Divadelní smršť

Nevím, co to na toho mého přišlo. Dlouho nic a nejednou…

Když jsme naposledy plánovali jít spolu do divadla, tak jsem nakonec šla se svou kamarádkou. Lístky koupené, oblečení vyprané a vyžehlené… jen manžel nakonec musel zůstat v práci…

No, co nadělám. Byla bych šla i sama, ale bylo mi líto jednoho lístku. A tak manžel nakonec udělal velkou radost jiné duši. Kamarádka byla nadšená. Do divadla chodí, ale na baletu nikdy nebyla a moc tam chtěla jít!

Představení nebylo špatné. Naopak velmi zajímavé. Ale příliš moderní na můj vkus…

Manželovi ale zjevně kultura velmi chyběla. A tak najednou máme lístky rovnou na tři představení! A 2 jsme absolvovali jen pár dní za sebou! 

Tak za prvé – Edith Piaf v Mahence. Balet a zároveň zpěv. Úchvatné. Divadlo se konalo v neděli, nicméně vše začalo již v pátek odpoledne. To když manžel odjížděl do lesů (vod a strání??). A že prý v neděli kolem čtvrté prý mají být zpátky…

Celou skupinku vedl jeden expert na vodění skupinek. V ruce mobil s GPS, oči zabořené do mapy, jasná představa, že: TUDY A NIC NEŽ TUDY. A tolik a tolik kilometrů. A neustále sázky na nějaké téma (a kde byla búrská válka??). Ještě že má chlapec ten mobil a už mi o půlnoci nevolají, abych to našla na internetu :-)

Většinou to dopadne tak, že se někde zabloudí, nachodí se o x kilometrů víc (ale kdo by si stěžoval je lazar, co hystericky kibicuje :-)) a člověk se dozví spoustu věcí, které nejsou vůbec pravda, ale jen jakási překroucená představa o něčem, co zaslechne a nepochopí… Třeba že zneužíváme babičku a div že ji snad nenutíme hlídat její vnučku. Už s manželem plánujeme, že tedy najmeme nějakou „hlídačku„, když se dozvím od švagrové, že vše je jinak…

Asi jsem tedy tušila, jak to dopadne, protože když mi manžel v neděli volal, že ve čtyři určitě ne, ani brvou jsem nehnula. Dorazil 10 minut po šesté. Divadlo od 7 :-) Navíc si neodhaduji hádat, kolik promilí v sobě měl. Ráno přece nemohli z Lipnice na Sázavou odejít jen tak, aniž by ještě jako díky za to, že je hospodské nechaly přespat v domku (jako na potvoru začalo večer pršet), ještě neudělali nějaký ten kšeft a nedali pár pivek :-)

Shodil ze sebe trampský oděv, nestihl se ani vysprchovat, postříkal se pánskou vůní, vyčistil si zuby a mrsknul do sebe dvě žvýkačky a spěchal si koupit jízdenku na autobus. Kupodivu působil celkem civilizovaně a dokonce i voněl :-) A v divadle neusnul :-) 

Ostatně jak by mohl? Od začátku (celý kus začíná smrtí Edith Piaf) to byla síla. Dojemné, nádherné písně, nádherný zpěv Radky Fišarové a úžasně zatančený příběh. Jak už jsem kdysi psala po jednom baletu, který mě před časem naprosto uchvátil balet (a zpěv) dokáže přenášet taková kvanta emocí! Žádné divadelní činoherní představení, žádný film na mě neumí tak působit! 

Představení se skládá z pár střípků z jejího života. Když jako malá byla ještě slepá. Jak se zamilovala, jak složitě se snažila skloubit péči o dítě a zpěv na ulici, jak ji zasáhla smrt její holčičky, jak se zapletla s nacisty, pomáhala Židům, jak jí zemřela její láska, jak ona sama zemřela… smutné střípky, ale i ty veselé (nacistické scény kupodivu velmi vtipné…)….

Když člověk ví, že to, co na jevišti vidí, někdo opravdu zažil, je to prostě síla. Co víc k tomu dodat… 

Osmiminutové video se sestřihem z tohoto představení jsem Vám sem dala. Není to jako v divadle, ale uvidíte, co jsme viděli my…

No a v úterý další představení! Tentokrát Comedia Dell’Arte s Taťánou Vilhelmovou, Liškou a spol. Bláznivý kus. Nedalo se tomu nesmát. Úžasná spolupráce publika a jeviště – člověk by řekl, že to bývá jen na dětských představeních :-) Manželovi se to líbilo víc než Edith. Nakonec dá vždycky přednost odlehčení. Což chápu. Já navzdory svému předsevzetí s Jahodovým rájem tady na blogu (radost a radost) nakonec vždycky dám asi přednost silným působivým lidským příběhům plné neštěstí a lásky…

Ačkoliv zrovna ten den jsem možná právě ten úsměvný doping potřebovala, abych těm lidským příběhům plným neštěstí a lásky poskytla trochu nadhledu :-))))

 

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Hloupůstky se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 reakce na Divadelní smršť

  1. Pingback: 8. Jahodový ráj, aneb od krizí ke krásám… | Žít je umění

  2. Pingback: Radosti a strasti jednoho února… | Žít je umění

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s