceři, tak je třeba se podle svých slov i chovat, ne??) – a v tom okamžiku pravda o onom danajském daru vyšla najevo…

Druhý den ráno jsem vstala dřív, abych zapracovala na blogu, nicméně i manžel se kupodivu rozhodl vstát dřív. A měl chuť se zabývat tiskárnou. Ach Bože. Fakt miluju, když vidím, že já chci – potřebuju – dělat něco úplně jiného a vidím, že na to nejenže nebudu mít klid, ale ještě bych se měla zabývat něčím, co je pravým opakem poklidného vánočního období… 

No, nedopadlo to dobře. A vždyť se už tak dobře znám, proč já do toho vůbec šla?? Zas jsem prostě chtěla někomu udělat radost a zas jsem uklouzla… tak nepoučitelná, tak nepoučitelně tvrdohlavá…

Hranice mé trpělivé snahy naznačovat (kdo ještě věří v naznačování u mužů????), že se tím teď FAKT nechci zabývat, doslova vybouchla. Nepochopil, že to počká. Že to MUSÍ počkat a hotovo. A že bychom se měli sbalit a vyrazit na dalekou cestu za mými rodiči, kteří na nás čekají. A on přece plánuje jít s kamarády do lesa – ta náhoda, že Moraváci zas míří trampovat do Čech

Kolikrát za těch 10 let, co jsem se svým manželem pod jednou střechou, jsem vedle něj bouchla?? No, určitě bych to spočítala na prstech jedné ruky… že zrovna o svátcích klidu a míru….???

Cesta k rodičům proběhla za zaraženého ticha, rodinná sešlost s rodiči, sestrou a neteří byla neobvykle bujará (no, toho alkoholu co otec dostal od Ježíška…), hlavně můj manžel s mou matkou to spolu táhli jak na naší svatbě (ta je pověstná…) :-)

Ledy roztály. A pak jednoho posilvestrovského nedělního dne, kdy vzal manžel dceru na chatu za dětmi a za sněhem, zatímco já s tou svou zlámanou haksničkou jsem musela zůstat doma, jsem napsala na podporu, paní mi poradila, já nainstalovala, co bylo potřeba nainstalovat i bez CD-ROMU a pak už jen tiskla a tiskla a skenovala a skenovala. Ze svého počítače. Z manželova počítače…

A tak přístroj, kterému se podařilo ve mně probudit fúrii (a to je co říct), mi o pár dní později udělal velkou radost! Je to asi jako když se Vám podaří vycvičit draka???? 

Nebo je to jen potvrzení jednoho shrnujícího článku o radosti, který již pár dní visí na webu Probuzení. Radost je svátek sám o sobě. Píšu tam, že někdy člověk zažije největší radost právě díky předešlému utrpení… a nejspíš na tom něco bude, protože to není jen tak nějaký článek. Je to jeden z těch, který vychází ze všech těch zkušeností, o kterých jsem na tomto blogu kdy v souvislosti s radostí psala (a na všechny poctivě odkazuje) ….

Zažili jste někdy takovou radost? A jak velkou radost Vám udělali dárky pod stromečkem? 

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Radost se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

3 reakce na Vánoční dárek, který udělal nejvíc radosti (a vyvolal nejvíc vzteku)…

  1. Pingback: 1. Jahodový ráj, aneb psychedelický svět, kde se oslavuje smrt :-) | Žít je umění

  2. Van Vendy napsal:

    Radost z něčeho, co se mi povedlo dát dohromady, jako třeba propojit videa, aby šlo nahrávat z jednoho na druhé? Ano, to jsem zažila. Nebo když jsem cokoliv vyrobila, dokončila, sešila nebo zalakovala. Nebo když se mi povedlo uvařit, aniž bych něco připálila a dokonce, aby to mělo nějakou chuť…
    tobě přeji zdařilé tisknutí a tiskárna ať šlape bez problémů!

    • avespasseri napsal:

      Radost z čehokoliv! Tedy pokud to není na úkor někoho jiného, jasně :-))) Je super se k tomu moct vrátit…. je super se probouzet třeba i s tím, že „o čem radostném já to budu na blog psát??“, protože radost občas nepřijde jen tak sama, ale musíme jí jít vstříc :-)) Vidět ji v něčem a nechat ji uvést v život :-)))) Přesně jak říkáš… třeba tím, že něco jdeme dělat a máme radost, že jsme to aspoň nepřipálili :-))) Tak ať máme takový radostný rok :-)))

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s