Výlet na Nový hrad u Adamova a záhadná tušení…

Ještě jsem ani nezpracovala výlet za „odlelkováváním“ na Babí lom (znáte tu past na lelky??) a už abych psala o Nových hradech… 

Na lelky jsem si vzpomněla ze dvou důvodů:

  1. K Novým hradům jsme vycházeli z Vranova stejně jako na Babí lom
  2. Dcera se nás ve vlaku cestou domů z Adamova snažila právě přes lelkovadlo přesvědčit, abych jí půjčila svůj mobil. Když si prý na něm nebude moci hrát hry, nasbírá spoustu nových lelků a zase budeme muset k lelkovadlu

Cesta autobusem do Vranova mě trochu vyděsila. Autobus byl narvaný k prasknutí. Tak to víte, krásné počasí Brňané nikdy neopominou využít. A těch možností v okolí Brna je!

Naštěstí je jich opravdu hodně, protože až k Vranovu se spousta procházkomilovníků ani nedostala a směr Nové hrady jsme nabrali jen my… a mnoho lidí jsme v lese nepotkávali. Naštěstí jeden páreček ano a to nás asi zachránilo před zacházkou. Ale o tom později…

Byl to zvláštní výlet, plný zvláštních tušení, legrace a povídání. Ne že by se jiné výlety nenesly v poklidu, ale tenhle byl takový nějaký jiný…. asi že jsem vnímala, že mám k svému muži mnohem blíž než jindy. Po 10 letech manželství… 

A byl to jen takový krátký výlet – 5,5 km na zříceninu, dalších cca 5 km do Adamova. To je tak, když se vyráží až po obědě.

Soudeček na příspěvky už správce odnesl...

Soudeček na příspěvky už správce odnesl…

Pamatujete si ještě na to, jak bylo o víkendu krásně a svítilo slunce? Nicméně vzhledem k tomu, že jsme šli kousek po běžkařské trase, je mi jasné, kam to půjdeme vyzkoušet, až zas jednou na brněnsku nasněží. Jestli někdy…

Možná bychom se alespoň dozvěděli, kudy že vlastně vedla ta cesta, po které jsme asi chtěli tak moc jít, že jsme přehlédli odbočku. Nebýt té dvojice žen, které jsem zahlédla v dálce na cestě pod námi, nezačalo by mi tak brzo vrtat hlavou, jestli třeba jdeme vůbec správně. Miluju takové to značení, kdy máte odbočit z hlavní a oni Vás pořádně barevně nenavedou…

Tušení nás obrátilo zpět. Tušení nám umožnilo znovu potkat toho hafánka, kterého si dcerka cestou zamilovala (a zase zatoužila po nějakém tom domácím zvířátku…). Tušení nám ukázalo, že na tušení se má rozhodně dát!

A ten den jsem měla takových tušení víc.

K tomu, abyste na tušení mohli vůbec dát, ale potřebujete pár věcí:

  1. Vůbec si ho všimnout, že?
  2. Uvěřit mu dřív než za kilometr dva.
  3. Mít vedle sebe někoho, komu fakt nebude vadit se vrátit. A případně se vrátit zase zpět….

Podobně to pak proběhlo při odchodu z hradu.

Já myslím, že do Adamova se jde tudy.“

Ne, ne, vzpomínám, že s tím kočárkem jsme před 8 lety šly nejspíš tudy… a pak po silnici dolů…

Ne, určitě tudy.“

Nemyslím...“

Tak dobře. Zkusíme to. Mně nevadí se vrátit. Po lese budu klidně chodit hodiny...“

(Či něco v tom smyslu. Nahrané to fakt nemám :-))

Cesta z hradu je zatím zelená jen napůl...

Cesta z hradu je zatím zelená jen napůl…

A jak to tedy vypadá na samotném hradě? Hrad je již mnoho let v rekonstrukci. Pokud chce kdokoliv pomoci, prý může. Blíž informací o hradu a akcích na hradě a o otevírací době najdete ZDE.

S dcerou jsme prošly na hradě, co se dalo, manžel si dal v šenku pivčo, chvíli jsme pobyli, vhodili jim do sudu dobrovolný příspěvek a při zavíračce vyrazili na vlak….

Cestou jsme se zastavili na něco dobrého pod hradem, dcerka krmila oslíky, pak jsme si daly závody ve sprintu (ještě jsem tu svou devítiletku porazila, ale lidi, dodnes mě bolí nohy!) a na závěr nám manžel ukázal, jak se leze do šachty (jeho téměř denní pracovní chleba) a dělá průzkum….

Prý tam nejsou žádné krysy, pouze deka a nedobytné dveře...

Prý tam nejsou žádné krysy, pouze deka a nedobytné dveře…

No, celkově to byl velmi povedený výlet!!

A jak jste strávili ty krásné víkendové dny Vy??

 

 

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Na cestách, Uncategorized se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

5 reakcí na Výlet na Nový hrad u Adamova a záhadná tušení…

  1. Sedmi napsal:

    Hekticteji… Ještě jsem se nezastavila… Uf.

    • avespasseri napsal:

      Koukám (u tebe na blogu) :-) Snad se to všechno brzy trochu srovná… tak na stěhování jste zvyklí. I když s 3 dětmi. Na mě by to bylo moc :-) Nedávno jsem mimochodem narazila na to, jak je strašně důležité se zastavit právě, když má člověk pocit, že chce (musí) udělat to a to a ono… třeba jen tak nějak uvnitř .-)))

  2. Pingback: 14. Jahodový ráj, aneb práce není zdraví prospěšná! | Žít je umění

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s