10. Jahodový ráj, aneb sladkobolný týden

(photo credit - Steve Ryan)

(photo credit – Steve Ryan)

Některé týdny jsou tak sladkobolné.

Ty týdny, kdy má člověk radost, že svět se nezhroutil.

Že navzdory chybám a náročným okamžikům dokázal nalézt radost.

„Někdy jsou totiž ty těžké chvíle katalyzátorem těch šťastnějších a tohle vědomí nám také může udělat radost“

Tato slova jsem kdysi napsala do jednoho článku o tom, že Radost je svátek sám o sobě. 

Poslední dobou procházím články tady na blogu, perlu za perlou (pro mě zcela jistě), které obsahují záblesky zkušeností a poučení, která s nimi přišla, a navlékám je na nitě a tvořím z nich šperky různých podob. Taková mementa, která, když je vezmu někdy znovu do ruky, rozezvučí mnohem silněji struny, které bych byla tak ráda, kdyby zvučely silněji a harmoničtěji…

Jedny náhrdelníky se objevují na webu Probuzení (jako právě ten o radosti). Jiné proměňuji v měsíční magazín Aves

Tento týden byl přesně takový! Za prvé jsem si znovu hrála s perlami a stvořila dva náhrdelníky! Jeden o svobodě a druhý, komplementární, o vzdoru. A oba mi tento týden velmi pomáhaly k onomu nacházení radosti skrze katarzi… 

  • Sama na sobě jsem si vyzkoušela ony otázky na závěr únorového vydání magazínu Aves ve chvílích, kdy jsem měla pocit, že bych velmi ráda šla směrem, který ve mně ale vyvolává spoustu nepříjemných silných emocí. Cestu od strachu k rozhodnutí…
  • A v okamžiku, kdy jsem dopsala článek Je to marný, je to marný, je to marný na web Probuzení, pocítila jsem tak silný nával vzdoru (tak sprostě jsem nemluvila snad od dob, kdy jsem objevila, že nějaká sprostá slova existují), že mi to přišlo až absurdní. Tak o čem že to tu jako vykládám?? A co s tím tedy udělám?? No, teorie a praxe… však si to zkuste :-)

A tak jsem si všechny ty texty vytiskla a hodlám je mít neustále po ruce… Protože radost, kterou jsem zažila navzdory tomu, že můj známý byl na náročné operaci srdce, byla prostě k nezaplacení. Ten klid. To poznání, že všechno to, co mě učil, má svou hodnotu. Že má – a je mi zatěžko to říct :-)  – prostě pravdu. Že kdybych fakt šla směrem, který mi ukazuje, tak tu radost okolnostem navzdory, o které jsme tak často mluvili, dokážu opravdu cítit a vůbec to nemá nic společného s lhostejností.

Ale prostě jen s vírou, důvěrou, vnitřní jistotou, pravdou, přítomností… 

To byly chvíle opravdu hlubokého klidu, který mi dělal radost. Sladkobolnou radost. Hlubokou radost.

Nicméně ačkoliv někdy tak nějak ohrnuju nos nad těmi povrchnějšími radostmi, upřímně?

  • Není nad to radovat se spíš z toho, že Vám Vaše studentka neřekne, že jste úplně blbá, když zapomenete přijít na hodinu!
  • Že Vám to neřekne ani Váš manžel, když Vás na tu hodinu veze téměř hodinu autem v té nejdrsnější chumelenici a zácpě!
  • A když ještě jako bonus dostanete kávu a cupcake, o kterých jste mlsně přemýšleli den předem…

Ale i tak jsem to vtělila do článku o tom, když Vám manžel nedá kytku k MDŽ :-)

Tak to byl můj týden… sladkobolný…

A jaký byl ten Váš?? 

 

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice O. JAHODOVÝ RÁJ, Uncategorized se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na 10. Jahodový ráj, aneb sladkobolný týden

  1. Pingback: Březen na stupních vítězů… | Žít je umění

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s