11. Jahodový ráj, aneb jahody s hořkou čokoládou a jedovatý šíp

(photo credit - Steve Ryan)

(photo credit – Steve Ryan)

Tak ne že by se tento týden nenašla nějaká ta jahůdka. Nic, co by mi neudělalo radost.

Naopak.

  1. Podala jsem daňové přiznání. Mám to za sebou! Dokonce můžu čekat nějakou tu vratku. Což sice znamená, že můj výdělek loni tedy nic moc. Ale zase to znamená, že si nemusím na daně půjčovat, jak někteří živnostníci. Takže radost trojnásobná!
  2. Objevila jsem svou oblíbenou vůni, která je už běžně vyprodaná a už se vyrábět nejspíš nebude! A zjistila jsem, že jsem jí tak převelice unesená, protože voní jako jablečná vodní dýmka!
  3. Seznámila jsem se s úžasnou ženou, která má úžasné nápady a úžasné poslání. Strávila jsem s ní pár hodin povídání o všem možném – nakonec došlo i na čchi kung. Což byl ostatně důvod, proč jsme se sešly. A piknik mezi Nebem a Zemí, který se bude konat 29.5. 2016 v Lužánkách, kde mě můžete potkat osobně. A seznámit se s tím slavným Orlem v hnízdě, o kterém tady pořád tak často píšu.
  4. Měla jsem tak dlouho pocit, že navzdory všemu cítím většinou klid a pohodu. Že si tak surfuju (jak píšu v onom článku o radosti viz výše), někdy zdatněji, někdy méně zdatně. Věnuju se praxím, které mi pomáhají ten klid a pohodu nastolovat. Překračuju své komfortní zóny, jsem silnější, než jsem si myslela, a blablabla. Jenže…

Ono stačí málo a je po tom pocitu v bodě 4. A ten je pro mě přitom absolutně nejdůležitější, a vždycky s přehledem přebije jakékoliv body 1-3, a i kdyby ty nebyly, tak bod 4 vrchovatě stačí. Ale když chybí, je to rázem štandopéde do bažin, kdy se člověku nic nechce, a nálada jde rapidně dolů…

Asi bych se na to neměla koukat jako na pošlapané jahody, ale spíš jako ty jahody s hořkou čokoládou. Minulý týden byl sladkobolný. Tento hořkosladký. Prostě se neumím s lehkostí přenést přes to, co se mě opravdu dotýká a vždycky se dotýkalo. 

Neporozumění… 

A hlavně nedůvěra… 

Možná je to prostě tím, že to očekávám. Možná je to prostě tím, že převrací dobré úmysly v ty špatné. Možná je to prostě tím, že uzavírá cesty a trápí tím srdce. Jako bych nechápala to, co chápu, jako bych chtěla něco, co nechci. Myslela na sebe na úkor druhých. A přitom já vím, že to tak není. A nejde se bránit. Propast neporozumění. Možná je to prostě tím, že mám pořád pocit, že po mě se chce dokonalé přijímání nedokonalosti. Chápání nepochopení. Otevřenost uzavřenosti. Jako bych nebyla jen člověk, který má své slabosti a nárok na své těžké chvíle a úlevy v nich.

Jako bych příliš dobře nechápala, že je mají úplně všichni. 

Jako by si nikdo nevšiml, že právě to pořád servíruju (snad jak blbá), a právě to vždycky hledám na oplátku (jak blbá?)

Tak co chybí tomu, aby tohle porozumění bylo vzájemně porozuměno??? V klidu, bezbolestně??

Ano, až vstanu od počítače a snad se někdy rozhodnu, že teď zrovna nechci trpět, tenhle pocit na nějakou dobu zmizí. Zmizí pokaždé, když se rozhodnu. Ale proč se vůbec objevuje?? 

Vzpomínám si, jak jsem kdysi v Dhahabu řešila s jedním kamarádem podobné dilema – tenkrát jsme každý myslel jen na to své utrpení a jeden druhého obviňovali z toho, že myslí jen sám na sebe a nebere ohledy na druhé. A přitom tenkrát stačilo nestát proti sobě, ale při sobě. Tenkrát jsem se zařekla, že tohle už nikdy dělat nebudu… a nedělám…

Což ovšem neznamená, že to nebolí. A že i když tu bolest rozpustím, abych sama sobě neubližovala, že to nebyl jedovatý šíp… 

Ale člověk si nejspíš musí připustit, že nemá automatické právo na důvěru a na to, co sám vnímá jako „slušné zacházení“ :-) Někdy se může hodit i ta představa karmy – mám opravdu jen to, co si zasloužím. I když jsem si to vysloužila někdy, kdy si to vůbec nepamatuju :-)

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice O. JAHODOVÝ RÁJ, Utrpení a láska se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

3 reakce na 11. Jahodový ráj, aneb jahody s hořkou čokoládou a jedovatý šíp

  1. Pingback: Když aspoň na chvíli přestane bolet hlava | Žít je umění

  2. Pingback: Březen na stupních vítězů… | Žít je umění

  3. Pingback: 28. Jahodový ráj a hledání motivace | Žít je umění – ENjoy!

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s