7. Jahodový ráj, aneb v pomatení mysli…

 

(photo credit – Steve Ryan)

To to letí… už sedmička?? A byla to hezká sedmička. Ostatně je to mé oblíbené číslo…

• Sedmička, ve které bylo hodně pohybu – v lese a na lyžích. A často po prapodivných cestičkách.
• Sedmička, ve které bylo hodně naplněné touhy po svobodě – takové to „jedu a opovažte se mě zdržovat hlubokým sněhem nebo nedejbože frontami u turniketu!“
• Sedmička, ve které mi na rameno znovu zaťukala Láska se svými dary – vášeň a radost, kterou přináší. Hluboké propojení, kterému napomáhá. Motivaci, se kterou žene člověka vpřed. Ochranu a svobodu, kterou nabízí. Překvapení a nekritičnost. Asi mi chtěla připomenout, co je v životě důležité a čeho se nepouštět. Naopak.
• A zaťukala posléze i s Pravdou a naléhala na to, abych je nešpinila! Protože bez lásky zmizí lidskost a zůstane jen temnota. A bez pravdy se ztratíme a zapomeneme, kdo jsme, a co chceme.
• Sedmička, která odhalila sílu mysli. A to, jak je legrační, jak s ní zacházíme. Rozumujeme a bráníme se. Žijeme v hlavě, v jakémsi prapodivném pomateném světě. A věříme, že je reálný. Chichi. A realitu kolem sebe nevidíme. A někdy je tak hezká. Příroda, slunce (i déšť), lidé, kteří Vám nabízejí pomocnou ruku a Vy kamsi utíkáte…

No není to na hlavu??

A co Váš týden? Něco bylo na hlavu? Nějaká touha se naplnila? Zavzpomínejte, podělte se. Prahnu zvědavostí :-)))