KRÁSA NEOČEKÁVANÉHO

Jarní období není jen období detoxu, zelenání, rozkvétání a pomlázek. Jarní období je i období svobody!

Proč že to? Říká se, že na jaře se příroda probouzí, klíčí a roste. A umíte si představit, jak Vám vyroste sazenička, když jí zabetonujete půdu?? No, já ne…

I lidé jsou živé bytosti. Když dosáhnou určitého věku, nerostou už do výšky, pravda. Ale mají možnost růst do hloubky. Košatět tak nějak zevnitř. Učit se nové věci. Kreativně tvořit. Cože mi to říkala jedna má nová čchi kungová studentka, která již mnoho let sama učí jógu?:

Myslívala jsem si, že některé ásány jsou má hranice. Že dál se již nedostanu. Ale najednou jsem zjistila, že to, co jsem v šedesáti letech nedokázala udělat, v pětašedesáti zvládnu.

Ano, v pětašedesáti! A pak že „starého psa novým kouskům nenaučíš„.

Jen tu sazeničku nesmíme zabetonovat! Nechat jí plnou svobodu růst. Vnější svobodu, ale i tu vnitřní. A to je ten opravdový kámen. Kámen úrazu… 

A tak si zkusíme na 10 týdnů jarního období dopřát trochu té nezabetonované svobody…

(photo credit: Vinarayaj)

(photo credit: Vinarayaj)

Moc bych zase ráda nejen objevila tu „krásu neočekávatelného“, jak kdysi, ale ještě trochu víc si ji užila…

KRÁSU NEOČEKÁVATELNÉHO člověk prožívá za jedné důležité podmínky – nic neočekává!

Tj. nic nechce! Ničeho se nedožaduje! Nic nepotřebuje! Není nic, bez čeho by „nemohl ani za nic být„! Nemá potřebu žebronit, manipulovat!

Jak říkávám na čchi kungu – „energii ucítíte nejlépe tehdy, když se úplně uvolníte.“ Pak zjistíte, jak moc jí máte. Jak lehce a samo všechno (čchi kungové pohyby) jde. Ale, pravda, ta cesta k naprostému uvolnění je někdy velmi dlouhá. Na úrovni těla i mysli…

A to mluvíme o pozitivních očekáváních! Jenže my tak rádi stavíme ty vzdušné zámky. Dokonce všude možně alternativně slyšíme, jak si je máme stavět a vytvářet si náš vysněný svět plný blahobytu a lásky atd. atd. Zkuste se téhle představy vzdát… hmm… Jenže i tohle je prostě touha jako každá jiná. Možná se netváří jako sobecká (chceme mír a lásku celému světu třeba), ale vychází z Ega, které pořád něco chce, protože se pořád něčeho bojí. Třeba utrpení…

A tak tu máme i negativní očekávání! Všechny ty strachy… Zkuste se těch vzdát… sebrat odvahu a jít tam, kam se bojíte. Podívat se tváří v tvář utrpení, bolesti, ztrátám. Pamatujete si na to děsuplné video s Sherlockem?? Kdysi jsem se tím směrem dívala (a kdo se neustále nedívá) a bylo to přesně tak výbušné jako v tom videu…

Tak to je všechno potřeba pustit… LET GO… aby člověk pronikl do světa NEOČEKÁVATELNÉHO… 

Může se tak setkat s věcmi pozitivními i negativními. Ale v tomto světě žádná hodnocení ve skutečnosti neplatí…. jen paradox… co je dobré, je špatné, co je špatné, je dobré… ztrácí smysl něco hodnotit… ve všem je možné vidět krásu a radost…

Hmmm…

To je ta opravdová svoboda, co myslíte?? 

Před časem jsem o ní na web Probuzení napsala článek – Základní evropskou hodnotou tváří v tvář islámu je svoboda. Nalezněme v roce 2016 tu opravdu svobodnou!  Shrnula jsem v něm všechny články, které tu na toto téma kdy vznikly. A je to někdy síla, když člověk ty střípky mozaiky slepí dohromady… bude to další z článků na vytištění :-)

A když z něj vytáhnu pár myšlenek, které by neměly zapadnout:

Svoboda = nic nepotřebuji, nic mě neohrožuje a nikdo mi nemůže ublížit (pokud to sama nedovolím)

Svoboda tedy nemá potřebu žebrat a manipulovat, říkat „to by mělo být jinak“, nemá potřebu vzdorovat tomu, co je, a utíkat před tím, co bolí. Lhát. Druhým i sobě. 

Svoboda je absolutní otevřeností. Ochotou postavit se s důvěrou a odvahou otevřeně utrpení. Ochotou přijmout fakt, že život je neustálé vypadávání z onoho hnízda. Jen se rozletět. Nenechat se spoutat tím, co nám připadá těžké, bolestivé a citlivé. Svoboda je schopností prohlédnout iluzi ega (chci/bojím se), nic nehodnotit a ustát to…

Ne, svoboda opravdu neznamená dělat si, co chci. Opravdu svobodný člověk dělá to, co v hloubi srdce cítí, že je potřeba, ať je to jakkoliv náročné a ať je v tom jakkoliv sám. Oporu má totiž uvnitř… sám v sobě….

Taková svoboda tak trochu děsí. Je nesmlouvavá, nesobecká. Její morálka je přísnější než jakékoliv zákony, které lidstvo kdy vymyslelo. A přece v ní člověk nemá pocit, že je spoutaný něčím, co mu přistřihuje křídla k volnému rozletu…

Někdy je potřeba objevit klec, ve které vězíme – postavit se tváří v tvář oné 13. komnatě v nás – a najít tu cestu od strachu ke svobodnému letu. Je to pro mě tak zásadní téma, že jsem mu věnovala celý únorový magazín Aves.

A pak se můžeme rozletět v onom svobodném prostoru – v prostoru NEOČEKÁVATELNÉHO. V tom prostoru, kde nemáme ani pozitivní očekávání, ale ani ta negativní. Kdy jsme plně otevření čemukoliv, co se může v tom našem prostoru objevit. A teprve to, co se tam objeví, opravdu chceme tak mocně, že to nemůžeme nemít… není čeho se bát… 

A právě v tom spočívá ona KRÁSA NEOČEKÁVATELNÉHO!

Kdo další má zájem o něco takového??? :-)

SO, LET GO…

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice 1. KRÁSA NEOČEKÁVANÉHO, Uncategorized se štítky , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

14 reakcí na KRÁSA NEOČEKÁVANÉHO

  1. jkamionkova napsal:

    Po precteni me prestala bolet hlava! Takze moc dekuju :)

  2. Pingback: 8. Jahodový ráj, aneb od krizí ke krásám… | Žít je umění

  3. Pingback: Vzhůru na hory! | Žít je umění

  4. Pingback: Radosti a strasti jednoho února… | Žít je umění

  5. Pingback: J. Dušek a jeho krása neočekávaného… | Žít je umění

  6. Barbora napsal:

    Absolutní propadák!!!!!

    • avespasseri napsal:

      Copak?? Nedařilo se tu svobodu najít? No, ono je těžké tu svobodu i jen pochopit, natožpak najít nebo ještě i žít. Já propadám pořád a pořád :-) Ale ty záblesky, kdy se mi to podaří, za to stojí. Úžasná zkušenost. Jestli tu představu chceš rovnou zavrhnout jako blbost, nezavrhovala bych něčí zkušenost jako blbost :-)) Je to jako říkat někomu, kdo zahlédl labuť, že to byla jen šmouha na brýlích :-))))

  7. anitraM napsal:

    Presne,…ak sa oslobodíme, konáme ako cítime z vnútra. No vedieť sa oslobodiť od toho, čo nás zväzuje, je už majstrovstvo, lebo radi lipneme na dobre poznanom a fungujúcom systéme a s vekom sa to len zhoršuje. Preto je dobré nabrať odvahu a začať si dokazovať, čo všetko zvládneme. barlička pre mňa…Vďaka Aves za pripomienku. :D

    • avespasseri napsal:

      Nemáš zač :-) Teorie zvládám, v praxi na to člověk často zapomene :-)

      • anitraM napsal:

        Haha asi som na tom rovnako, ale ak sa prekonám, tak som rada a poviem si…som dobrá…mám na to, len sa treba odpútať od svojich strachov, ktoré nás zvierajú.

        • avespasseri napsal:

          Se strachy jsem musela pracovat uplynulé 2 roky. Měla jsem jich v sobě spoustu. Naštěstí jsem měla průvodce (a stále mám) :-))) Vedle něj se nedalo uhnout :-) A já tak ráda uhýbám a couvám a utíkám :-) Ale naučil mě, jak se strachem pracovat, a díky oné neustálé praxi (jak o tom v píšu v posledním komentáři u tebe :-)) jsem pomalu zjišťovala, že není moc čeho se bát. Že zvládnu mnohem víc než jsem si kdy myslela :-))))

          • anitraM napsal:

            Presne..ide o to si uvedomiť, že aj to zlé nás učí a robí silnejšími…je dobre, že si to sleduješ a vidíš situácie , ktoré sa opakujú. :D

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s